Dokumentarista a paragrafy: Několik poznámek úvodem

Tvorbu dokumentu mohou zkomplikovat různé právní situace. O tom, jak s nimi zacházet a co dělat, bude psát „filmový právník“ Ivan David. Ve svém prvním příspěvku shrnuje, co vše by mohlo dokumentaristu z hlediska práva potkat.
16.07.2015 - Ivan David

Když se tvůrce dokumentů setká se slibným námětem na nový film, měl by také uvažovat z různých hledisek o jeho zfilmovatelnosti. Měl by tedy přemýšlet o tom, nakolik je objekt jeho zájmu (slavná osobnost, architektonický skvost, flóra tropického pralesa…) reálně dostupný, o možnostech financování takového projektu, zvažovat i potenciální harmonogram a podobně. Zřídkakdy se již v těchto prvotních tvůrcových, potažmo producentových, rozjímáních objeví také úvahy o možných právních úskalích, která by se při tvorbě a výrobě dokumentu mohla vyskytnout.

Pokud dokumentarista nedisponuje věšteckými schopnostmi, je poměrně logické, že ani reálně nemůže domyslet každou jednotlivou eventualitu, která se při tvorbě a výrobě tak křehkého a do jisté míry vždy nevyzpytatelného útvaru, jakým je dokumentární film, může naskytnout. Nicméně štěstí přeje připraveným – právně připravený štáb dokumentárního filmu z toho nevyjímaje.

Nutnost vypořádání některých práv se objeví při realizaci každého jednotlivého projektu, proto je třeba s nimi vždy počítat.  Jde především o práva jednotlivých členů štábu (tvůrčí profese – režisér, kameraman, mistr zvuku, střihač apod., i netvůrčí profese – osvětlovači, účetní, klapka atd.). Zde je situace poměrně jasná a práva těchto osob jsou vypořádána standardními, zpravidla typizovanými smlouvami (zejména smlouvy o dílo, smlouvy licenční a pracovní smlouvy; rozdíly mezi nimi vysvětlíme v některém samostatném budoucím příspěvku). Taktéž bývá zřejmé, jaká právní jednání užít při běžných činnostech, jako je pronájem filmové techniky nebo získání přístupu do určité lokace.

Největší potíže tak v praxi z právního hlediska působí ty situace, které lze pro jejich nestandardnost nebo nahodilost jen stěží předvídat. Nejnahodilejším elementem bývají přitom při vzniku dokumentárních filmů jejich vlastní (lidští) protagonisté. S výjimkou zvláštních situací, kdy souhlas těchto osob s jejich účinkováním v dokumentu není zákonem vyžadován (jde především o účely čistě vědecké, umělecké nebo zpravodajské, případně o takzvané vystoupení v záležitosti veřejného zájmu), je třeba jejich souhlas taktéž zajistit – přičemž specifikum tohoto souhlasu spočívá v tom, že dle zákona může být v podstatě kdykoliv opět odvolán, ledaže by šlo o zjevné zneužití práva. Zde pak nastávají mnohé sporné situace. Opakovaně jsem se například setkal se situací, kdy byl náhodný kolemjdoucí nevědomky zachycen při vzniku uměleckého díla (šlo nejenom o dokumentární záznamy, ale v jednom případě i o přebal jistého hudebního alba) a následně tento občan zpravidla požadoval peněžitou kompenzaci za poskytnutí svého dodatečného souhlasu. Zda jeho souhlas byl, či nebyl potřeba, se přitom lišilo případ od případu, zejména v závislosti na tom, nakolik „komerční“ cíle byly tvůrci příslušného uměleckého díla sledovány.

„Potíž“ s účinkujícími často spočívá též v tom, že mohou mít nutkání před kamerou vyjadřovat určité se zákonem neslučitelné (například rasistické nebo jinak xenofobní) postoje nebo realizovat podobně problematické chování. Dokumentarista pak musí velmi pečlivě zvažovat, v jaké formě dokument realizovat, aby sám nemohl být nařčen z protizákonné činnosti, třeba z podněcování k rasové nenávisti. Dnes již klasický rozsudek na toto téma – ukazující na nejednoznačnost řešení tohoto zdánlivě prostého problému – vydal Evropský soud pro lidská práva v roce 1994 ve sporu Jersild proti Dánsku, kde byl řešen případ dánského novináře Jense Olafa Jersilda, který v polovině 80. let minulého století vytvořil pro dánskou televizi interview se skupinou rasistických mladíků. Dánský stát za tuto reportáž novináři uložil pokutu 1000 dánských korun; když však případ po několika letech doputoval až k Evropskému soudu pro lidská práva, tento po podrobném zvážení všech okolností nakonec rozhodl, že pokutování novináře bylo za dané situace neoprávněné, neboť nebyla naplněna základní podmínka „nezbytnosti v demokratické společnosti“ pro takové omezení svobody slova.

Vždy je tedy třeba počítat se situacemi, které nastanou s pravděpodobností hraničící s jistotou a předem se na ně pokusit připravit. Právně problematických situací se může nejen při vzniku dokumentárního filmu naskytnout nepočítaně a je třeba se jich alespoň nebát. Protože každý právní problém má řešení.

V dalších příspěvcích se blíže podíváme na právní problémy, které zde byly jenom letmo naznačeny, včetně těch které se mohou ukázat ve fázi užití hotového dokumentárního filmu, zejména pak v distribuci.


Medailon autora

Foto: Karel Cudlín © Nová beseda

Ivan David

Advokát. Absolvent právnické fakulty UK a filmové vědy na filozofické fakultě téže univerzity. V roce 2015 vyšla jeho odborná publikace Filmové právo: Autorskoprávní perspektiva. Od roku 2013 je expertem Státního fondu kinematografie se specializací na ochranu práv ke kinematografickým dílům a jejich záznamům. Nepravidelně píše pro právní online portály jako elaw.cz nebo epravo.cz.





další blogy autora:

Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Trocha nuceného adventního optimismuPrávník Ivan David bilancuje rok 201820.12.2018 - Ivan David
Mírný pokrok v mezích zákonaAdvokát Ivan David se zamýšlí nad proměnlivým vztahem autorského práva k realitě na základě nedávného případu s notoricky známým souslovím „je to paráda“ užitým v reklamě na Vitanu. 04.10.2018 - Ivan David
Jak jsem uděloval medailiPrávník Ivan David o své zkušenosti z účasti v mezinárodní porotě Doc Alliance Selection Award31.05.2018 - Ivan David
Otázka života a fikcePrávník Ivan David komentuje další francouzský případ sporu o využití víceméně faktografické knihy francouzské odbojářky Charlotte Delbo pro film Rideau Rouge à Raisko.01.03.2018 - Ivan David
Meze inspiraceFilmový právník Ivan David rozebírá kauzu reklamy na Citroën, která byla přiznaně inspirována proslulým jednozáběrovým filmem C'était un rendez-vous Clauda Lelouche.14.12.2017 - Ivan David
Hrát, nebo býtNěkolik poznámek filmového právníka Ivana Davida k právním aspektům rozdílů mezi hraným a dokumentárním filmem03.08.2017 - Ivan David
Všechno je v pořádkuFilmový právník Ivan David v souvislosti se svou návštěvou mezinárodní autorskoprávní konference v Kodani uvažuje nad hamletovskou otázkou: Být, nebo nebýt? To je, oč tu běží.08.06.2017 - Ivan David
Co (ne)přináší novela autorského zákona do oblasti filmuFilmový právník Ivan David glosuje Senátem schválený finální text novely autorského zákona – jaké změny čekají na všechny pracující v oblasti audiovize?23.03.2017 - Ivan David
Mluvil tu někdo o digitalizaci filmu?Filmový právník a advokát Ivan David nahlíží na zdánlivě jednoduchý pojem „digitalizace“, který rozdmýchává atmosféru nejen v odborných kruzích. Proč je tak složité tomuto pojmu porozumět?02.02.2017 - Ivan David

   poslední blogy:
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Autoři všedního dneJan Gogola ml. ve své další blogogo uvažuje o dvou dokumentech, které nedávno zvítězily na zlínském festivalu REC FEST, a dává je do souvislosti s myšlenkami slavné Pirandellovy hry Šest postav hledá autora. Je princip inscenace součástí naší přirozenosti?02.05.2019 - Jan Gogola ml.
Dostat se lidem pod kůžiPetr Fischer ve svém prvním blogu pro dok.revue uvažuje o situacích, kdy se publicistika stává uměním, protože „nechává pocítit něco dávno necítěného“.25.04.2019 - Petr Fischer
Makeři, hipsteři a nová městská elitaAndrea Průchová Hrůzová uvažuje ve svém blogu nad knihou Amandy Wasielewski Made in Brooklyn: Artists, Hipsters, Makers, Gentrifiers. Jak se mění kultura velkých měst v souvislosti s gentrifikací? A dají se podobné proměny pozorovat i v Praze? 18.04.2019 - Andrea Průchová Hrůzová
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
O dokumentech a paradoxech na Prix Bohemia Radio 2019Andrea Hanáčková ve svém blogu rekapituluje nejlepší audio dokumenty na letošním 35. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a uvažuje o paradoxu, proč Český rozhlas letošní vítězný dokument neodvysílal.04.04.2019 - Andrea Hanáčková
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
O filmové režii aneb Český lev dokumentárníProducent Radim Procházka se zamýšlí nad možností rovného boje o Českého lva za režii pro tvůrce hraných a dokumentárních filmů.26.03.2019 - Radim Procházka