Vše začíná po projekci

Dokumentaristka Tereza Reichová obhajuje systém projekcí dokumentárních filmů spojených s diskuzemi nejen s tvůrci, ale i s lidmi, kteří k tématu mají co říci.
21.01.2016 - Tereza Reichová

Z promítání na faře v Břevnově. Foto: Eugen Kukla

Na střední škole nám učitelé domlouvali různá setkání s lidmi, kteří měli změnit náš pohled na určitá témata. V aule školy se kvůli dvěma stovkám žáků trápili lidé, co bojovali se životem na opiátech (a přesto jsem vyzkoušela kde co), vysvětlovali nám, proč je vstup do NATO důležitý (také jsem si to nevzala k srdci a šla proti vstupu demonstrovat), párkrát nás ale také vzali do kina na film, kde jsme se mohli setkat i s tvůrci, a na to nezapomenu nikdy. Dodnes jsem schopná svou první diskuzi s Petrem Václavem po filmu Marian (1996) přeříkat skoro slovo od slova. Vím, že ty filmy, které v sobě měly politický či aktivistický náboj, ve mně provedly doslova revoluci a díky tomu jsem si i v pokročilých letech jistá svým aktivismem i filmařinou.

Bez mučení však přiznávám, že kdybych v těchto letech viděla filmy bez debaty, asi bych si je užila, ale v roztěkaném období plném všemožných podnětů bych je jen někam zasunula jako příjemné rozptýlení.

Před těmi patnácti lety bylo pro mne setkání s režiséry filmů a jejich důvody k zvolení tématu daleko důležitější než projekce samotná. Někde vzadu v hlavě jsem si asi představovala, že jednou bych mohla s nějakým filmem takhle sedět já a promlouvat s diváky o důležitých věcech. Od té doby jsem už naštěstí trochu dospěla, ale můj názor na rozdíl projekce s diskuzí a bez ní se nijak nezměnil.

Když jsme v roce 2010 začínaly se sousedkou Sandrou Silnou pořádat projekce českých sociálních filmů „dokumenty na faře“, řekly jsme si rovnou, že bez debat to nemá smysl. Dokumentární film má být výkopem k diskuzi na důležitá témata, filmem tedy naše večery teprve začínaly. Rozhodly jsme se porušit kánon ryze režisérských debat, okoukaly jsme model z jihlavských premiér a vždy jsme zvaly několik dalších hostů, kteří k tématu měli co říci.

V době, kdy není těžké si filmy stáhnout a chuť chodit do kina odpadává, musí mít projekce zákonitě nějakou přidanou hodnotu, kvůli které se divák rozhodne na ni vyrazit. Objevují se pokusy, kdy po projekci následuje mejdan jako lákadlo na společenskou událost. Nedávno jsem i já spolupořádala v klubu Buben projekci filmu na téma islamofobie, poté se pouštěla muzika a výtěžek ze vstupu byl věnován Organizaci na pomoc uprchlíkům. Ale je takový přístup k projekci opravdu klíčem k probuzení zájmu o sledování filmu na plátně ve společnosti dalších diváků?

Z pozice režisérky mám za sebou mnoho projekcí, kam jsem se několik hodin štrachala vlakem a kde vznikaly nepříjemné situace, kdy se ukázalo, že organizátoři projekce neměli ani na cesťák. Po celé republice mám známé, kteří pořádají projekce ve svých klubech, kavárnách či domovech a vždy si stěžují na to, že je pro ně složité dostat na projekci režiséry filmů. Kromě snahy kontakt zprostředkovat jim vždy radím jít na to jinak. K filmu pozvat lidi z okolí, kteří k tématu mají co říct. Taková setkávání posilují komunitu, rozvíjí debatu a finance k tomu třeba žádné nejsou. A když se na takové projekci objeví někdo, jako jsem byla v pubertě já, tak se z něj alespoň nestane zhrzený režisér, ale třeba místní aktivista, zastupitel či sociolog.





další blogy autora:

Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Mládí vpřed!Dokumentaristka Tereza Reichová vypráví o své roli lektorky dokumentárního filmu na festivalu studentské tvorby Start Film.23.08.2018 - Tereza Reichová
Strach z „oken“Dokumentaristka Tereza Reichová se svěřuje s dilematem, které přináší tvorba pro televizi. Zamýšlí se nad tím, zda a jak přirozený televizní tlak na vyplňování přesně daných programových bloků koresponduje s tvůrčím procesem.09.02.2017 - Tereza Reichová
Festival jako jeden filmDokumentaristka Tereza Reichová reflektuje viděné na 20. ročníku MFDF Ji.hlava. Co v člověku mohou vyvolat tři odlišné filmy se stejným tématem?03.11.2016 - Tereza Reichová
Dokumentaristovo svědomíDokumentaristka Tereza Reichová předestírá dilema získávání protagonistů na svoji (filmařskou) stranu. Kde jsou hranice v komunikaci mezi postavou dokumentárního filmu a dokumentaristou?04.08.2016 - Tereza Reichová
Zásah dokumentemDokumentaristka Tereza Reichová píše o svých zážitcích z festivalu AFO a klade si otázku, kam se poděly filmy, které dokážou své diváky zasáhnout natolik, aby byť jen zčásti změnili svůj život.05.05.2016 - Tereza Reichová
Město snůDokumentaristka Tereza Reichová píše o restrukturalizaci televize veřejnoprávní služby, která v nedávné době vyvolala vlnu nevole dokumentaristické obce.17.03.2016 - Tereza Reichová
Nadchnout pro dokument – nadchnout pro životDokumentaristka Tereza Reichová tentokrát píše o své zkušenosti s často prvním setkáním studentů s tvorbou dokumentárního filmu.03.12.2015 - Tereza Reichová
Být užitečným blbcemTereza Reichová se zamýšlí nad mírou odpovědnosti každého dokumentaristy ke svému tématu, jež ve filmech zpracovává, ať už o kontextu ví jakékoliv množství informací20.08.2015 - Tereza Reichová
Bulvár jménem alternativaProč je nový snímek o velké rodině žijící v maringotce po svém z dokumentaristického hlediska neetický? Tereza Reichová ostře kritizuje způsob práce Evy Tomanové, autorky snímku Stále spolu.04.06.2015 - Tereza Reichová

   poslední blogy:
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Život ve škatulkáchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.09.05.2019 - Tereza Reichová
Autoři všedního dneJan Gogola ml. ve své další blogogo uvažuje o dvou dokumentech, které nedávno zvítězily na zlínském festivalu REC FEST, a dává je do souvislosti s myšlenkami slavné Pirandellovy hry Šest postav hledá autora. Je princip inscenace součástí naší přirozenosti?02.05.2019 - Jan Gogola ml.
Dostat se lidem pod kůžiPetr Fischer ve svém prvním blogu pro dok.revue uvažuje o situacích, kdy se publicistika stává uměním, protože „nechává pocítit něco dávno necítěného“.25.04.2019 - Petr Fischer
Makeři, hipsteři a nová městská elitaAndrea Průchová Hrůzová uvažuje ve svém blogu nad knihou Amandy Wasielewski Made in Brooklyn: Artists, Hipsters, Makers, Gentrifiers. Jak se mění kultura velkých měst v souvislosti s gentrifikací? A dají se podobné proměny pozorovat i v Praze? 18.04.2019 - Andrea Průchová Hrůzová
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
O dokumentech a paradoxech na Prix Bohemia Radio 2019Andrea Hanáčková ve svém blogu rekapituluje nejlepší audio dokumenty na letošním 35. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a uvažuje o paradoxu, proč Český rozhlas letošní vítězný dokument neodvysílal.04.04.2019 - Andrea Hanáčková
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
O filmové režii aneb Český lev dokumentárníProducent Radim Procházka se zamýšlí nad možností rovného boje o Českého lva za režii pro tvůrce hraných a dokumentárních filmů.26.03.2019 - Radim Procházka