Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje Loznitsy

Janis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary
05.07.2018 - Janis Prášil

Nejnovější dokumentární esej Den vítězství Sergeje Loznitsy, která měla premiéru na Berlinale a v těchto dnech je stejně jako režisérův hraný snímek Donbass součástí karlovarského festivalového programu, sleduje průběh jedné z každoročních oslav konce druhé světové války. Dokument ukrajinského tvůrce, který ukazuje stovky návštěvníků, již se sešli 9. 5. 2017 u sovětského památníku v Treptower parku v Berlíně, vykazuje stejnou fascinaci davem a snahu o zobrazení obecných společenských procesů jako obrazy nizozemského malíře ze 16. století Pietera Brueghela. Umělec, který zachycoval kolektivní život na vesnici, svými výjevy společenských rituálů a slavností zaměstnával oko diváka množstvím postav a mikrodějů a složitými kompozicemi. Přestože oba umělce dělí staletí, dívají se na realitu z podobného úhlu.

Brueghel ukazuje davové scény většinou z dálky a z nadhledu, což souvisí nejen s vysokým počtem postav a dějů, ale i s nutným kritickým odstupem, bez kterého bychom neviděli celek. Pomyslně odstupuje od plátna i Loznitsa, aby svou typickou observační metodou distancovaně a bez slovního komentáře předestřel divákovi výsek skutečnosti. Panoramatické davové scény, které fascinují kolektivní atmosférou, ukazují pestrou směsici lidí, zahrnující členy ruské paramilitární motorkářské skupiny Noční vlci, veterány z druhé světové války, mladé rodiny s dětmi, členy vojenské stráže nebo folklórní hudebníky. Loznitsa se nesnaží ukázat přehlídku postav a tváří jako homogenní lidskou masu, ukazuje mnohem komplikovanější celek, složený z rozdílných společenských segmentů s různými definičními znaky.  Přehlídku vlajek, odznaků a symbolů různých tvarů, barev a významů sjednocuje atmosféra společné nostalgie, ať už jsou to pietní písně na počest padlých vojáků, propagandistické hity oslavující Sovětský svaz nebo folklórní zpěvy a krojované tance ve jménu panslovanství.

Loznitsa nahlíží na společnost nejen jako pozorovatel, ale též jako sociolog, podobně jako Brueghel, který se ve své nejznámější malbě Babylonská věž posunul od žánrového obrázku k alegorii. Nezjednodušuje ani nezplošťuje obraz mnohovrstevnaté společnosti, zároveň však zviditelňuje mechanismy, které procházejí napříč různými segmenty. Snímek Den vítězství, jenž rámuje píseň Bulata Okudžavy o mrtvém vojákovi, tak nepředstavuje pouze nezúčastněnou observaci nebo žánrový výjev, ale kritickou zprávu o stavu společnosti podobně jako Loznitsova předchozí dokumentární esej o turistice a koncentračních táborech Austerlitz. Ukazuje groteskně karnevalové setkání lidí různých národností, kteří v jeden den na jednom místě uctívají porážku společného nepřítele. Zároveň jedním dechem implicitně dodává, že oslava pádu jedné totality probíhá v duchu oslav nástupu další totality a že pojem vlast je ztotožňován s ideologickou propagandou a militarismem.





další blogy autora:

A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil
Sama – kult osobnosti na pozadí sociálního dramatuJanis Prášil reflektuje sociálně angažovaný dokument Otakara Faifra Sama, který byl uveden na 21. MFDF Ji.hlava a nyní je nominován také na Cenu české filmové kritiky15.02.2018 - Janis Prášil
Architektura jako tvář dobyJanis Prášil o experimentálních filmech Jana Bušty a Haruny Honcoop, jejichž projekce byly součástí podzimní výstavy Praha zítra?30.11.2017 - Janis Prášil
Červená proti totalitěJanis Prášil reflektuje dokumentární film o operní pěvkyni Soni Červené a dává jej do souvislosti s dalšími dvěma filmy o výjimečných ženách, jejichž autorkou je Olga Sommerová.21.09.2017 - Janis Prášil
Smrt jako turistická atrakceJanis Prášil přichází s reflexí nového filmu ukrajinského režiséra Sergeje Loznitsy Austerlitz a zároveň přináší poznámky z besedy s tímto režisérem z festivalu v Karlových Varech, kde měl film svoji premiéru.27.07.2017 - Janis Prášil
Tahle země je našeJanis Prášil o Klusákově novém filmu Svět podle Daliborka13.07.2017 - Janis Prášil
Zaostřeno na Rusko Janis Prášil reflektuje nový film Martina Ryšavého Slepý Gulliver, který měl svoji premiéru na 20. MFDF Ji.hlava a letos na jaře vstoupil do českých kin.27.04.2017 - Janis Prášil
Postižená společnostJanis Prášil reflektuje loňské nejúspěšnější dokumentární dílo Normální autistický film Miroslava Janka. Co bylo Jankovým klíčem k úspěchu? 09.03.2017 - Janis Prášil
Strnadovi: Soukromý sen o svoboděJanis Prášil ve svém letošním prvním dok.blogu přináší reflexi nového snímku Heleny Třeštíkové19.01.2017 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Zprávy na míru – hrozba tradičním médiímMediální analytik Milan Kruml tentokrát přichází s upozorněním na aktuální dění a statistiky ve vztahu společností Facebook a Google a mediálního světa. 22.11.2018 - Milan Kruml
Ďábel skrytý na vrátniciRadim Procházka a "kauza vrátnice" na FAMU11.10.2018 - Radim Procházka
Mírný pokrok v mezích zákonaAdvokát Ivan David se zamýšlí nad proměnlivým vztahem autorského práva k realitě na základě nedávného případu s notoricky známým souslovím „je to paráda“ užitým v reklamě na Vitanu. 04.10.2018 - Ivan David
Neposlušná pedagogikaTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová přináší méně tradiční zápisky z 5. bienální konference Mezinárodní asociace pro vizuální kulturu v Londýně.27.09.2018 - Andrea Průchová Hrůzová
Estetika budoucího státuJan Gogola ml. o filmu Terezy Bernátkové Sóla pro poslance a senátory, jež tvoří výpovědi našich senátorů a poslanců o vizích budoucnosti.20.09.2018 - Jan Gogola ml.
Povolání producent aneb Weinstein, Pomeje a myProducent Radim Procházka otevírá novou sérii blogů úvodním textem o své profesi „dveřníka, držícího klíče k šancím ostatních“.06.09.2018 - Radim Procházka
Srpnové sympatie rozhlasu. Na jak dlouho?Andrea Hanáčková ve svém novém blogu shrnuje současnou situaci kolem Českého rozhlasu jako veřejnoprávního média v době „osmičkového“ výročí.30.08.2018 - Andrea Hanáčková
Mládí vpřed!Dokumentaristka Tereza Reichová vypráví o své roli lektorky dokumentárního filmu na festivalu studentské tvorby Start Film.23.08.2018 - Tereza Reichová
Krimi na obrazovce – jinak, a přesto stejněMediální analytik České televize Milan Kruml v dnešním blogu odhaluje trendy v televizních kriminálkách a odvážných pokusech německé televizní stanice o jejich inovaci skrze účinkování reálných policistů spolu s herci.16.08.2018 - Milan Kruml
This Is America a APESHITMetaobrazy současné Ameriky, anebo spektákly násilí a luxusu?26.07.2018 - Andrea Průchová Hrůzová