Meze inspirace

Filmový právník Ivan David rozebírá kauzu reklamy na Citroën, která byla přiznaně inspirována proslulým jednozáběrovým filmem C'était un rendez-vous Clauda Lelouche.
14.12.2017 - Ivan David

Francouzský režisér Claude Lelouch, který letos oslavil osmdesátiny, prakticky ve všech svých filmech ohledával hranice mezi mainstreamovou a avantgardní kinematografií. Dokázal natočit obecně srozumitelné snímky jako Muž a žena (1966), se kterými vyhrával na prestižních festivalech a získával značnou diváckou přízeň, i velmi náročné filmy typu fascinujícího tříhodinového eposu Jedni a druzí (1981). Lelouch, který se nevyhýbal ani natáčení reklam, též vytvořil několik krátkých čistě experimentálních audiovizuálních děl. Do poslední kategorie spadá i osmiminutový film C'était un rendez-vous (Byla to schůzka, 1976), v němž v jediném záběru sledujeme zběsilý průjezd sportovního Mercedesu ikonickými místy Paříže, jenž vyvrcholí příjezdem k bazilice Sacré-Cœur, před níž (na dosud neviditelného řidiče nikdy nezobrazeného auta – kamera je celou dobu umístěna pod nárazníkem) čeká krásná žena.1)

Uvedený film se stal záhy kultovním zejména mezi příznivci rychlých aut. V důsledku toho plnil úlohu vědomé i nevědomé inspirace pro množství následovníků – zmiňme alespoň evidentní poctu, kterou francouzskému tvůrci složila automobilka Nissan propagačním snímkem The Run (Jízda, 2003), který byl natočen v notoricky známých ulicích hlavního města České republiky a kde závěrečná krásná žena čeká na řidiče tentokrát před Pražským hradem.2)

V roce 2014 byl námět Lelouchova filmu převzatý do reklamy na Citroën DS5. V této reklamě opět projíždí elegantní automobil (jenž je předmětem propagace) Paříží a krásná žena i tentokrát čeká na hlavního hrdinu na Montmartru. Inspirace Lelouchovým filmem, která i tak byla zřejmá, byla navíc posléze výslovně potvrzena ve „filmu o filmu“, který k této reklamě vznikl a byl veřejně šířen. Lelouch však tentokrát nebyl polichocen, ale pobouřen: Nabyl dojmu, že automobilka se pouze neinvenčně přiživuje na jeho nápadu a na proslulosti jeho původního filmu z roku 1976, a to s čistě komerčními úmysly. Podal tedy na automobilku i výrobce spotu žalobu.

Žaloba byla nejprve zamítnuta v prvním stupni – a 12. září 2017 pak i ve stupni druhém u odvolacího soudu. Jak se to mohlo stát?


Předně je třeba říci, že žaloba nebyla podána z titulu porušení Lelouchových autorských práv. Lelouch tedy netvrdil, že autoři reklamy na Citroën nedovoleně zkopírovali autorskoprávně chráněné nápady z jeho původního filmu. Takové nápady totiž zjevně zkopírovány nebyly. To pro úplnost uvedly i oba soudy, když konstatovaly, že Lelouchův původní film a reklama jsou z hlediska tvůrčího zpracování značně odlišné. Velmi odlišná je v obou audiovizuálních dílech práce kamery (jediný úhel kamery v Lelouchově filmu X množství úhlů v reklamě na Citroën), střihu (absence střihu v Lelouchově filmu natočeném na jediný záběr X propracovaná střihová skladba v reklamě), zvukové složce (prostý zvuk motoru v Lelouchově filmu X hudba v reklamě), ale i z hlediska vlastního „děje“, struktury a obsahu (v Lelouchově filmu např. vyjma úplného závěru nevidíme žádné herce ani automobil X v reklamě jsou herci přirozenou součástí děje a automobil je zde aktivně propagován). To, co si tedy tvůrci reklamy od Lelouche „vypůjčili“, byl v tomto směru pouze právně nechráněný „holý námět“ (stručně řečeno prostý nápad, že muž jede rychle velkoměstem a v závěru se setkává s krásnou ženou) a část názvu (i v reklamě byl v názvu užít termín „rendez-vous“), sama o sobě rovněž nejedinečná, a tedy nechráněná.

Protože žaloba z titulu autorského práva se nejevila jako perspektivní, podal Lelouch žalobu rovnou se zdůvodněním, že tvůrci reklamy na jeho filmu nekalosoutěžně parazitovali – tedy bez jeho souhlasu těžili z dobré pověsti a proslulosti původního filmu a investic do něj Lelouchem a jeho produkčním týmem vložených.

Neúspěch žaloby byl zapříčiněn skutečností, že se před soudem nepodařilo prokázat ani žádné z těchto tvrzení. Ukázalo se, že investice, které Lelouch do filmu v roce 1976 vložil, byly poměrně nízké a již dávno se vrátily zpět v příjmech utržených v souvislosti s distribucí filmu. Současně navzdory nepopiratelné popularitě filmu mezi milovníky aut se nepodařilo doložit ani to, že by jeho film byl známý mezi širokou veřejností, na kterou byla reklama na Citroën cílena – Lelouchovi v tomto směru tedy mohla jen stěží vzniknout nějaká újma. (Pro úplnost dodejme, že předmětná reklama byla navíc primárně určena pro čínský trh, kde je Lelouchovo dílo prakticky neznámé.)

Ponaučení z tohoto příběhu především zní, že „inspirace není zločin“ a že problém nastává až v okamžiku, kdy je neoprávněně přebírán jedinečný obsah z dosud chráněných autorských děl třetích osob, popř. když se někdo nemravně přiživuje na (zatím nesplacených) investicích jiného. Omezovat nad tuto míru inspiraci zákonem by v konečném důsledku nepřiměřeně omezovalo tvůrčí rozvoj, který je přitom v zájmu všech.


Poznámky:

1) Celý film je možno vidět zde: https://www.youtube.com/watch?v=zvDXlDxMnb4.

2) Celý film je možno vidět zde: https://www.youtube.com/watch?v=TX0mHxySco4.  





další blogy autora:

Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Trocha nuceného adventního optimismuPrávník Ivan David bilancuje rok 201820.12.2018 - Ivan David
Mírný pokrok v mezích zákonaAdvokát Ivan David se zamýšlí nad proměnlivým vztahem autorského práva k realitě na základě nedávného případu s notoricky známým souslovím „je to paráda“ užitým v reklamě na Vitanu. 04.10.2018 - Ivan David
Jak jsem uděloval medailiPrávník Ivan David o své zkušenosti z účasti v mezinárodní porotě Doc Alliance Selection Award31.05.2018 - Ivan David
Otázka života a fikcePrávník Ivan David komentuje další francouzský případ sporu o využití víceméně faktografické knihy francouzské odbojářky Charlotte Delbo pro film Rideau Rouge à Raisko.01.03.2018 - Ivan David
Hrát, nebo býtNěkolik poznámek filmového právníka Ivana Davida k právním aspektům rozdílů mezi hraným a dokumentárním filmem03.08.2017 - Ivan David
Všechno je v pořádkuFilmový právník Ivan David v souvislosti se svou návštěvou mezinárodní autorskoprávní konference v Kodani uvažuje nad hamletovskou otázkou: Být, nebo nebýt? To je, oč tu běží.08.06.2017 - Ivan David
Co (ne)přináší novela autorského zákona do oblasti filmuFilmový právník Ivan David glosuje Senátem schválený finální text novely autorského zákona – jaké změny čekají na všechny pracující v oblasti audiovize?23.03.2017 - Ivan David
Mluvil tu někdo o digitalizaci filmu?Filmový právník a advokát Ivan David nahlíží na zdánlivě jednoduchý pojem „digitalizace“, který rozdmýchává atmosféru nejen v odborných kruzích. Proč je tak složité tomuto pojmu porozumět?02.02.2017 - Ivan David
Ztrácí se báseň ve filmovém překladu?Ivan David, filmový právník, rozebírá jeden z nejživějších a nejzajímavějších rozsudků tohoto roku v oblasti autorského práva filmového13.10.2016 - Ivan David

   poslední blogy:
Zadkem na dvou židlíchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje o roli lektora filmového workshopu i o zodpovědnosti, kterou nese za celý proces, zvlášť když pracuje se znevýhodněnými dětmi. Lektor se podle ní neslučuje s rolí režiséra, jinak sedí člověk na dvou židlích. To se podle ní stalo Lině Zacher, autorce dokumentu Fonja, který zvítězil na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Opus Bonum a pojednává o chlapcích z nápravného zařízení na Madagaskaru. Je dobré, aby vyprávěli na kameru, kdo co ukradl a komu jak zemřeli rodiče?05.12.2019 - Tereza Reichová
Brit Jensen: Natáčím dokumenty, protože chci komunikovat s lidmiDokumentaristka Brit Jensen letos vyhrála Prix Bohemia Radio, Podcast roku i soutěž českých rozhlasových dokumentů AudioREPORT. Na stránkách dok.revue se její jméno objevuje pravidelně od roku 2016.28.11.2019 - Andrea Hanáčková
Proč by filozofové měli jezdit do Ji.hlavyEstetička Tereza Hadravová uvažuje o znělce letošního ji.hlavského festivalu v nezvyklém, ale přiléhavém kontextu tak zvané Engelmannovy poznámky, známé z textu Ludwiga Wittgensteina.21.11.2019 - Tereza Hadravová
Hudba jako prodleva mezi smrtí a nekonečnemJanis Prášil ve svém blogu uvažuje o Sólu – letošním vítězném snímku ji.hlavské sekce Česká radost, který je nyní k vidění v kinech. Podařilo se v něm zachytit těžko zobrazitelný vnitřní svět duševně nemocného hudebníka? A co když právě nemoc umožňuje nahlédnout trýznivou podstatu bytí?14.11.2019 - Janis Prášil
O zvucích obrazemFilmový publicista Antonín Tesař se ve svém textu zabývá novým snímkem Johany Ožvold The Sound is Innocent, jenž na ji.hlavském festivalu soutěží v České radosti. 03.10.2019 - Antonín Tesař
Prostor k nadechnutíFilmový publicista Janis Prášil srovnává ve svém blogu dva letošní dokumentární portréty – Forman vs. Forman a Jiří Suchý: Lehce s životem se prát.26.09.2019 - Janis Prášil
Velkofilmy z archivůFilmový publicista Tomáš Stejskal si ve svém blogu klade otázku, zda mohou současné dokumentární hity jako Apollo 11 či Diego Maradona změnit vnímání dokumentů.19.09.2019 - Tomáš Stejskal
„Zvuková špína“ aneb Dokumentární cesta Terezy RekovéAndrea Hanáčková ve svém blogu nahlíží cestu, kterou za poslední roky urazila autorka dvou desítek rozhlasových dokumentů Tereza Reková. Stále úspěšněji se prosazuje v zahraničí – pracovala například na produkci auditivního festivalu v Irsku, nyní chystá dokument pro BBC. Za tímto úspěchem však stojí i to, že čeští tvůrci audiodokumentů o své místo v Evropě usilují dlouhodobě a stále úspěšněji.05.09.2019 - Andrea Hanáčková
Jak je důležité míti MarhoulaProducent Radim Procházka uvažuje o tom, co dnes znamená dostat se do hlavní soutěže prestižního filmového festivalu, jako se to nyní podařilo Václavu Marhoulovi s filmem Nabarvené ptáče na právě probíhajícím Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Jaké filmy mají dnes úspěch na předních festivalech a co za tímto úspěchem stojí? Je to originalita, nebo znalost prostředí a trendů?29.08.2019 - Radim Procházka
Hrát si s genderemHerní badatelka Helena Bendová ve svém blogu uvažuje nad tím, jak jsou ženy a ženské prožívání světa reprezentovány v počítačových hrách, jež vznikají v rámci dominantně mužského herního průmyslu. Detailněji pak přibližuje dva herní projekty dvojice mladých českých herních designérek, které se na tematizaci ženské, případně lesbické zkušenosti autobiografickým způsobem zaměřují.15.08.2019 - Helena Bendová