Dvakrát do stejné řeky

Televizní analytik Milan Kruml glosuje současný televizní trend remaků a pokračování. Upozorňuje především na téměř nepovšimnutý návrat dětského seriálu vytvořeného stanicí BBC v 90. letech.
25.05.2017 - Milan Kruml

Docela úspěšným trikem, používaným televizními producenty v poslední době, jsou remaky. Anebo pokračování. Nejnověji se televizní svět upnul k třetí řadě série Davida Lynche Twin Peaks navazující na zřejmě nejvýznamnější seriál první poloviny devadesátých let. Asi to bude úspěch, ale po 25 letech už nějaké senzační překvapení očekávat nelze. Úspěšně si vede u diváků mladší verze agenta a všeuměla McGyvera, do dalších útěků z vězení se pustili po několikaleté přestávce bratři z Prison Break a další příběh nabídla i řada 24, při svém startu obdivovaná pro iluzi děje v reálném čase, čemuž mimochodem dnes už recenzenti nevěnovali ani řádku.

A bez větší pozornosti se před nějakou dobou navrátil i kultovní seriál, který ve své době mířil na zřejmě poslední dosud neoslovenou diváckou cílovou skupinu.

Kdysi dávno, na konci devadesátých let byla televize v mnoha ohledech ještě nevinná. Kombinace voyerismu s brutální manipulací v podobě Big Brothera byla v té době novinkou a mluvilo se o ní jako o sociálním experimentu. Ty největší stanice si kupovaly licenci k soutěžnímu pořadu Chcete být milionářem?, který lákal diváky na možnost, že „člověk z ulice“ má stejnou šanci vyhrát milion jako univerzitní profesor. Bezmezná víra v technologie, které dokážou dopadnout každého pachatele, třeba i na základě úlomku jeho nehtu na místě činu, symbolizovaná seriálem CSI, měla přijít až o něco později, společně s dramatickým rozvojem formátů reality TV. A ještě jedna věc byla v televizi nová, nevídaná. První hraný pořad určený divákům ve věku dvou až tří let. Seriál Teletubbies, který začala v roce 1997 vyrábět BBC.

V první fázi se seriál pro předškoláky, v němž se pohybují po pastelově vybarvené krajině čtyři podivná stvoření s anténkami a obrazovkami na břiše, vybavená zvláštními jmény Tinky Winky, Dipsy, Laa Laa a Po, a také modrý vysavač Noo Noo, stal předmětem kritiky zejména dětských lékařů, kteří mimo jiné produkci vyčítali, že „pod pláštíkem pedagogicky hodnotné nabídky přitahují děti k televizi už ve velmi raném věku, což často povede k nekontrolovatelné konzumaci televize v pozdějších letech“ (to například tvrdil německý Profesní svaz lékařů pro děti a mladistvé). Kromě toho poukazovali někteří odborníci na fakt, že čtyři stvoření nejsou schopna komunikovat normálním jazykem, ale pouze zvuky jako ah-oh nebo ha-ho, což povede k narušení vývoje řeči u části dětí. V Polsku měli s Teletubbies jiný problém – postavička Tinky Winky byla podezřelá z homosexuality. Záležitostí se dokonce v květnu 2007 zabýval úřad na ochranu práv dětí. Problémem se stala jeho červená taška, některým konzervativcům připomínala dámskou kabelku. Tinky Winky a jeho tvůrci čelili stejným nařčením na konci 90. let také v USA.


Nakonec si ale seriál o 365 epizodách (1997–2001) oblíbila i zcela jiná věková kategorie. Postavičky symbolizující různé rasy (Tinky Winky Evropany, Po Asiaty, Laa Laa Indy a Dipsy Afričany) se staly kultovními pro středoškolské a univerzitní studenty. Díky směsi pestrých barev, neobvyklému výtvarnému pojetí, opakujícím se nonverbálním dialogům a možná nechtěným, možná ale ano, prvkům grotesky byli Teletubbies považováni za psychedelický televizní pořad.

Seriál byl prodán do 120 zemí a stal se vzorem pro další podobné série – Tweenies a In the Night Garden. V České republice se k divákům dostali Teletubbies prostřednictvím televize Nova. Ta se sice snažila nasadit je do času, který nesliboval vysokou sledovanost, ale diváci si barevné postavičky našli a podle výzkumů sledovanosti také neseděli u obrazovek jen předškoláci. Nova byla k nákupu pořadu v podstatě přinucena – musela jej přibrat jako přídavek k licenci pro soutěžní pořad Nejslabší máte padáka (Weakest Link).

Uplynula skoro dvě desetiletí. Studie, které by dokazovaly negativní vliv Teletubbies nevznikly, protože většina obav se nenaplnila. Tehdejší předškoláci jsou dnes ve věku dvaceti a více let, většina z nich neměla potíže s jazykem a namísto zvýšené konzumace televize měli a mají spíše problém odtrhnout se od displejů smartphonů, tabletů a dalších zařízení.

Zřejmě i proto nebyl návrat Teletubbies s 60 novými díly na obrazovky, k němuž došlo v roce 2015 v Británii a v následujících letech v dalších zemích, mediální událostí ani náhodou. Televizní svět má prostě jiné fenomény. A tak snad jedinou zajímavostí, která ve spojení s Teletubbies v posledních letech zaujala světová média, bylo jejich uvedení v Severní Koreji. Jejich nezávadnost oficiálně stvrdila po zhlédnutí několika dílů i zdejší nejvyšší autorita – diktátor Kim Čong-un.


Autor pracuje v České televizi.





další blogy autora:

Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
Kam s dokumentem? aneb Poučení z německé debatyMediální analytik Milan Kruml ve svém únorovém blogu představuje možnou budoucnost vztahu mezi dokumentem a televizí, jež se hojně diskutovala na festivalu Berlinále.21.02.2019 - Milan Kruml
Zprávy na míru – hrozba tradičním médiímMediální analytik Milan Kruml tentokrát přichází s upozorněním na aktuální dění a statistiky ve vztahu společností Facebook a Google a mediálního světa. 22.11.2018 - Milan Kruml
Krimi na obrazovce – jinak, a přesto stejněMediální analytik České televize Milan Kruml v dnešním blogu odhaluje trendy v televizních kriminálkách a odvážných pokusech německé televizní stanice o jejich inovaci skrze účinkování reálných policistů spolu s herci.16.08.2018 - Milan Kruml
Domku, domečku, kdo v tobě přebývá?Mediální analytik Milan Kruml glosuje nový německý televizní pořad Get the F*ck Out of My House, který podle něj jeho tvůrci vydávají za něco, co není. Tento fenomén jde ale vysledovat v celém světě reality TV.25.06.2018 - Milan Kruml
Telenovelová válka?Mediální analytik České televize Milan Kruml komentuje nové rozhodnutí saúdskoarabské televizní skupiny MBC odstranit ze své programové nabídky všechny turecké telenovely.22.03.2018 - Milan Kruml
Trump Bump efektMediální analytik České televize Milan Kruml glosuje vývoj amerických médií, kdy se zvyšujícím se zájmem o ně je také kladen vyšší důraz na kvalitu zpravodajství. Jak by se z tzv. Trump Bump efektu mohla česká mediální krajina inspirovat? 18.01.2018 - Milan Kruml
Televize na plátněMediální analytik Milan Kruml z pozice dlouholetého dramaturga ji.hlavské sekce Reality TV komentuje nejen letošní kurátorský výběr televizních pořadů.12.10.2017 - Milan Kruml
Co je to konstruktivní žurnalistika?Mediální analytik Milan Kruml ve svém dalším blogu představuje koncept konstruktivní kritiky a žurnalistiky, přičemž vychází z diskutované knihy dánského novináře Ulrika Haagerupa Constructive News.31.08.2017 - Milan Kruml
Když mladí nejsou tak úplně mladíMediální analytik z České televize Milan Kruml tentokrát ve svém blogu uvažuje o pojmu mladý televizní divák. Kdo to vlastně je a proč?22.06.2017 - Milan Kruml

   poslední blogy:
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Autoři všedního dneJan Gogola ml. ve své další blogogo uvažuje o dvou dokumentech, které nedávno zvítězily na zlínském festivalu REC FEST, a dává je do souvislosti s myšlenkami slavné Pirandellovy hry Šest postav hledá autora. Je princip inscenace součástí naší přirozenosti?02.05.2019 - Jan Gogola ml.
Dostat se lidem pod kůžiPetr Fischer ve svém prvním blogu pro dok.revue uvažuje o situacích, kdy se publicistika stává uměním, protože „nechává pocítit něco dávno necítěného“.25.04.2019 - Petr Fischer
Makeři, hipsteři a nová městská elitaAndrea Průchová Hrůzová uvažuje ve svém blogu nad knihou Amandy Wasielewski Made in Brooklyn: Artists, Hipsters, Makers, Gentrifiers. Jak se mění kultura velkých měst v souvislosti s gentrifikací? A dají se podobné proměny pozorovat i v Praze? 18.04.2019 - Andrea Průchová Hrůzová
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
O dokumentech a paradoxech na Prix Bohemia Radio 2019Andrea Hanáčková ve svém blogu rekapituluje nejlepší audio dokumenty na letošním 35. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a uvažuje o paradoxu, proč Český rozhlas letošní vítězný dokument neodvysílal.04.04.2019 - Andrea Hanáčková
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
O filmové režii aneb Český lev dokumentárníProducent Radim Procházka se zamýšlí nad možností rovného boje o Českého lva za režii pro tvůrce hraných a dokumentárních filmů.26.03.2019 - Radim Procházka
Matematika zločinu a veřejné službyAndrea Hanáčková reflektuje první český non-fikční podcast a důvody, proč ho nechce odvysílat zadavatel – Český rozhlas Plus.28.02.2019 - Andrea Hanáčková