Být užitečným blbcem

Tereza Reichová se zamýšlí nad mírou odpovědnosti každého dokumentaristy ke svému tématu, jež ve filmech zpracovává, ať už o kontextu ví jakékoliv množství informací
20.08.2015 - Tereza Reichová

Osobnosti z kultury nesouhlasí s policejní akcí Fénix

Pár let jsme se sousedkou Sandrou Silnou pořádaly projekce dokumentů českých filmařů na husitské faře na Břevnově. Základem akce nebyl jen film, ale vždy jsme si zakládaly na přítomnosti režiséra a minimálně jednoho dalšího hosta, který téma rozšířil. Někdy jsme vybíraly název večera podle filmu, občas jsme chtěly probrat aktuální problémy a hledaly jsme k nim vhodný dokument. Vybíraly jsme filmy se sociální tematikou, a v publiku vedle sebe sedávali voliči ODS ze sousedství spolu s mladými aktivisty, kterým stálo za to přejet za projekcí celou Prahu. O to zásadnější pak byly právě diskuze.

Stávalo se, že nebylo potřeba hovořit o tom, co lidé viděli, a rovnou se skočilo do analýzy problému, dílo tak posloužilo jako výkop k diskuzi. Bylo zajímavé sledovat, jak se kolegové dokumentaristé s touto situací popasují. Ego muselo jít stranou, na stůl se vyložily karty a ukázalo se, nakolik tvůrce reálně tématu rozumí. Mechanismus byl jasný. Buď byl režisér partnerem v panelu, kde seděli většinou odborníci z praxe i teorie, nebo toho s pokorou, některým dokumentaristům vlastní, moc nenamluvil. Zažila jsem i případy, kdy tvůrci mluvili za každou cenu, ač bylo jasné, že kontextu svého filmu moc nerozumí.

Člověk se ale ve chvíli, kdy se svým filmem vyleze ven, stává nejen nechtěným odborníkem na téma, ale i tváří, která vždy bude s tématem spjata. Nenese to s sebou jen účast na diskuzích po filmech, rozhovory v médiích, ale i nutnost se k tématu postavit čelem. V dnešní české dokumentární tvorbě převažuje potřeba „stát nad tématem“, „vidět vše zpovzdálí“ či „být nestranným“. Je to výhodná pozice, ale když jste požádáni, abyste se podepsali pod petici, výzvu či připojili svůj obličej na stránky těch, které jste ve filmu využili jako své postavy, přichází často ošívání, ač na diskuzích po filmu se autoři vyjadřují velice rázně bez ohledu na to, z jaké perspektivy se na téma ve filmu dívají.

Další úrovní je role dokumentaristy jako odborníka na vše, aniž by někdy na dané téma cokoliv natáčel. Je jedno, jak moc tématu rozumí, ale pár řádek umí vykouzlit vždy. Od jednoho filmaře, který se záměrně mediálnímu zviditelňování vyhýbá, jsem slyšela definici, že jde o dokumentaristu – užitečného blbce, který umí univerzálně odpovídat na jakkoliv záludnou otázku v Respektu, Reflexu či A2. Celkem tomuto pohledu rozumím a myslím, že za tím stojí obdobné zkušenosti z našich projekcí s diskuzemi.

Spousta z nás se z podstaty toho, že jsme dokumentaristé, přirozeně zapojuje do politického dění. A je to právě to, proč se od nás očekává univerzálnost pro odpovídání do všelijakých anket a médií. To, že člověk promýšlí témata svých filmů, jej nutí vidět svět ve své komplexnosti. Je citlivější k rozeznávání složitějších problémů a uvědomuje si zodpovědnost, kterou díky tomu má a kterou často do svých filmů neumí vložit.

Z diskuzí po projekcích na břevnovské faře. Foto: Eugen Kukla

Nedávno jsem se pořádně zastyděla. Po policejní akci Fénix, která uměle vytvořila teroristy z členů anti-autoritářského hnutí, bylo třeba se okamžitě ozvat a nenechat odezvu jen na těch, kterých se represe týká. Několik lidí z akademické sféry, kteří jsou dlouholetými sympatizanty anarchistického a squaterského hnutí, sepsalo požadavek na nezávislé přezkoumání obžaloby, zatýkání a role policejní provokace v celé kauze. Přidala jsem se a spolu s nimi oslovovala významné osobnosti z oblasti kultury, aby svými jmény výzvu zaštítily. Vůbec jsem nevěřila, že by se někdo za text u tak mediálně jednostranného tématu, jako je levicový terorismus, jednoduše postavil. A zcela jsem se zmýlila… Nejen že se ve velkém podepsaly osobnosti, které zažily podobné praktiky v době normalizace, ale ani jeden z oslovených dokumentaristů neváhal a okamžitě se pod otevřenou výzvu podepsal. Došlo mi tak, že vystoupit z role neutrálního filmaře a spojit svou osobu s jasným názorem žádá odvahu. A tak se formou tohoto blogu omlouvám za podceňování a volám: „Hold užitečným blbcům!“





další blogy autora:

Zadkem na dvou židlíchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje o roli lektora filmového workshopu i o zodpovědnosti, kterou nese za celý proces, zvlášť když pracuje se znevýhodněnými dětmi. Lektor se podle ní neslučuje s rolí režiséra, jinak sedí člověk na dvou židlích. To se podle ní stalo Lině Zacher, autorce dokumentu Fonja, který zvítězil na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Opus Bonum a pojednává o chlapcích z nápravného zařízení na Madagaskaru. Je dobré, aby vyprávěli na kameru, kdo co ukradl a komu jak zemřeli rodiče?05.12.2019 - Tereza Reichová
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Mládí vpřed!Dokumentaristka Tereza Reichová vypráví o své roli lektorky dokumentárního filmu na festivalu studentské tvorby Start Film.23.08.2018 - Tereza Reichová
Strach z „oken“Dokumentaristka Tereza Reichová se svěřuje s dilematem, které přináší tvorba pro televizi. Zamýšlí se nad tím, zda a jak přirozený televizní tlak na vyplňování přesně daných programových bloků koresponduje s tvůrčím procesem.09.02.2017 - Tereza Reichová
Festival jako jeden filmDokumentaristka Tereza Reichová reflektuje viděné na 20. ročníku MFDF Ji.hlava. Co v člověku mohou vyvolat tři odlišné filmy se stejným tématem?03.11.2016 - Tereza Reichová
Dokumentaristovo svědomíDokumentaristka Tereza Reichová předestírá dilema získávání protagonistů na svoji (filmařskou) stranu. Kde jsou hranice v komunikaci mezi postavou dokumentárního filmu a dokumentaristou?04.08.2016 - Tereza Reichová
Zásah dokumentemDokumentaristka Tereza Reichová píše o svých zážitcích z festivalu AFO a klade si otázku, kam se poděly filmy, které dokážou své diváky zasáhnout natolik, aby byť jen zčásti změnili svůj život.05.05.2016 - Tereza Reichová
Město snůDokumentaristka Tereza Reichová píše o restrukturalizaci televize veřejnoprávní služby, která v nedávné době vyvolala vlnu nevole dokumentaristické obce.17.03.2016 - Tereza Reichová
Vše začíná po projekciDokumentaristka Tereza Reichová obhajuje systém projekcí dokumentárních filmů spojených s diskuzemi nejen s tvůrci, ale i s lidmi, kteří k tématu mají co říci.21.01.2016 - Tereza Reichová
Nadchnout pro dokument – nadchnout pro životDokumentaristka Tereza Reichová tentokrát píše o své zkušenosti s často prvním setkáním studentů s tvorbou dokumentárního filmu.03.12.2015 - Tereza Reichová

   poslední blogy:
Zadkem na dvou židlíchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje o roli lektora filmového workshopu i o zodpovědnosti, kterou nese za celý proces, zvlášť když pracuje se znevýhodněnými dětmi. Lektor se podle ní neslučuje s rolí režiséra, jinak sedí člověk na dvou židlích. To se podle ní stalo Lině Zacher, autorce dokumentu Fonja, který zvítězil na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Opus Bonum a pojednává o chlapcích z nápravného zařízení na Madagaskaru. Je dobré, aby vyprávěli na kameru, kdo co ukradl a komu jak zemřeli rodiče?05.12.2019 - Tereza Reichová
Brit Jensen: Natáčím dokumenty, protože chci komunikovat s lidmiDokumentaristka Brit Jensen letos vyhrála Prix Bohemia Radio, Podcast roku i soutěž českých rozhlasových dokumentů AudioREPORT. Na stránkách dok.revue se její jméno objevuje pravidelně od roku 2016.28.11.2019 - Andrea Hanáčková
Proč by filozofové měli jezdit do Ji.hlavyEstetička Tereza Hadravová uvažuje o znělce letošního ji.hlavského festivalu v nezvyklém, ale přiléhavém kontextu tak zvané Engelmannovy poznámky, známé z textu Ludwiga Wittgensteina.21.11.2019 - Tereza Hadravová
Hudba jako prodleva mezi smrtí a nekonečnemJanis Prášil ve svém blogu uvažuje o Sólu – letošním vítězném snímku ji.hlavské sekce Česká radost, který je nyní k vidění v kinech. Podařilo se v něm zachytit těžko zobrazitelný vnitřní svět duševně nemocného hudebníka? A co když právě nemoc umožňuje nahlédnout trýznivou podstatu bytí?14.11.2019 - Janis Prášil
O zvucích obrazemFilmový publicista Antonín Tesař se ve svém textu zabývá novým snímkem Johany Ožvold The Sound is Innocent, jenž na ji.hlavském festivalu soutěží v České radosti. 03.10.2019 - Antonín Tesař
Prostor k nadechnutíFilmový publicista Janis Prášil srovnává ve svém blogu dva letošní dokumentární portréty – Forman vs. Forman a Jiří Suchý: Lehce s životem se prát.26.09.2019 - Janis Prášil
Velkofilmy z archivůFilmový publicista Tomáš Stejskal si ve svém blogu klade otázku, zda mohou současné dokumentární hity jako Apollo 11 či Diego Maradona změnit vnímání dokumentů.19.09.2019 - Tomáš Stejskal
„Zvuková špína“ aneb Dokumentární cesta Terezy RekovéAndrea Hanáčková ve svém blogu nahlíží cestu, kterou za poslední roky urazila autorka dvou desítek rozhlasových dokumentů Tereza Reková. Stále úspěšněji se prosazuje v zahraničí – pracovala například na produkci auditivního festivalu v Irsku, nyní chystá dokument pro BBC. Za tímto úspěchem však stojí i to, že čeští tvůrci audiodokumentů o své místo v Evropě usilují dlouhodobě a stále úspěšněji.05.09.2019 - Andrea Hanáčková
Jak je důležité míti MarhoulaProducent Radim Procházka uvažuje o tom, co dnes znamená dostat se do hlavní soutěže prestižního filmového festivalu, jako se to nyní podařilo Václavu Marhoulovi s filmem Nabarvené ptáče na právě probíhajícím Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Jaké filmy mají dnes úspěch na předních festivalech a co za tímto úspěchem stojí? Je to originalita, nebo znalost prostředí a trendů?29.08.2019 - Radim Procházka
Hrát si s genderemHerní badatelka Helena Bendová ve svém blogu uvažuje nad tím, jak jsou ženy a ženské prožívání světa reprezentovány v počítačových hrách, jež vznikají v rámci dominantně mužského herního průmyslu. Detailněji pak přibližuje dva herní projekty dvojice mladých českých herních designérek, které se na tematizaci ženské, případně lesbické zkušenosti autobiografickým způsobem zaměřují.15.08.2019 - Helena Bendová