Kultura jako produkt

Slovenský dokumentarista Miro Remo letos dokončil dva celovečerní dokumentární filmy. Nespoznaného, o němž jsme v novém dok.revue vydali rozhovor, a Cooltúru, na kterou v novém dok.blogu reaguje Janis Prášil
15.09.2016 - Janis Prášil

Cooltúra (Miro Remo, 2016)

V době národního obrození měla lidová kultura klíčovou pozici pro definování národní identity, za první a druhé světové války představovala znak rezistence, poté sloužila jako nástroj budování socialismu. Je ideologickým prostředkem, jehož funkce vychází z proměnlivého společensko-politického ovzduší dané doby. Miro Remo se ve svém dokumentu Cooltúra zaměřuje na funkci slovenské kultury, která odráží hodnotovou krizi polistopadové společnosti.

Z úst zachránce duchovního i hmotného lidového dědictví, etnografa, národopisce a folkloristy Jána Lázorika, jemuž je snímek věnován, zaznívá hned v úvodu jednoznačný morální soud. Masová kultura je vulgární byznys, jenž neuznává žádné morální hodnoty. Remo však věnuje mnohem větší prostor „protistraně“ a otevírá barvité folkloristické okénko do světa moderní lidové zábavy, aby dal průchod slavnostnímu otevření nákupního centra, recesistické akci na připomínku zásahu Sboru národní bezpečnosti proti pokojným demonstrantům v roce 1989, nebo soutěži hrobařů zemí Visegrádské čtyřky. Ocitá se tak v bizarních zákoutích upadající lidové zábavy, která svou mrazivě groteskní povahou připomíná Křehkou identitu, v níž se Zuzana Piussi ptá po definici slovenského národa.

Remo záměrně opomíjí souvislost kultury s vysokým uměním a vnímá ji právě jako kritický obraz národa. Za podvratným laděním těchto akcí odkrývá závažná témata, jako jsou projevy nespokojenosti veřejnosti se slovenskou společností, komercionalizace hodnot a nedostatek morálních autorit, které se snaží vypočítavě suplovat samozvaní mesiáši a učitelé národa v podobě ikon slovenské hiphopové scény, nedotknutelných představitelů pokryteckých médií nebo populistických politiků. K nejvýmluvnějším patří záběry do hlediště stadionu při kázání doprovázeného křesťanskou popovou hudbou. Zvěstování revoluce ve jménu božího království a slovenského národa zde představuje nejradikálnější volání po společenské změně.

Snímek je nejpodnětnější v okamžicích, kdy přenáší pozornost z aktérů showbyznysu na příjemce komerční zábavy, které nijak neidealizuje, a svádí k otázkám na jejich očekávání a nároky. Remo již v úvodu zformuloval nejen problém úpadku hodnot v oblasti masové zábavy a veřejné sféry, ale i morální postoj k dilematu a jeho řešení, ke kterému se na závěr opět vrací. Tvrdit, že kultura je produkt určený pro konzumenty, že společnost funguje na tržním principu nabídky a poptávky a pouze mechanicky odráží potřeby lidí, je alibistické. Takový přístup snímá z každého jedince spoluodpovědnost za nevyhovující stav společnosti.

Stejně jako Piussi i Remo zkoumá, jak se realizují abstraktní kategorie jako národ nebo společnost v konkrétních časoprostorových podmínkách. Média, vláda nebo kultura sice reprezentují byť nejednotné a někdy i protichůdné společenské hodnoty, ale společnost tvoří především konkrétní jedinci a jejich interakce. Lidé nejsou pasivní konzumenti, cíloví odběratelé kulturních statků, ale zástupci názorových skupin, kteří aktivně spoluvytvářejíí kulturu i společnost a jsou tedy zodpovědní za její stav.





další blogy autora:

Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil
Sama – kult osobnosti na pozadí sociálního dramatuJanis Prášil reflektuje sociálně angažovaný dokument Otakara Faifra Sama, který byl uveden na 21. MFDF Ji.hlava a nyní je nominován také na Cenu české filmové kritiky15.02.2018 - Janis Prášil
Architektura jako tvář dobyJanis Prášil o experimentálních filmech Jana Bušty a Haruny Honcoop, jejichž projekce byly součástí podzimní výstavy Praha zítra?30.11.2017 - Janis Prášil
Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil
Smrt jako turistická atrakceJanis Prášil přichází s reflexí nového filmu ukrajinského režiséra Sergeje Loznitsy Austerlitz a zároveň přináší poznámky z besedy s tímto režisérem z festivalu v Karlových Varech, kde měl film svoji premiéru.27.07.2017 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Autoři všedního dneJan Gogola ml. ve své další blogogo uvažuje o dvou dokumentech, které nedávno zvítězily na zlínském festivalu REC FEST, a dává je do souvislosti s myšlenkami slavné Pirandellovy hry Šest postav hledá autora. Je princip inscenace součástí naší přirozenosti?02.05.2019 - Jan Gogola ml.
Dostat se lidem pod kůžiPetr Fischer ve svém prvním blogu pro dok.revue uvažuje o situacích, kdy se publicistika stává uměním, protože „nechává pocítit něco dávno necítěného“.25.04.2019 - Petr Fischer
Makeři, hipsteři a nová městská elitaAndrea Průchová Hrůzová uvažuje ve svém blogu nad knihou Amandy Wasielewski Made in Brooklyn: Artists, Hipsters, Makers, Gentrifiers. Jak se mění kultura velkých měst v souvislosti s gentrifikací? A dají se podobné proměny pozorovat i v Praze? 18.04.2019 - Andrea Průchová Hrůzová
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
O dokumentech a paradoxech na Prix Bohemia Radio 2019Andrea Hanáčková ve svém blogu rekapituluje nejlepší audio dokumenty na letošním 35. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a uvažuje o paradoxu, proč Český rozhlas letošní vítězný dokument neodvysílal.04.04.2019 - Andrea Hanáčková
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
O filmové režii aneb Český lev dokumentárníProducent Radim Procházka se zamýšlí nad možností rovného boje o Českého lva za režii pro tvůrce hraných a dokumentárních filmů.26.03.2019 - Radim Procházka
Matematika zločinu a veřejné službyAndrea Hanáčková reflektuje první český non-fikční podcast a důvody, proč ho nechce odvysílat zadavatel – Český rozhlas Plus.28.02.2019 - Andrea Hanáčková