Meze inspirace

Filmový právník Ivan David rozebírá kauzu reklamy na Citroën, která byla přiznaně inspirována proslulým jednozáběrovým filmem C'était un rendez-vous Clauda Lelouche.
14.12.2017 - Ivan David

Francouzský režisér Claude Lelouch, který letos oslavil osmdesátiny, prakticky ve všech svých filmech ohledával hranice mezi mainstreamovou a avantgardní kinematografií. Dokázal natočit obecně srozumitelné snímky jako Muž a žena (1966), se kterými vyhrával na prestižních festivalech a získával značnou diváckou přízeň, i velmi náročné filmy typu fascinujícího tříhodinového eposu Jedni a druzí (1981). Lelouch, který se nevyhýbal ani natáčení reklam, též vytvořil několik krátkých čistě experimentálních audiovizuálních děl. Do poslední kategorie spadá i osmiminutový film C'était un rendez-vous (Byla to schůzka, 1976), v němž v jediném záběru sledujeme zběsilý průjezd sportovního Mercedesu ikonickými místy Paříže, jenž vyvrcholí příjezdem k bazilice Sacré-Cœur, před níž (na dosud neviditelného řidiče nikdy nezobrazeného auta – kamera je celou dobu umístěna pod nárazníkem) čeká krásná žena.1)

Uvedený film se stal záhy kultovním zejména mezi příznivci rychlých aut. V důsledku toho plnil úlohu vědomé i nevědomé inspirace pro množství následovníků – zmiňme alespoň evidentní poctu, kterou francouzskému tvůrci složila automobilka Nissan propagačním snímkem The Run (Jízda, 2003), který byl natočen v notoricky známých ulicích hlavního města České republiky a kde závěrečná krásná žena čeká na řidiče tentokrát před Pražským hradem.2)

V roce 2014 byl námět Lelouchova filmu převzatý do reklamy na Citroën DS5. V této reklamě opět projíždí elegantní automobil (jenž je předmětem propagace) Paříží a krásná žena i tentokrát čeká na hlavního hrdinu na Montmartru. Inspirace Lelouchovým filmem, která i tak byla zřejmá, byla navíc posléze výslovně potvrzena ve „filmu o filmu“, který k této reklamě vznikl a byl veřejně šířen. Lelouch však tentokrát nebyl polichocen, ale pobouřen: Nabyl dojmu, že automobilka se pouze neinvenčně přiživuje na jeho nápadu a na proslulosti jeho původního filmu z roku 1976, a to s čistě komerčními úmysly. Podal tedy na automobilku i výrobce spotu žalobu.

Žaloba byla nejprve zamítnuta v prvním stupni – a 12. září 2017 pak i ve stupni druhém u odvolacího soudu. Jak se to mohlo stát?


Předně je třeba říci, že žaloba nebyla podána z titulu porušení Lelouchových autorských práv. Lelouch tedy netvrdil, že autoři reklamy na Citroën nedovoleně zkopírovali autorskoprávně chráněné nápady z jeho původního filmu. Takové nápady totiž zjevně zkopírovány nebyly. To pro úplnost uvedly i oba soudy, když konstatovaly, že Lelouchův původní film a reklama jsou z hlediska tvůrčího zpracování značně odlišné. Velmi odlišná je v obou audiovizuálních dílech práce kamery (jediný úhel kamery v Lelouchově filmu X množství úhlů v reklamě na Citroën), střihu (absence střihu v Lelouchově filmu natočeném na jediný záběr X propracovaná střihová skladba v reklamě), zvukové složce (prostý zvuk motoru v Lelouchově filmu X hudba v reklamě), ale i z hlediska vlastního „děje“, struktury a obsahu (v Lelouchově filmu např. vyjma úplného závěru nevidíme žádné herce ani automobil X v reklamě jsou herci přirozenou součástí děje a automobil je zde aktivně propagován). To, co si tedy tvůrci reklamy od Lelouche „vypůjčili“, byl v tomto směru pouze právně nechráněný „holý námět“ (stručně řečeno prostý nápad, že muž jede rychle velkoměstem a v závěru se setkává s krásnou ženou) a část názvu (i v reklamě byl v názvu užít termín „rendez-vous“), sama o sobě rovněž nejedinečná, a tedy nechráněná.

Protože žaloba z titulu autorského práva se nejevila jako perspektivní, podal Lelouch žalobu rovnou se zdůvodněním, že tvůrci reklamy na jeho filmu nekalosoutěžně parazitovali – tedy bez jeho souhlasu těžili z dobré pověsti a proslulosti původního filmu a investic do něj Lelouchem a jeho produkčním týmem vložených.

Neúspěch žaloby byl zapříčiněn skutečností, že se před soudem nepodařilo prokázat ani žádné z těchto tvrzení. Ukázalo se, že investice, které Lelouch do filmu v roce 1976 vložil, byly poměrně nízké a již dávno se vrátily zpět v příjmech utržených v souvislosti s distribucí filmu. Současně navzdory nepopiratelné popularitě filmu mezi milovníky aut se nepodařilo doložit ani to, že by jeho film byl známý mezi širokou veřejností, na kterou byla reklama na Citroën cílena – Lelouchovi v tomto směru tedy mohla jen stěží vzniknout nějaká újma. (Pro úplnost dodejme, že předmětná reklama byla navíc primárně určena pro čínský trh, kde je Lelouchovo dílo prakticky neznámé.)

Ponaučení z tohoto příběhu především zní, že „inspirace není zločin“ a že problém nastává až v okamžiku, kdy je neoprávněně přebírán jedinečný obsah z dosud chráněných autorských děl třetích osob, popř. když se někdo nemravně přiživuje na (zatím nesplacených) investicích jiného. Omezovat nad tuto míru inspiraci zákonem by v konečném důsledku nepřiměřeně omezovalo tvůrčí rozvoj, který je přitom v zájmu všech.


Poznámky:

1) Celý film je možno vidět zde: https://www.youtube.com/watch?v=zvDXlDxMnb4.

2) Celý film je možno vidět zde: https://www.youtube.com/watch?v=TX0mHxySco4.  





další blogy autora:

Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Trocha nuceného adventního optimismuPrávník Ivan David bilancuje rok 201820.12.2018 - Ivan David
Mírný pokrok v mezích zákonaAdvokát Ivan David se zamýšlí nad proměnlivým vztahem autorského práva k realitě na základě nedávného případu s notoricky známým souslovím „je to paráda“ užitým v reklamě na Vitanu. 04.10.2018 - Ivan David
Jak jsem uděloval medailiPrávník Ivan David o své zkušenosti z účasti v mezinárodní porotě Doc Alliance Selection Award31.05.2018 - Ivan David
Otázka života a fikcePrávník Ivan David komentuje další francouzský případ sporu o využití víceméně faktografické knihy francouzské odbojářky Charlotte Delbo pro film Rideau Rouge à Raisko.01.03.2018 - Ivan David
Hrát, nebo býtNěkolik poznámek filmového právníka Ivana Davida k právním aspektům rozdílů mezi hraným a dokumentárním filmem03.08.2017 - Ivan David
Všechno je v pořádkuFilmový právník Ivan David v souvislosti se svou návštěvou mezinárodní autorskoprávní konference v Kodani uvažuje nad hamletovskou otázkou: Být, nebo nebýt? To je, oč tu běží.08.06.2017 - Ivan David
Co (ne)přináší novela autorského zákona do oblasti filmuFilmový právník Ivan David glosuje Senátem schválený finální text novely autorského zákona – jaké změny čekají na všechny pracující v oblasti audiovize?23.03.2017 - Ivan David
Mluvil tu někdo o digitalizaci filmu?Filmový právník a advokát Ivan David nahlíží na zdánlivě jednoduchý pojem „digitalizace“, který rozdmýchává atmosféru nejen v odborných kruzích. Proč je tak složité tomuto pojmu porozumět?02.02.2017 - Ivan David
Ztrácí se báseň ve filmovém překladu?Ivan David, filmový právník, rozebírá jeden z nejživějších a nejzajímavějších rozsudků tohoto roku v oblasti autorského práva filmového13.10.2016 - Ivan David

   poslední blogy:
Někdo si z nás vystřelilProducent Radim Procházka bilancuje letošní karlovarský filmový festival z pozice tak zvaného industry hosta neboli filmového profesionála. Jaký je postoj festivalových dramaturgů k současným českým filmům a měla by filmový festival podporovat firma na výrobu zbraní? 11.07.2019 - Radim Procházka
Když televize zabíjíMediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků… 04.07.2019 - Milan Kruml
Dokument – zločin vykonaný na bulváruFilozof a publicista Petr Fischer ve svém dalším dok.blogu uvažuje nad tím, zda a kde hledat etickou hranici dokumentu. Patří k dokumentu manipulace? A co si dokument může a nemůže dovolit, aby byl hoden označení „dokument“? Fischer dochází k závěru, že dokument (potažmo film) je vždy zločinem. A co viníci?27.06.2019 - Petr Fischer
Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků!Ředitel jihlavského festivalu dokumentárních filmů Marek Hovorka popisuje ve svém prvním blogu pro Dok.revue svůj zážitek z masterclass „neúnavného grafomana kinematografie“ Wernera Herzoga, která probíhala na letošním festivalu Visions du Réel ve švýcarském Nyonu. „Všechno dnes zabíjí byrokracie. Než začnete něco natáčet, dostaňte se někam bez povolení. Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků. Nikdy jsem nepodvedl nikoho, s kým jsem natáčel. Ale byrokraty a úředníky? Klidně!,“ vyzývá šestasedmdesátiletý bouřlivák, pro něhož je film vším.14.06.2019 - Marek Hovorka
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Víc než jen šňůra zábavných historekFilmový publicista Antonín Tesař ve svém prvním blogu pro dok.revue reflektuje dvě sezony seriálu HBO Historky ze šňůry, který si formou animovaného dokumentu dělá legraci z mýtů o popových hvězdách a jejich životních eskapádách.30.05.2019 - Antonín Tesař
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová