Tahle země je naše

Janis Prášil o Klusákově novém filmu Svět podle Daliborka
13.07.2017 - Janis Prášil

Americký historik Timothy Snyder ve své nové knize s názvem Tyranie1) předpovídá konec liberální demokracie a směřování současné západní, zejména americké společnosti k totalitě. Ve dvaceti bodech zde formuluje návod pro občany, kteří chtějí zastavit nástup společenského zla. Apelativní ráz jeho textu může místy vyznívat jako paranoidní a vyhrocená reakce na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Jde však o reakci na něco, co je ve společnosti přítomno ať už ve spící, nebo znovu se probouzející podobě. Vítu Klusákovi se v jeho nejnovějším snímku Svět podle Daliborka, který na letošním karlovarském festivalu soutěžil o cenu za nejlepší dokument, podařilo odhalit formu tohoto společenského zla. V mrazivě groteskním portrétu „něžného“ neonacisty ukazuje způsob myšlení části veřejnosti, který ohrožuje křehké principy demokracie.

Dalibor je dospělý muž, který žije u své matky, chodí do zaměstnání a pokouší se nalézt si přítelkyni. Ve svém volném čase se však stává samozvaným strážcem společenských hodnot a pořádků a ve vlastních písních a videích hlásá z pozice absolutní autority nacistickou ideologii. Ta pro něj překvapivě neznamená šíření teroru ale nástroj k obraně státu před destruktivními vlivy. Osamělý outsider žijící vně jakékoli komunity nalézá díky vykonstruované verzi historie vhodný sebeobraz i lék na své komplexy a díky ideologii zažívá pocit moci a výjimečnosti. Jeho život získává vyšší smysl.

Klusák tuto děsivou psychologickou a sociologickou sondu, které dal výstižný podtitul dokumentární horor, obohacuje o groteskní tragikomický nádech a svůj typický nadhled. Humor využívá jako mocný nástroj k zesměšnění zla a pohledem do soukromí polidšťuje samozvaného vůdce. Odnímá z něj auru nedotknutelnosti, když ukazuje, jak neonacista natáčí svůj kandidátský spot na post prezidenta republiky, nebo jak tančí uprostřed rozkvetlé louky a recituje přitom milostné verše. Vedle nadsázky nahlíží postavu též prostřednictvím řady konfrontačních situací, v nichž protagonista ztrácí kontrolu nad děním a je nucen reagovat na nečekané podněty. Klusákův snímek se tak postupně proměňuje v napínavý experiment, sledující jak a zda-li vůbec Daliborek objeví trhliny ve svém obrazu světa.

V interakci s matkou, přítelkyní a především s otčímem hlavní postavy se však překvapivě otevírá ještě další a neméně děsivá rovina společenského hororu. Daliborkovo okolí představuje podstatně početnější vzorek společnosti, který svou nenávist a xenofobii nemusí ospravedlňovat žádnou ideologií a pro výpady vůči různým skupinám obyvatel - Židy nahradili Romové a imigranti – nalézá ospravedlnění v médiích a u politiků. Děsivější než samotný portrét Daliborka jsou tak otevřené projevy nenávisti z jeho okolí, především jeho otčíma, který se chlubí brutálním napadením Romů.

Vědecké autority jako Tom Segev2) nebo Philip Zimbardo3) zkoumající přítomnost zla ve společnosti došly ke zjištění, že pachateli válečných zločinů, tyranskými vězeňskými dozorci a účastníky teroristických útoků byli většinou psychicky zdraví obyčejní lidé, nikoli sadisté. Představitelé českého angažovaného dokumentu v čele s Vítem Klusákem, Filipem Remundou nebo Apolenou Rychlíkovou představují citlivý barometr sledující extremizaci společnosti, kdy se tato temná tendence lidské psychiky dostává do červených čísel. Emočně nabitý závěr Klusákova snímku testuje možnost změny myšlení, když konfrontuje skupinu postav s extremistickými názory s přeživší obětí holocaustu a ukazuje, že na ideologickou zaslepenost neexistuje univerzální lék.



1) Segev, Tom (1990): Soldiers of Evil. London: Grafton Books.

2) Snyder, Timothy (2017): Tyranie: 20. lekcí z 20. století. Praha: Paseka.

3) Zimbardo, Philip (2014): Luciferův efekt. Praha: Academia.





další blogy autora:

Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil
Sama – kult osobnosti na pozadí sociálního dramatuJanis Prášil reflektuje sociálně angažovaný dokument Otakara Faifra Sama, který byl uveden na 21. MFDF Ji.hlava a nyní je nominován také na Cenu české filmové kritiky15.02.2018 - Janis Prášil
Architektura jako tvář dobyJanis Prášil o experimentálních filmech Jana Bušty a Haruny Honcoop, jejichž projekce byly součástí podzimní výstavy Praha zítra?30.11.2017 - Janis Prášil
Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil
Smrt jako turistická atrakceJanis Prášil přichází s reflexí nového filmu ukrajinského režiséra Sergeje Loznitsy Austerlitz a zároveň přináší poznámky z besedy s tímto režisérem z festivalu v Karlových Varech, kde měl film svoji premiéru.27.07.2017 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Autoři všedního dneJan Gogola ml. ve své další blogogo uvažuje o dvou dokumentech, které nedávno zvítězily na zlínském festivalu REC FEST, a dává je do souvislosti s myšlenkami slavné Pirandellovy hry Šest postav hledá autora. Je princip inscenace součástí naší přirozenosti?02.05.2019 - Jan Gogola ml.
Dostat se lidem pod kůžiPetr Fischer ve svém prvním blogu pro dok.revue uvažuje o situacích, kdy se publicistika stává uměním, protože „nechává pocítit něco dávno necítěného“.25.04.2019 - Petr Fischer
Makeři, hipsteři a nová městská elitaAndrea Průchová Hrůzová uvažuje ve svém blogu nad knihou Amandy Wasielewski Made in Brooklyn: Artists, Hipsters, Makers, Gentrifiers. Jak se mění kultura velkých měst v souvislosti s gentrifikací? A dají se podobné proměny pozorovat i v Praze? 18.04.2019 - Andrea Průchová Hrůzová
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
O dokumentech a paradoxech na Prix Bohemia Radio 2019Andrea Hanáčková ve svém blogu rekapituluje nejlepší audio dokumenty na letošním 35. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a uvažuje o paradoxu, proč Český rozhlas letošní vítězný dokument neodvysílal.04.04.2019 - Andrea Hanáčková
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
O filmové režii aneb Český lev dokumentárníProducent Radim Procházka se zamýšlí nad možností rovného boje o Českého lva za režii pro tvůrce hraných a dokumentárních filmů.26.03.2019 - Radim Procházka
Matematika zločinu a veřejné službyAndrea Hanáčková reflektuje první český non-fikční podcast a důvody, proč ho nechce odvysílat zadavatel – Český rozhlas Plus.28.02.2019 - Andrea Hanáčková