Od aktivismu k politice a zpět

Janis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.
28.03.2019 - Janis Prášil

Zuzana Piussi a Vít Janeček sedm let sledovali, jak občané slovenské Kremnice protestují proti snaze jedné firmy těžit v okolí městečka zlato. Foto: D1film

Zuzana Piussi a Vít Janeček se ve svém novém dokumentu Obléhání města (2019) soustředí na odpor občanů slovenské Kremnice proti rozhodnutí společnosti, jež chce v okolí středověkého městečka těžit zlato. Snímek, který měl v březnu premiéru v rámci 21. ročníku festivalu o lidských právech Jeden svět, nezapře silný environmentální akcent. Nezabývá se však primárně samotným bojem za záchranu vzácné masožravé rostliny nebo mloka skvrnitého. Piussi a Janeček upozorňují především na střet zájmů občana se zájmy státu a zkoumají tak „ohebnost“ zastupitelské demokracie.

V předchozím filmu této autorské dvojice, Selském rozumu (2017) o podnikatelských aktivitách premiéra Andreje Babiše, měl střet zájmů mnohem konkrétnější podobu podnikatele a politika v jedné osobě. V případě Obléhání města vyvstal před tvůrci obtížnější úkol. Během sedmi let, kdy sledovali kauzu, se zaměřili na větší počet postav a zástupce různých zájmových skupin rozdělili na dvě protistrany. Na jednom břehu stojí odpůrci těžby, místní občané, kteří sbírají důkazy o ničivém dopadu těžby na přírodu a aktivně se snaží účastnit se rozhodovacího procesu. Příkladem je třeba důchodce Tibor Ivan, který apeluje na úřady, v důsledku čehož na něj vedení těžební společnosti Ortac Resources podává žalobu na ochranu dobré pověsti. Mezi odpůrce těžby patří i občanské sdružení Kremnica nad zlato, založené za tím účelem, aby se jeho členové mohli účastnit neveřejných jednání, anebo primátorka Kremnice, která odmítá přistoupit na návrhy Ortacu a je tak stavěna do pozice odpůrce veřejného dialogu.

Na druhé straně stojí zástupci těžební společnosti, kteří se odvolávají na platná povolení a snaží se dokázat pozitivní vliv povrchové těžby na ekonomický růst a turistický rozvoj regionu. Přicházejí s revitalizačním projektem Šturecland a sponzorují za pomoci dotací EU miniprojekty v regionu, aby si získali přízeň místních obyvatel.

Klíčovou „postavou“ v tomto boji je však především stát zosobňovaný legislativou a soudy. Státní úřady představují bitevní pole, na němž se střetávají válčící strany, které využívají zákony jako zbraň k prosazování svých zájmů. Volení zástupci lidu zatajují občanům informace, pořádají neveřejná zasedání a zneužívají téma k politickým účelům. Představitelé korporací odrazují aktivní občany od hájení svých práv prostřednictvím soudních sporů s vysokou pokutou účtovanou poražené straně. Občané se aktivně sdružují, podávají žaloby, zakládají občanské sdružení. Janeček a Piussi se nepokoušejí odhalit, která strana je v právu. Jejich angažovaný dokument je jasně názorově vyhraněný. Stát má hájit práva občanů proti činnosti velkých korporací, jejichž komerční zájmy devastují přírodu a snižují kvalitu života obyvatel.

Obléhání města překračuje rozměr environmentální nebo protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje. Není to boj mezi občany a korporací, ale boj občanů s jejich vlastními zástupci. Politici se snaží občany vyřadit z rozhodovacího procesu a místo zájmu voličů prosazují zájmy politické a ekonomické, jak ukazuje i současná snaha schválit novelu báňského zákona, z něhož zmizel odstavec zakazující nebezpečné kyanidové loužení zlata. Oslabená pozice občana je dobře viditelná na příkladu aktivistů Luboše Kűrthyho a Ivany Uhríkové, členů občanského sdružení Kremnica nad zlato, kteří roku 2016 kandidovali ve slovenských parlamentních volbách. „Byli jsme silnější, když jsme byli aktivisti,“ vystihuje na kameru Kűrthy pokus prosadit zájmy občanů shora, v rámci komunální a vysoké politiky.





další blogy autora:

Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil
Sama – kult osobnosti na pozadí sociálního dramatuJanis Prášil reflektuje sociálně angažovaný dokument Otakara Faifra Sama, který byl uveden na 21. MFDF Ji.hlava a nyní je nominován také na Cenu české filmové kritiky15.02.2018 - Janis Prášil
Architektura jako tvář dobyJanis Prášil o experimentálních filmech Jana Bušty a Haruny Honcoop, jejichž projekce byly součástí podzimní výstavy Praha zítra?30.11.2017 - Janis Prášil
Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil
Smrt jako turistická atrakceJanis Prášil přichází s reflexí nového filmu ukrajinského režiséra Sergeje Loznitsy Austerlitz a zároveň přináší poznámky z besedy s tímto režisérem z festivalu v Karlových Varech, kde měl film svoji premiéru.27.07.2017 - Janis Prášil
Tahle země je našeJanis Prášil o Klusákově novém filmu Svět podle Daliborka13.07.2017 - Janis Prášil
Zaostřeno na Rusko Janis Prášil reflektuje nový film Martina Ryšavého Slepý Gulliver, který měl svoji premiéru na 20. MFDF Ji.hlava a letos na jaře vstoupil do českých kin.27.04.2017 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Makeři, hipsteři a nová městská elitaAndrea Průchová Hrůzová uvažuje ve svém blogu nad knihou Amandy Wasielewski Made in Brooklyn: Artists, Hipsters, Makers, Gentrifiers. Jak se mění kultura velkých měst v souvislosti s gentrifikací? A dají se podobné proměny pozorovat i v Praze? 18.04.2019 - Andrea Průchová Hrůzová
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
O dokumentech a paradoxech na Prix Bohemia Radio 2019Andrea Hanáčková ve svém blogu rekapituluje nejlepší audio dokumenty na letošním 35. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a uvažuje o paradoxu, proč Český rozhlas letošní vítězný dokument neodvysílal.04.04.2019 - Andrea Hanáčková
O filmové režii aneb Český lev dokumentárníProducent Radim Procházka se zamýšlí nad možností rovného boje o Českého lva za režii pro tvůrce hraných a dokumentárních filmů.26.03.2019 - Radim Procházka
Matematika zločinu a veřejné službyAndrea Hanáčková reflektuje první český non-fikční podcast a důvody, proč ho nechce odvysílat zadavatel – Český rozhlas Plus.28.02.2019 - Andrea Hanáčková
Kam s dokumentem? aneb Poučení z německé debatyMediální analytik Milan Kruml ve svém únorovém blogu představuje možnou budoucnost vztahu mezi dokumentem a televizí, jež se hojně diskutovala na festivalu Berlinále.21.02.2019 - Milan Kruml
Rochester: Mekka vizuální kultury 20. stoletíTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová přináší zprávu o pobytu v americkém Rochesteru, domovině George Eastmana, světoznámé firmy Xerox i v anglo-saském kontextu důležité instituce Visual Studies Workshop14.02.2019 - Andrea Průchová Hrůzová
Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Máme na víc Vladimire Vladimiroviči?Producent Radim Procházka představuje svůj nový film Máme na víc, jenž jde právě v těchto dnech do kinodistribuce24.01.2019 - Radim Procházka
Chvála derealizace aneb PHP FactorJan Gogola ml. se ve svém prvním blogogo 2019 zamýšlí nad odchody významných osobností z významných institucí nejen mediálního prostředí.17.01.2019 - Jan Gogola ml.