Pro filozofii jako stvořený

Estetička a filozofka Tereza Hadravová vede dialog s pedagogem Jerrym Goodenoughem z University of East Anglia o tom, zda schopnost filozofovat mají kromě filmu i jiná média.
25.01.2018 - Tereza Hadravová

Film je stvořen pro filozofii; vše, co filozofie kdy řekla o zdání a skutečnosti, o jednání a charakteru, o skepticismu a dogmatismu, o přítomnosti a absenci, se ve filmu posouvá a jeví v jiném světle.

Touto citací slov amerického filozofa Stanleyho Cavella otevírá svůj příspěvek do antologie Film as Philosophy (2005) jeden z jejích editorů Jerry Goodenough. V textu nabízí komentovanou ukázku tří způsobů, kterými podle něj může film filozofii obohatit. Důvody, proč by filozof či filozofka měli, jak vykresluje situaci Goodenough, „vstupovat do temnoty s popcornem a limonádou v ruce“, jsou podle něj tři: film může sloužit jako živá ilustrace nějaké filozofické teorie nebo myšlenkového experimentu, který spustil řetězec argumentů. Za druhé může film explicitně být o filozofovi jakožto filozofovi, pokusit se, takříkajíc, předvést filozofii v akci (jako příklady uvádí autor Jarmanův film Wittgenstein [1993] a Dickova Derridu [2002]). Třetí, pro knihu samu nejpodstatnější, cestou pak je myšlenka, že film sám může filozofovat.

Prvním z důvodů filozofova vstupu do kinosálu je lov dobrého příkladu. Většina filozofů a filozofek se nyní živí jako přednášející a získat k vysvětlované teorii či argumentaci ilustraci v podobě syté kulturní reference, kterou studenti sdílejí, může pomoci přinejmenším některým z nich otevřít dveře k pochopení filozofického problému v jeho naléhavosti stejně jako k porozumění navrhovaného řešení.

Jako někdo, kdo kdysi strávil semestr na univerzitě v Glasgow, mohu takové pozorování jen potvrdit. V hodinách se to hemžilo odkazy na karteziánské fantazie o zlotřilých podvodnících, mozky v kádích, netopýřími zážitky či Oskary žijícími v různých světech. (Kdo by chtěl znát další příklady, nechť sáhne po knize 100 myšlenkových experimentů Marka Pichy a Dagmar Pichové.) Myslím, že za mým tehdejším nedostatkem trpělivosti s jemnostmi filozofické analýzy, která vznikla na tak podivný popud, byla (mimo jiné) jistá imaginativní strnulost přednášejících. Učitelé s představením experimentů neztráceli zbytečně čas – nejspíš proto, že uvedené myšlenkové experimenty patřily do galerie dobře známých, tisíckrát probraných příkladů, ke kterým, mysleli si, stačilo již jen odkázat pomocí jednoho dvou slov.

Goodenoughovi však nestačí, že filmy mohou určité filozofické mini-narativy „obalit masem“ a předvést ve formě, která má možnost oslovit i někoho, kdo není vůči fantazijním výletům analytických filozofů právě nejshovívavější: „Film nám umožňuje vnímat, cítit a zakoušet to, co se děje, na hlubší a přesvědčivější rovině, než by dokázal jakýkoli psaný text,“ uvádí v souvislosti s další, pokročilejší formou setkání filmu a filozofie, totiž v případě, že se film sám pustí do filozofování (hovoří přitom konkrétně o snímku Blade Runner [1982]).

Jak se tomu mezi obhájci serióznosti podniku „filmozofie“ často stává, představa o (nevyhnutelně?) filozofujícím médiu – filmu – se stane natolik lákavou, že se na její podporu šikne jakýkoli argument. Domnělá síla média – obrazu a zvuku – nás podle Goodenougha nechává na vlastní kůži prožít, v daném případě, otázky a pochybnosti o vymezení lidské identity; za určující „filozofické napětí“, které film buduje, považuje rozdíl mezi naším vlastním nereflektovaným pojetím „osoby“ a tím, které je normální ve světě filmového vyprávění (krátce: zatímco pro nás replikanti do kategorie lidí spíše patří, pro naše filmové protějšky spíše ne).

Zda lze základní téma Blade Runnera vyjádřit právě takto, si nejsem jistá; uvedená charakteristika však podle mě docela dobře sedí na román Neopouštěj mě britského spisovatele Kazua Ishigura, který získal v loňském roce Nobelovu cenu za literaturu. Jemně dystopický příběh až příliš lidské Kathy H., jež postupně vyměňuje lidskou za ne-lidskou identitu, mi již řadu let slouží jako dobrá ilustrace některých filozofických problémů, které souvisejí s vymezením toho, kdo je člověk.

S Goodenoughem se ráda shodnu, že filmy jsou prostorem, ve kterém se může filozofie cítit doma – a to (mimo jiné) právě z důvodů, které Goodenough v práci uvádí; je však chybou domnívat se, že nemůže být, z totožných důvodů, stejně doma i v jiných uměleckých druzích. Možná by stačilo, kdyby Goodenough občas vyměnil temnotu, popcorn a limču za lampu, čaj a knihu. 





další blogy autora:

Od tlachání o filmech k filozofii filmuTereza Hadravová rozjímá nad funkcí filmu ve „výtahových“ konverzacích. Kdy jste se někoho naposledy zeptali, zda viděl ten či onen nový film jenom proto, aby řeč nestála?07.06.2018 - Tereza Hadravová
Audiovizuální pastvaTereza Hadravová se už po čtvrté vydala na obhajoby ročníkových a absolventských prací CASu na FAMU. V tomto blogu se zaměřuje na část výstavy v GAMU, která je veřejnosti přístupná až do 9. července. 06.07.2017 - Tereza Hadravová
Film jako filozofický prostorFilozofka Tereza Hadravová si ve svém novém blogu klade otázku, jak film jako prostor může obohatit naše vlastní myšlení o další světnici. 11.05.2017 - Tereza Hadravová
Nebát se milovat filmTereza Hadravová sumarizuje své zážitky z 20. ročníku MFDF Ji.hlava. Jako jednu z nejkomornějších a přitom nejvýraznějších zkušeností reflektuje setkání s italským filmovým kritikem Gionem A. Nazarrem.24.11.2016 - Tereza Hadravová
Anti-Molyneux: Zrakové vrávorání Michaela MadsenaFilozofka Tereza Hadravová reaguje na nedávnou online retrospektivu dánského režiséra Michaela Madsena. Stejně jako Madsen si klade otázku: Jaké by bylo zbavit se zraku a spolu s ním i všeho toho, co zrak odkrývá a zakrývá?19.05.2016 - Tereza Hadravová
Filozofie 2.0Čtvrtý kanál rozhlasové verze britské BBC uvedl nový pořad The Global Philosopher, kde profesor z Harvardské univerzity diskutuje s filozofy-amatéry. Tereza Hadravová přináší kritický pohled na první díl celé série.31.03.2016 - Tereza Hadravová
Jak se daří dokumentu v časopise Film-PhilosophyTereza Hadravová se vydává do útrob archivu vědeckého časopisu Film-Philosophy, kde pátrá po textech týkajících se dokumentárního filmu.11.02.2016 - Tereza Hadravová
O důvodech k neudělení cenyPodle Terezy Hadravové se za nevyjasněnou dramaturgií a nepřesvědčivou autorskou výpovědí může skrývat vícevýznamová struktura. Dá se výrok letošní poroty zpochybnit?17.12.2015 - Tereza Hadravová
Útěcha (hladu) filozofiíTereza Hadravová ve svém textu přibližuje vztah filmu a filozofie, jemuž je věnována i jedna ze sekcí 19. ročníku MFDF Ji.hlava08.10.2015 - Tereza Hadravová
Kino jako filozofie bez filozofaFilmy mohou filozofovat, říkají někteří teoretici. O jakých filmech mluví, a proč nemluví o dokumentech? Tereza Hadravová se ve svém prvním příspěvku věnuje jedné z podob setkávání – a míjení se – filmu a filozofie.02.07.2015 - Tereza Hadravová

   poslední blogy:
Sedm tajemství rozhlasového seriálu aneb Dokuseriál na DvojceAndrea Hanáčková ve svém blogu zkoumá, jak si vede nový cyklus Dokuseriál Českého rozhlasu Dvojka z hlediska pravidel seriality a jejich experimentů i z pohledu tak zvaného binge listening, tedy soustředěného poslechu všech dílů audio seriálu naráz. Binge listening: 7 tajemství úspěšného seriálu – tak nazval svou prezentaci na loňské pražské International Feature Conference německý producent Sven Preger a upozornil v ní i na riziko „narrowcastingu“, tedy specifických posluchačských požadavků a specializovaného publika. V následujícím blogu proto postupně dojde i na všech sedm Pregerových tajemství, která nový Dokuseriál poměrně zdárně naplňuje. 18.07.2019 - Andrea Hanáčková
Někdo si z nás vystřelilProducent Radim Procházka bilancuje letošní karlovarský filmový festival z pozice tak zvaného industry hosta neboli filmového profesionála. Jaký je postoj festivalových dramaturgů k současným českým filmům a měla by filmový festival podporovat firma na výrobu zbraní? 11.07.2019 - Radim Procházka
Když televize zabíjíMediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků… 04.07.2019 - Milan Kruml
Dokument – zločin vykonaný na bulváruFilozof a publicista Petr Fischer ve svém dalším dok.blogu uvažuje nad tím, zda a kde hledat etickou hranici dokumentu. Patří k dokumentu manipulace? A co si dokument může a nemůže dovolit, aby byl hoden označení „dokument“? Fischer dochází k závěru, že dokument (potažmo film) je vždy zločinem. A co viníci?27.06.2019 - Petr Fischer
Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků!Ředitel jihlavského festivalu dokumentárních filmů Marek Hovorka popisuje ve svém prvním blogu pro Dok.revue svůj zážitek z masterclass „neúnavného grafomana kinematografie“ Wernera Herzoga, která probíhala na letošním festivalu Visions du Réel ve švýcarském Nyonu. „Všechno dnes zabíjí byrokracie. Než začnete něco natáčet, dostaňte se někam bez povolení. Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků. Nikdy jsem nepodvedl nikoho, s kým jsem natáčel. Ale byrokraty a úředníky? Klidně!,“ vyzývá šestasedmdesátiletý bouřlivák, pro něhož je film vším.14.06.2019 - Marek Hovorka
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Víc než jen šňůra zábavných historekFilmový publicista Antonín Tesař ve svém prvním blogu pro dok.revue reflektuje dvě sezony seriálu HBO Historky ze šňůry, který si formou animovaného dokumentu dělá legraci z mýtů o popových hvězdách a jejich životních eskapádách.30.05.2019 - Antonín Tesař
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil