Experiment ve středu

Andrea Slováková, kurátorka ji.hlavské sekce experimentálních filmů, uvažuje nad způsobem, jakým studenty filmové vědy naučit psát o nekonvenčních a podivuhodných filmech.
21.07.2016 - Andrea Slováková

Poslechnout horizont (A. Kryvenko, 2015)

Vždy jsem záviděla zemím, kde reflexe experimentální kinematografie byla a je přirozenou součástí kritického diskurzu a jak filmoví teoretici, tak populární filmoví novináři „umí“ tuto část kinematografie vnímat, analyzovat, kriticky se k ní vztahovat. Psát o avantgardě, resp. konkrétních experimentálních filmech (ať už budeme mluvit o politickém pojmu filmové avantgardy, anebo o jednotlivých dílech, které experimentují s obrazem, zvukem, narací, médiem, technologií…), se u nás na školách učí jen velmi málo (doteď především díky filmaři a teoretikovi Martinu Čihákovi), novináři v širokoformátových médiích s ní prakticky nepřicházejí do styku, zkrátka není součástí toho běžného kritického uvažování. Není se co divit, dlouhá léta nebylo takovéto filmy téměř ani kde zhlédnout, kromě specializovaných výjimečných projekcí.

Pamatuji si zcela odmítavou, až zesměšňující recenzi v MF Dnes na poetický film Petra Marka Láska shora, který produkovala společnost Negativ a který vstoupil do kinodistribuce. V populárních médiích si s ním jaksi nikdo „nevěděl rady“. Jak psát o filmu, který je „divně“ narativní, situace jsou spíše dokumentací chování lidí v nich vystupujících než hereckou akcí, mnoho scén je spíše lyrických než rozvíjejících psychologii postav či příběh?

Jako filmovou vědkyni mě v mém psaní ovlivnilo několik pedagogů – nejvíce Jiří Cieslar, jehož kritický seminář byl tvrdým drilem, kdy se co čtrnáct dní nový text každého z nás, studentů prvního ročníku, velmi kriticky rozebíral do posledního slova. Nenutil nám konkrétní styl, i když zcela otevřeně a i ráda přiznávám, že jsem byla ovlivněna jeho vlastním psaním. Nestydím se za to ani navzdory generačnímu střetu, který Cieslara označil za impresionistu a vymezoval se vůči jeho stylu a přístupu, což jsem nikdy nevnímala jako jeho odsouzení (některé Cieslarovy kritické texty dosud považuji za literární vrchol české filmové kritiky), ale spíše nastolení plurality způsobu reflexe filmového díla i kinematografie. K experimentálnímu filmu jsme se však ve škole prakticky nedostali.

Dnes mám ale úplně jiný pocit. V uplynulém semestru jsem na brněnské katedře filmové vědy učila předmět experimentální film, pouštěla jsem studentům staré avantgardní „klasiky“ i nové podivuhodné filmy, s kontextem historickým, technologickým i kritickým, četli jsme texty, které experimentální kinematografii teoretizují nebo analyzují. Na konci předmětu studenti psali práce. Jak jsem byla potěšená, když jsem tyto texty četla. Najednou se ukázalo, že to vůbec není nic zvláštního nebo nepřekonatelného, že studenti nepotřebují naraci anebo srozumitelný dokumentární přístup, aby se vztáhli k filmu, ke kinematografu, ke stylu, k audiovizuální poezii, k technologickému zkoušení nezvyklých postupů, k podivuhodné stavbě. Hledání významů anebo ponor do čisté estetiky anebo zaměření na koncept či technologii – najednou se ukázalo, že to může být zcela „normální“.

Došla jsem tedy k závěru, že vzhledem k reflexi kinematografie by funkční byl opačný postup: od úplných začátků psaní o filmu se věnovat kromě hraného i dokumentu, animovanému a experimentálnímu filmu. Kompetence vztáhnout se k abstraktnímu, zvláštnímu tvaru bez tradičně konstruovaných významů je pak totiž užitečná i při porozumění nekonvenčním podobám hraného či dokumentárního filmu.

Když jsme na jihlavském festivalu křtili knihu Martina Čiháka Ponorná řeka kinematografie, v televizním přenosu jsem (pochvalně) řekla, že Čihák konečně zpracoval tuto část kinematografie, která vždy stála na okraji, a on se v tom přenosu rozhořčeně rozkřičel – to není okraj, toto je střed! Po přečtení prací studentů, kteří už brzo budou formovat kritický diskurz kinematografie, jsem si říkala dvě věci: (1) doufám, že se někdo z nich stane hlavním filmovým kritikem MF Dnes a vnese do „běžného“ uvažování o filmu schopnost dívat se na nekonvenční film, a (2) Martine Čiháku, toto by tě potěšilo, psát o experimentu je najednou opravdu zcela „normální“.





další blogy autora:

Poznámky z Letní filozofické školy 2017Andrea Slováková přináší poznámky z Letní filozofické školy. Napříč mnoha obory od matematiky přes psychiatrii až po politologii se rozprostíralo téma přetržitosti a kontinuity.20.07.2017 - Andrea Slováková
První český originální radio podcastAndrea Slováková reflektuje podcastovou novinku Radia Wave, devítidílnou sérii Zhasni!, jež byla představena na festivalu Prix Bohemia Radio jako vůbec první podcast Českého rozhlasu.20.04.2017 - Andrea Slováková
Dokumentární přemýšlení ve zvukových kompozicíchDramaturgyně ji.hlavské sekce experimentálních filmů ve svém dalším blogu reflektuje radiodokumenty ze 33. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, kde zasedla v porotě pro žánr dokumentu.30.03.2017 - Andrea Slováková
i-LaboratoriumJak si mohli festivaloví návštěvníci na letošní Ji.hlavě hrát a poznávat při tom třeba historii Československa prostřednictvím počítače19.11.2015 - Andrea Slováková
Co říkají první větyNapsat opravdu dobrou první větu je umění. Koláž představuje bakalářské a diplomové práce o dokumentární kinematografii prostřednictvím jejich prvních vět06.08.2015 - Andrea Slováková
Mediální remix. Několik postřehů z varšavské konference Media meets literacyJakými různými způsoby je možné učit o médiích? Jak rozumí konceptu mediální gramotnosti odborníci a odbornice napříč Evropou? A jak souvisí mediální gramotnost s aktivním občanstvím?28.05.2015 - Andrea Slováková
S autory v kiněAndrea Slováková se týden po skončení festivalu vrací k nejzajímavějším diskuzím s režiséry, které v Ji.hlavě proběhly po projekcích filmů ze sekce Fascinace06.11.2014 - Andrea Slováková

   poslední blogy:
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Autoři všedního dneJan Gogola ml. ve své další blogogo uvažuje o dvou dokumentech, které nedávno zvítězily na zlínském festivalu REC FEST, a dává je do souvislosti s myšlenkami slavné Pirandellovy hry Šest postav hledá autora. Je princip inscenace součástí naší přirozenosti?02.05.2019 - Jan Gogola ml.
Dostat se lidem pod kůžiPetr Fischer ve svém prvním blogu pro dok.revue uvažuje o situacích, kdy se publicistika stává uměním, protože „nechává pocítit něco dávno necítěného“.25.04.2019 - Petr Fischer
Makeři, hipsteři a nová městská elitaAndrea Průchová Hrůzová uvažuje ve svém blogu nad knihou Amandy Wasielewski Made in Brooklyn: Artists, Hipsters, Makers, Gentrifiers. Jak se mění kultura velkých měst v souvislosti s gentrifikací? A dají se podobné proměny pozorovat i v Praze? 18.04.2019 - Andrea Průchová Hrůzová
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
O dokumentech a paradoxech na Prix Bohemia Radio 2019Andrea Hanáčková ve svém blogu rekapituluje nejlepší audio dokumenty na letošním 35. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a uvažuje o paradoxu, proč Český rozhlas letošní vítězný dokument neodvysílal.04.04.2019 - Andrea Hanáčková
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
O filmové režii aneb Český lev dokumentárníProducent Radim Procházka se zamýšlí nad možností rovného boje o Českého lva za režii pro tvůrce hraných a dokumentárních filmů.26.03.2019 - Radim Procházka