Skrytý potenciál stínu

Janis Prášil ve svém novém blogu reaguje na nový snímek Kanaďana Marka Lewise, který znova pojímá symfonie velkoměsta moderní doby
18.08.2016 - Janis Prášil

Invence (M. Lewis, 2015)

Filmová avantgarda první čtvrtiny minulého století objevila fotogenickou tvář velkoměsta a zformulovala principy moderního světa. Věrnost pohybu jako esenci filmu a modernity téměř o sto let později ve svém celovečerním debutu Invence prokazuje i kanadský vizuální umělec Mark Lewis. Zároveň však osvobozuje městskou krajinu od dobových významů a vnímá ji především jako estetický prvek a nástroj konceptuálního obratu. Prostřednictvím jeho antologie sestavené ze 14 krátkých experimentálních filmů mělo festivalové publikum v Torontu, Berlíně nebo Karlových Varech možnost vydat se na procházku Torontem, São Paulem či pařížským muzeem Louvre a stát se tak svědkem toho, jak se vnější skutečnost stává uměleckým artefaktem.

Svět jako galerie

Zatímco městské symfonie Dzigy Vertova nebo Waltera Ruttmanna oslavovaly město coby živoucí organizmus založený na neustálém pohybu a fascinaci technologickým pokrokem, Lewis se nenechává strhnout uchvacujícím rytmem a živelností velkoměsta a architektonická zákoutí sleduje odosobněným a racionálním okem. Dává vyniknout fotogenickým horizontálám a vertikálám modernistických staveb Oscara Niemeyera nebo Miese van der Rohea. Nakloněnými rovinami a záběry vzhůru nohama odhmotňuje kvádry a krychle mrakodrapů, jež ztrácí svůj původní význam a funkci. Mění architekturu v grafický prvek vytvářející uhrančivé a pohyblivé abstraktní obrazy. Neobvyklými úhly kamery a neustále se měnícím rámováním záběru dodává objektům z hlediska kompozice stále novou roli. Budovy tak postupně přestávají reprezentovat významy a jejich funkce se mění na čistě estetickou.

Kanadský režisér zároveň proměňuje úlohu lidské figury v městské krajině. Cyklista odhrabávající sníh nebo hemžení chodců v pěší zóně vnáší do dokonalých kompozic budov a ulic drobné děje a tím i prvek nahodilosti a nepředvídatelnosti, podobně jako v krajinomalbě přelomu 18. a 19. století, kdy drobná lidská figura nestála v centru pozornosti, ale byla doplňkem, účastníkem něčeho, co ji přesahuje. Lewis nahrazuje všeobjímající náruč přírody makrokosmem budov, mezi nimiž se setkávají mikrokosmy anonymních lidských životů, zastřešených jedním časem a prostorem.

Galerie jako koncept

Jako konceptuální umělec však autor nezůstává pouze u výtvarné stylizace. Svou antologii rámuje scénami odehrávajícími se v muzejním prostoru, jenž vnímá jako metaforu. Když v pětiminutovém záběru zkoumá Berniniho sochu ležící ženy, aby nakonec kamera odhalila, že tělo má penis, ukazuje Lewis, jak skutečnost nahlížená z jiné perspektivy nabývá další netušenou podobu. K obdobné výpovědi se dostává záběrem na neosvícené zdi výstavní síně, na nichž na sebe upozorňují pouze odlesky pozlacených rámů, zatímco malby samotné jsou zahalené tmou. Galerijní prostor s neviditelnými obrazy se tak stává metaforou na rovinu světa, kterou lidské oko na světle nespatří a jejíž existenci indikuje právě tma.

Mezi rámy tušíme malířské plátno stejně jako v platónském podobenství o stínech na zdech jeskyně, ukazujících na existenci neznámé tváře světa, kterou lze pouze tušit. Invence vyjadřuje nejen esenciální schopnost umění ukázat vnější realitu z neobvyklého úhlu a tím umožnit recipientovi vystoupit z všednodenního modu vnímání skutečnosti. Vypovídá též o tom, že vnější svět lze zachytit pouze ve fragmentech a zprostředkovaně a že realita je ve své celistvosti nepoznatelná.

Invence (M. Lewis, 2015)





další blogy autora:

Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil
Sama – kult osobnosti na pozadí sociálního dramatuJanis Prášil reflektuje sociálně angažovaný dokument Otakara Faifra Sama, který byl uveden na 21. MFDF Ji.hlava a nyní je nominován také na Cenu české filmové kritiky15.02.2018 - Janis Prášil
Architektura jako tvář dobyJanis Prášil o experimentálních filmech Jana Bušty a Haruny Honcoop, jejichž projekce byly součástí podzimní výstavy Praha zítra?30.11.2017 - Janis Prášil
Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Někdo si z nás vystřelilProducent Radim Procházka bilancuje letošní karlovarský filmový festival z pozice tak zvaného industry hosta neboli filmového profesionála. Jaký je postoj festivalových dramaturgů k současným českým filmům a měla by filmový festival podporovat firma na výrobu zbraní? 11.07.2019 - Radim Procházka
Když televize zabíjíMediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků… 04.07.2019 - Milan Kruml
Dokument – zločin vykonaný na bulváruFilozof a publicista Petr Fischer ve svém dalším dok.blogu uvažuje nad tím, zda a kde hledat etickou hranici dokumentu. Patří k dokumentu manipulace? A co si dokument může a nemůže dovolit, aby byl hoden označení „dokument“? Fischer dochází k závěru, že dokument (potažmo film) je vždy zločinem. A co viníci?27.06.2019 - Petr Fischer
Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků!Ředitel jihlavského festivalu dokumentárních filmů Marek Hovorka popisuje ve svém prvním blogu pro Dok.revue svůj zážitek z masterclass „neúnavného grafomana kinematografie“ Wernera Herzoga, která probíhala na letošním festivalu Visions du Réel ve švýcarském Nyonu. „Všechno dnes zabíjí byrokracie. Než začnete něco natáčet, dostaňte se někam bez povolení. Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků. Nikdy jsem nepodvedl nikoho, s kým jsem natáčel. Ale byrokraty a úředníky? Klidně!,“ vyzývá šestasedmdesátiletý bouřlivák, pro něhož je film vším.14.06.2019 - Marek Hovorka
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Víc než jen šňůra zábavných historekFilmový publicista Antonín Tesař ve svém prvním blogu pro dok.revue reflektuje dvě sezony seriálu HBO Historky ze šňůry, který si formou animovaného dokumentu dělá legraci z mýtů o popových hvězdách a jejich životních eskapádách.30.05.2019 - Antonín Tesař
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová