Svobodné matky to mají složité

Televizní cyklus Pološero ve světle Milana Uhdeho
27.11.2014 - Milan Uhde

Být či nebýt svobodnou matkou?

Dne 20. listopadu 2014 jsem zcela náhodně zapnul večer ČT 2 podle principu, „ať se chytí, co se chytí“, a ve 21.30  se ocitl tváří v tvář pětadvacetiminutovému pořadu Být či nebýt svobodnou matkou?, který tvoří součást cyklu Pološero. Režisérka Olga Dabrowská, zároveň autorka námětu i scénáře, v něm předložila pod patronací kreativní producentky Jany Škopkové několik záběrů ze života mladých žen, které otěhotněly a přitom neměly po boku manžela nebo partnera ochotného snášet s nimi rodičovské radosti i povinnosti.

Otec Romanina dítěte je ženatý, rozvést se nehodlá, a přítelkyni tím přímo nebo nepřímo posílá na potrat. Vlídný gynekolog MUDr. Vladimír Fuchs jí vyloží, že lékař by byl samozřejmě rád, kdyby se počaté dítě narodilo, ale neméně vlídně ji informuje, že pokud se necítí na to stát se matkou, je možné zbavit se plodu téměř bez rizika a ani další početí není prakticky ohroženo. Tím Romaninu nejistotu jen prohloubí. Předestře jí svobodnou volbu mezi dvěma rovnocennými možnostmi.

Pořad svědomitě zahrnul také případ Ivany, matky osmileté dcery a oběti manželova odmítnutí druhého dítěte. Ivana, která odmítla prozradit identitu, podstoupila zákrok, aniž jí řekli, že může mít – a také potom měla – závažné následky v podobě postinterrupčního traumatu vyvrcholivšího sebevražedným pokušením.

Romana se stane jakýmsi lakmusovým papírkem zkoumajícím, co čeká ženu, která se rozhoduje „do toho jít“. Zajde na úřad práce, seznámí se s nepříliš lákavými podmínkami života v azylovém domě i s vyhlídkou na sociálně podpůrné dávky, pozná se s Žanetou, která vedle toho, že pečuje o tříletou dceru, pracuje dvanáct hodin denně i o víkendu. Pozve Romanu na schůzku, kde se setká několik matek podobného osudu, kolem nichž se dojemně pohybují a batolí děti.

Jímavé citové akcenty, jimiž kamera hýří, pokládám za nejspornější vnější rys celého pořadu. Odpovídá jim i závěrečná promluva, ve které komentátorka vyzývá diváky k laskavému pochopení pro dívky, které si sice svou nelehkou situaci snad i zavinily nebo spoluzavinily, ale jako všichni chybující si zaslouží vstřícnost.

Místo dlouhých lyrizujících záběrů na procházkách, během nichž hrdinky rozvažují nad příštími kroky, by příběhům svobodných matek svědčil podle mého názoru věcný přístup, který by jejich postavení důkladněji a v širších souvislostech osvětlil.  Někdo měl hrdinkám, divákům, státním institucím a zákonodárcům položit stručné, ale nekompromisně ostré otázky.  Zakládaly by se na zkušenosti a odborné znalosti, které praví, že nejen Ivaně, ale každé ženě přináší interrupce těžký, mnohdy doživotně doléhající zážitek: vždyť jde o likvidaci příslibu příštího dítěte spočívajícího v matčině těle. Obě možnosti, jež předestřel své pacientce pan doktor, nejsou totiž zcela rovnocenné. To neoslabuje naléhavost oněch otázek, naopak ji posiluje.

Nemluví ze mne katolík, ostatně podotýkám, že hájím právo žen na svobodnou volbu a nesouhlasím s rigidním vztahem představitelů své církve k potratům. Znamenají smrtelný hřích jen pro některé, ale pro všechny těžkou duševní újmu, které se mají ženy pokud možno vyhnout, a společnost jim k tomu má pomáhat. Pomáhá nedostatečně, nestará se například o možnost zkrácených pracovních úvazků a vůbec o tvorbu aktivních příležitostí k samostatné existenci a spokojuje se s podporou spíše charitativní povahy.

Zajisté, Romana východisko ze svobodné volby ztělesnila touhou si dítě ponechat, ale z pořadu na mne přesto dýchala nebo spíš vála relativizující opatrnost a pochybná moudrost omezující se převážně na výčet okolností, které dokládají, o jak složitý problém jde. Místo důslednějšího osvětlení zůstalo téma doslovně v pološeru. Celému cyklu přitom rozumím tak, že jeho smyslem je pološero prosvěcovat.




   poslední blogy:
Někdo si z nás vystřelilProducent Radim Procházka bilancuje letošní karlovarský filmový festival z pozice tak zvaného industry hosta neboli filmového profesionála. Jaký je postoj festivalových dramaturgů k současným českým filmům a měla by filmový festival podporovat firma na výrobu zbraní? 11.07.2019 - Radim Procházka
Když televize zabíjíMediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků… 04.07.2019 - Milan Kruml
Dokument – zločin vykonaný na bulváruFilozof a publicista Petr Fischer ve svém dalším dok.blogu uvažuje nad tím, zda a kde hledat etickou hranici dokumentu. Patří k dokumentu manipulace? A co si dokument může a nemůže dovolit, aby byl hoden označení „dokument“? Fischer dochází k závěru, že dokument (potažmo film) je vždy zločinem. A co viníci?27.06.2019 - Petr Fischer
Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků!Ředitel jihlavského festivalu dokumentárních filmů Marek Hovorka popisuje ve svém prvním blogu pro Dok.revue svůj zážitek z masterclass „neúnavného grafomana kinematografie“ Wernera Herzoga, která probíhala na letošním festivalu Visions du Réel ve švýcarském Nyonu. „Všechno dnes zabíjí byrokracie. Než začnete něco natáčet, dostaňte se někam bez povolení. Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků. Nikdy jsem nepodvedl nikoho, s kým jsem natáčel. Ale byrokraty a úředníky? Klidně!,“ vyzývá šestasedmdesátiletý bouřlivák, pro něhož je film vším.14.06.2019 - Marek Hovorka
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Víc než jen šňůra zábavných historekFilmový publicista Antonín Tesař ve svém prvním blogu pro dok.revue reflektuje dvě sezony seriálu HBO Historky ze šňůry, který si formou animovaného dokumentu dělá legraci z mýtů o popových hvězdách a jejich životních eskapádách.30.05.2019 - Antonín Tesař
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová