Sadomasochistická podstata společnosti

Janis Prášil komentuje a připodobňuje dva snímky z letošní Ji.hlavy - Fassbinder: Milovat bez nároků a Německá mládež
26.11.2015 - Janis Prášil

Fassbinder: Milovat bez nároků (Fassbinder – Lieben ohne zu fordern, Christian Braad Thomsen, 2015)

Dánský dokumentarista Christian Braad Thomsen odolal skandálům obestírajícím život kontroverzní osobnosti autorského filmu Rainera Wernera Fassbindera a ve svém dokumentu Fassbinder: Milovat bez nároků, který měl před svým uvedením na letošním ji.hlavském festivalu dokumentárních filmů premiéru na Berlinale, se vyhnul bulvárnosti či zjednodušování. Místo vytrhávání výroků a jednání německého režiséra z kontextu provádí opak a kontextualizuje nejen profesní a názorový vývoj tvůrce, ale uvádí též Fassbinderův myšlenkový svět do souvislostis daným místem a dobou. Thomsen z respektu k režisérovi celých 30 let odkládal zveřejnění záznamu rozhovoru z roku 1978, při jehož natáčení se Fassbinder pohyboval na hranici fyzického vyčerpání. Díky své otevřenosti a hloubce však toto sdělení nakonec vytvořilo tematický základ dokumentu, jehož síla spočívá právě v intimitě výpovědi a jenž zároveň reflektuje otázky dokumentaristické etiky.

Osobní historie

Thomsen pochopil provázanost politického a osobního života a dostal se ke klíčovým tématům jak Fassbinderovy tvorby, tak německé společnosti po druhé světové válce. K osobní rovině střihového dokumentu, sestaveného z rozhovorů, ukázek z filmů a dobových záznamů, přidává výpovědi osob z režisérova nejbližšího okolí, k nimž se jako jeho dlouholetý přítel sám řadil a přispěl také vlastním komentářem a vzpomínkami. V rozhovoru s Fassbinderovou matkou vyplývají na povrch pocity zklamání a tíže po pádu Třetí říše, či ztráta důvěry v zástupce zákona či vzdělávacích institucí, kteří sloužili nacistickému režimu a po jeho skončení plynule pokračovali ve své profesi. Thomsenův dokument zde na příkladu osobního příběhu odhaluje rozpolcenost generace, která zažila nacistickou totalitu a nebyla díky následnému selhání autorit a krizi hodnot schopna vychovat novou generaci, přičemž zároveň toužila po vyrovnání se s minulostí, jejím přehodnocení a opětovném obnovení víry ve společenské mechanismy.

Německá mládež (Une jeunesse Allemande, Jean-Gabriel Périot, 2015)

Terorismus není revoluce

Není tedy divu, že se Fassbinder vyjadřuje o sadomasochistické povaze společenských vztahů. Patří totiž ke generaci autorů, kteří se narodili, nebo dospívali v takto poznamenaném prostředí a v 60. a 70. letech jako představitelé Mladého a posléze Nového německého filmu reagovali na vývoj poválečné společnosti a pátrali po vyjadřovacích prostředcích a tématech reflektujících situaci jedince v dané době. Právě represivní mechanismy, na jejichž základě funguje společnost a jež jsou zároveň využívány teroristickými skupinami ve jménu boje za svobodu, jsou tématem, v němž se Thomsenův dokument výrazně překrývá se střihovým snímkem Německá mládež z roku 2015, uvedeným na letošním 19. ročníku ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů v sekci Terorismus. Režisér Jean-Gabriel Périot v něm sleduje studentské hnutí, které se pod vedením levicových radikálů Gudrun Ensslinové a Andrease Baadera v boji za občanskou spravedlnost a svobodu proměnilo v teroristickou skupinu. V Thomsenově filmu se Fassbinder kriticky vyjadřuje právě k jednání této inteligence, která se uchýlila k násilí, když se jí nepodařilo podnítit společenskou revoluci rychleji a jinými prostředky. Dokument se tak opět dostává z osobní do politické roviny a podává aktuální komentář ke sklonu demokratické společnosti k extremismu v případě krizových situací, proměn nebo výkyvů.

Thomsenův vhled do vývoje německé společnosti a do toho, jak společnost formuje jedince (například právě Rainera Wernera Fassbindera), se zcela vymyká didaktismu tradičních životopisných dokumentů. Poskytuje sice pouze základní fakta, ale uvádí je do nových souvislostí a tematických bloků, čímž se mu daří postihnout nejen komplexnost Fassbinderovy osobnosti a myšlení, ale i klíčové otázky kolektivní viny, přehodnocení minulosti a hledání hodnot v měnícím se poválečném Německu.





další blogy autora:

Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil
Sama – kult osobnosti na pozadí sociálního dramatuJanis Prášil reflektuje sociálně angažovaný dokument Otakara Faifra Sama, který byl uveden na 21. MFDF Ji.hlava a nyní je nominován také na Cenu české filmové kritiky15.02.2018 - Janis Prášil
Architektura jako tvář dobyJanis Prášil o experimentálních filmech Jana Bušty a Haruny Honcoop, jejichž projekce byly součástí podzimní výstavy Praha zítra?30.11.2017 - Janis Prášil
Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil
Smrt jako turistická atrakceJanis Prášil přichází s reflexí nového filmu ukrajinského režiséra Sergeje Loznitsy Austerlitz a zároveň přináší poznámky z besedy s tímto režisérem z festivalu v Karlových Varech, kde měl film svoji premiéru.27.07.2017 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Autoři všedního dneJan Gogola ml. ve své další blogogo uvažuje o dvou dokumentech, které nedávno zvítězily na zlínském festivalu REC FEST, a dává je do souvislosti s myšlenkami slavné Pirandellovy hry Šest postav hledá autora. Je princip inscenace součástí naší přirozenosti?02.05.2019 - Jan Gogola ml.
Dostat se lidem pod kůžiPetr Fischer ve svém prvním blogu pro dok.revue uvažuje o situacích, kdy se publicistika stává uměním, protože „nechává pocítit něco dávno necítěného“.25.04.2019 - Petr Fischer
Makeři, hipsteři a nová městská elitaAndrea Průchová Hrůzová uvažuje ve svém blogu nad knihou Amandy Wasielewski Made in Brooklyn: Artists, Hipsters, Makers, Gentrifiers. Jak se mění kultura velkých měst v souvislosti s gentrifikací? A dají se podobné proměny pozorovat i v Praze? 18.04.2019 - Andrea Průchová Hrůzová
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
O dokumentech a paradoxech na Prix Bohemia Radio 2019Andrea Hanáčková ve svém blogu rekapituluje nejlepší audio dokumenty na letošním 35. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a uvažuje o paradoxu, proč Český rozhlas letošní vítězný dokument neodvysílal.04.04.2019 - Andrea Hanáčková
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
O filmové režii aneb Český lev dokumentárníProducent Radim Procházka se zamýšlí nad možností rovného boje o Českého lva za režii pro tvůrce hraných a dokumentárních filmů.26.03.2019 - Radim Procházka