Neuveď nás v pokušení

Právník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.
23.05.2019 - Ivan David

Foto z natáčení připravovaného celovečerního dokumentu Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti. Foto Hithit

Nejen náboženské kanonické texty, ale i lidová moudrost (srovnej rčení „příležitost dělá zloděje“) dospěly již dávno ke zjištění, že člověk je jako „třtina větrem se klátící“, a pokud nastanou vhodné okolnosti, mohou snadno jedince přimět k tomu, aby se zachoval v rozporu se svým svědomím, vyznáním, zákonem či morálkou. Na tato zjištění pamatuje již od nepaměti trestní právo, které – jelikož nemůže zakázat navádění k trestné činnosti Pánubohu (k tomu nadále nezbývá než se v tomto směru modlit) – zakazuje navádění k nejzávažnějšímu porušování zákonů alespoň lidem.

V aktuálním trestním zákoníku České republiky je člověk, který „vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin“, považován za takzvaného návodce. Toto navádění k trestnému činu je jednou z forem zakázaného účastenství na trestné činnosti a je v zásadě trestáno za stejných podmínek jako trestná činnost hlavního (navedeného) pachatele. Návod konkrétně začíná být trestný tehdy, pokud se naváděný pachatel o spáchání trestného činu aktivně pokusí, nebo jej dokonce zcela dokoná. V případě nejzávažnějších trestných činů, které jsou vypočteny zákonem, je navádění trestné dokonce již v okamžiku, kdy se návodci podaří přimět potenciálního pachatele, aby ke spáchání trestného činu začal činit alespoň přípravu (nemusí se tedy o jeho spáchání ani pokusit).

Jak se to tedy má z hlediska zákona s investigativními žurnalisty či dokumentaristy, kteří – ve snaze poukázat na určitý společenský problém – předstírají určitou okolnost, aby „otestovali“ integritu vytipovaných osob? Příkladem takového jednání může být předstírané nabízení úplatku určitému politikovi, o němž kolují zvěsti, že je zkorumpovaný. Jiným příkladem může být nabídka sexu ze strany fiktivní nezletilé osoby vůči domnělému pedofilovi. Tento druhý příklad je aktuální zejména vzhledem k dokončovanému dokumentárnímu filmu V síti režisérů Víta Klusáka a Barbory Chalupové nebo díky nedávnému experimentu redaktorů z iDnes.cz. V obou těchto případech se podařilo díky fiktivním internetovým profilům dětí mladších patnácti let odhalit praktiky několika pedofilů.

Předně je třeba říci, že i v případě, kdy trestná činnost, k níž návod směřuje, objektivně nemůže být úspěšně dokonána – třeba právě proto, že dítě předstírající zájem o sex je pouze fiktivní a za jeho falešným profilem se skrývá novinář/dokumentarista – neznamená to, že by se pachatel o takovou trestnou činnost nemohl alespoň (byť neúspěšně) pokusit. Pokud naváděný pachatel svým jednáním (slovy zákona) „bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu“, a to „v úmyslu trestný čin spáchat“, a k dokonání trestného činu nedojde pro (slovy právní teorie) „nezpůsobilost předmětu útoku“, jedná se přesto o trestný pokus, a trestným se tak stává i navádění k takovému trestnému činu. Prakticky jedinou podstatnější výjimku z tohoto pravidla zná zákon v případě policejního agenta, který se s cílem odhalovat pachatele trestné činnosti pod falešnou identitou „vmísí“ mezi členy organizované zločinecké skupiny a domněle se podílí na některých jejích trestných činech.

Vít Klusák a Barbora Chalupová chystají společný film V síti o zneužívání
dětí na internetu. Sbírají na něj prostředky i přes Hithit. Foto Hithit


Nicméně náš trestní zákoník – podobně jako trestní zákoníky v jiných zemích – je postaven na takzvané zásadě subsidiarity trestní represe. Ta říká, že důsledky spojené zákonem s pácháním trestné činnosti (včetně navádění k ní) „lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu“. Tato zásada – známá též někdy jako princip „ultima ratio“ – tedy v podstatě říká, že tam, kde jednání pachatele/návodce postrádá „společenskou škodlivost“, není namístě takovou osobu trestně stíhat. Sem mohou spadat i výše citované případy, kdy de facto veřejný zájem reprezentovaný novinářem/dokumentaristou poukazujícím (byť poněkud krajními prostředky) na nekalé praktiky ve společnosti převáží nad obecným zájmem trestat iniciaci trestných činů. Činnost novinářů/dokumentaristů, kteří sahají při své práci k těmto nástrojům, by však zásadně měla být přiměřená závažnosti trestné činnosti, na kterou poukazují, a neměla by dojít dále, než je nezbytně nutné pro dosažení sledovaného společensky prospěšného účelu. Tyto nástroje by tedy ze své podstaty měly být voleny zásadně výjimečně a v omezené míře.

Jakkoliv je tedy „uvádění v pokušení“ k páchání trestné činnosti striktně zakázáno, ve výjimečných případech může být ospravedlněno vyšším zájmem.





další blogy autora:

Trocha nuceného adventního optimismuPrávník Ivan David bilancuje rok 201820.12.2018 - Ivan David
Mírný pokrok v mezích zákonaAdvokát Ivan David se zamýšlí nad proměnlivým vztahem autorského práva k realitě na základě nedávného případu s notoricky známým souslovím „je to paráda“ užitým v reklamě na Vitanu. 04.10.2018 - Ivan David
Jak jsem uděloval medailiPrávník Ivan David o své zkušenosti z účasti v mezinárodní porotě Doc Alliance Selection Award31.05.2018 - Ivan David
Otázka života a fikcePrávník Ivan David komentuje další francouzský případ sporu o využití víceméně faktografické knihy francouzské odbojářky Charlotte Delbo pro film Rideau Rouge à Raisko.01.03.2018 - Ivan David
Meze inspiraceFilmový právník Ivan David rozebírá kauzu reklamy na Citroën, která byla přiznaně inspirována proslulým jednozáběrovým filmem C'était un rendez-vous Clauda Lelouche.14.12.2017 - Ivan David
Hrát, nebo býtNěkolik poznámek filmového právníka Ivana Davida k právním aspektům rozdílů mezi hraným a dokumentárním filmem03.08.2017 - Ivan David
Všechno je v pořádkuFilmový právník Ivan David v souvislosti se svou návštěvou mezinárodní autorskoprávní konference v Kodani uvažuje nad hamletovskou otázkou: Být, nebo nebýt? To je, oč tu běží.08.06.2017 - Ivan David
Co (ne)přináší novela autorského zákona do oblasti filmuFilmový právník Ivan David glosuje Senátem schválený finální text novely autorského zákona – jaké změny čekají na všechny pracující v oblasti audiovize?23.03.2017 - Ivan David
Mluvil tu někdo o digitalizaci filmu?Filmový právník a advokát Ivan David nahlíží na zdánlivě jednoduchý pojem „digitalizace“, který rozdmýchává atmosféru nejen v odborných kruzích. Proč je tak složité tomuto pojmu porozumět?02.02.2017 - Ivan David
Ztrácí se báseň ve filmovém překladu?Ivan David, filmový právník, rozebírá jeden z nejživějších a nejzajímavějších rozsudků tohoto roku v oblasti autorského práva filmového13.10.2016 - Ivan David

   poslední blogy:
Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků!Ředitel jihlavského festivalu dokumentárních filmů Marek Hovorka popisuje ve svém prvním blogu pro Dok.revue svůj zážitek z masterclass „neúnavného grafomana kinematografie“ Wernera Herzoga, která probíhala na letošním festivalu Visions du Réel ve švýcarském Nyonu. „Všechno dnes zabíjí byrokracie. Než začnete něco natáčet, dostaňte se někam bez povolení. Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků. Nikdy jsem nepodvedl nikoho, s kým jsem natáčel. Ale byrokraty a úředníky? Klidně!,“ vyzývá šestasedmdesátiletý bouřlivák, pro něhož je film vším.14.06.2019 - Marek Hovorka
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Víc než jen šňůra zábavných historekFilmový publicista Antonín Tesař ve svém prvním blogu pro dok.revue reflektuje dvě sezony seriálu HBO Historky ze šňůry, který si formou animovaného dokumentu dělá legraci z mýtů o popových hvězdách a jejich životních eskapádách.30.05.2019 - Antonín Tesař
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Autoři všedního dneJan Gogola ml. ve své další blogogo uvažuje o dvou dokumentech, které nedávno zvítězily na zlínském festivalu REC FEST, a dává je do souvislosti s myšlenkami slavné Pirandellovy hry Šest postav hledá autora. Je princip inscenace součástí naší přirozenosti?02.05.2019 - Jan Gogola ml.
Dostat se lidem pod kůžiPetr Fischer ve svém prvním blogu pro dok.revue uvažuje o situacích, kdy se publicistika stává uměním, protože „nechává pocítit něco dávno necítěného“.25.04.2019 - Petr Fischer
Makeři, hipsteři a nová městská elitaAndrea Průchová Hrůzová uvažuje ve svém blogu nad knihou Amandy Wasielewski Made in Brooklyn: Artists, Hipsters, Makers, Gentrifiers. Jak se mění kultura velkých měst v souvislosti s gentrifikací? A dají se podobné proměny pozorovat i v Praze? 18.04.2019 - Andrea Průchová Hrůzová
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
O dokumentech a paradoxech na Prix Bohemia Radio 2019Andrea Hanáčková ve svém blogu rekapituluje nejlepší audio dokumenty na letošním 35. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a uvažuje o paradoxu, proč Český rozhlas letošní vítězný dokument neodvysílal.04.04.2019 - Andrea Hanáčková