Život ve škatulkách

Dokumentaristka Tereza Reichová uvažuje ve svém dalším blogu o tom, čeho všeho by dokumentaristé mohli dosáhnout, kdyby vyšli ze svých filmařských škatulek a sociálních či profesních bublin.
09.05.2019 - Tereza Reichová

Spolek Skutek sdružuje umělce na poli vizuálního umění. Obrázek je PF 2016 Spolku Skutek.

Často tvrdím, že lidé okolo dokumentárního filmu jsou jako má rodina. Jsme tak různí, a přitom v něčem tak podobní. Již několik let spolu s Apolenou Rychlíkovou toužíme po společenství a  společném prostoru, ve kterém kromě práce na filmech můžeme vytvářet i nápomocné vazby, vzájemné konzultace a program pro veřejnost.

Tento text je o tom, jak jsme si uvědomily, že jsme do své škatulky zbytečně moc uzavřené, ač naše povolání vypovídá o opaku.

Po nabídce uspořádat na FAMU modul Film sobě - film všem, vrhla jsem se společně s Apolenou do přípravy dvoudenního semináře na téma inspirace filmařů k spojení se ve funkční společenství. Dovedl nás k tomu společný telefonát, ve kterém jsme si vyjmenovaly důležité momenty v našem dokumentaristickém rybníčku, které i přes velké úsilí mnoha lidí zůstaly povětšinou promarněné. Byla jím například snaha založit společný prostor absolventů Katedry dokumentární tvorby na FAMU, či neúspěšný apel mnoha dokumentaristů na vedení České televize, kvůli emotivnímu sporu o komerční projekt Kmeny. Potenciál ke zformování skupiny, která by mohla ovlivňovat nejen dokumentaristickou společnost, vždy v tom nejlepším vyšuměl. Naše energie se totiž rozptýlila do projektů, které měly své deadliny, a tak vždy stály nad vytrvalou prací bez vidiny blízkých cílů.

Film sobě – film všem

Rozhodly jsme se na FAMU v rámci modulu pozvat inspirativní skupiny, které by nás mohly navést k pojmenování cest, ze kterých by si mohli vybírat filmaři, kteří zájem o podobná společenství mají. Jaké ale bylo naše rozčarování, když nás při nápadu přivést inspirativní kolegy napadali jen lidé z jiných oborů! Dokonce ani ne těch filmových. A tak jsme z překvapivé rozbíhavosti udělaly výhodu. První den modulu jsme pozvaly čtyři skupiny lidí, které ve výtvarném umění nesystémově utvořily společenství.

LES neboli Společenství pro pěstování, teorii a umění, je součástí programu Institutu úzkosti. Vzniká na lesním pozemku v Orlických horách. Foto Institut úzkosti

Jako první jsme představily spoluzakladatelky Institutu úzkosti, který k nám promlouval nutností propojovat se s jinými vědními disciplínami. Nevnímat sociology, psychology a další odborníky jen jako možné postavy filmů či odborné rádce, ale jako rovnocenné partnery při tvorbě projektů.

Druhým byl Ateliér bez vedoucího. Studenti výtvarných škol, kteří sdílejí napříč disciplínami své znalosti a poznatky, staví se proti centralistickému pedagogickému přístupu a mají vlastní požadavky na vzdělávání. A sami si ho vytvářejí.

Spolek Skutek, který představila jejich předsedkyně a právnička Alena Kunicová, na modulu zarezonoval svou velkou členskou základnou a vytrvalou energií, kterou jeho členové apelují na státní kulturní instituce. Zdůrazňovali nutnost vytvářet pracovní skupiny a po členech, kteří nejsou schopni být angažovaní, nechtít víc než členské poplatky.

Jako poslední na modulu vystoupila Darina Alster z Mothers Artlovers, která přesně pojmenovala roli matky, tvůrčí bytosti a její nerovnost v uměleckém provozu a představila řešení, které jejich skupina přináší.

Jedno ze setkání umělkyň-matek ze společenství Mothers Art Lovers. Foto Facebook Mothers Art Lovers

Po intenzivních dvou dnech, na jejíchž konci studenti v kruhu formulovali, co vnímají ve svých oborech za problémy a jak je řešit, na nás padla chmura. Jejich starosti opisovaly neschopnost instituce FAMU být otevřeným místem. Studenti vnímali uzavřenost oborů, nedostatek obecného vzdělání, malou vůli k propojování a interdisciplinaritě. Tedy přesně ty problémy, kteří řešili hosté z pozvaných projektů tím, že se sdružili a začali kolektivně jednat.

A my s Apolenou? Na konci přišlo velké zjištění. Zastyděly jsme se, když jsme si uvědomily, jak uzavřené jsme ve vlastních škatulkách. Naše vize společného prostoru se nikdy neposunula za hranice dokumentaristické obce. Společný prostor, který spravují lidé z výtvarného umění, sociálních věd a aktivistických skupin má potenciál vzájemné inspirace, nových forem a komunikace důležitých témat, která se neuzavírají jen v jedné bublině.

Jsme tedy zas o krok dál… No a teď začít jednat.





další blogy autora:

Mládí vpřed!Dokumentaristka Tereza Reichová vypráví o své roli lektorky dokumentárního filmu na festivalu studentské tvorby Start Film.23.08.2018 - Tereza Reichová
Strach z „oken“Dokumentaristka Tereza Reichová se svěřuje s dilematem, které přináší tvorba pro televizi. Zamýšlí se nad tím, zda a jak přirozený televizní tlak na vyplňování přesně daných programových bloků koresponduje s tvůrčím procesem.09.02.2017 - Tereza Reichová
Festival jako jeden filmDokumentaristka Tereza Reichová reflektuje viděné na 20. ročníku MFDF Ji.hlava. Co v člověku mohou vyvolat tři odlišné filmy se stejným tématem?03.11.2016 - Tereza Reichová
Dokumentaristovo svědomíDokumentaristka Tereza Reichová předestírá dilema získávání protagonistů na svoji (filmařskou) stranu. Kde jsou hranice v komunikaci mezi postavou dokumentárního filmu a dokumentaristou?04.08.2016 - Tereza Reichová
Zásah dokumentemDokumentaristka Tereza Reichová píše o svých zážitcích z festivalu AFO a klade si otázku, kam se poděly filmy, které dokážou své diváky zasáhnout natolik, aby byť jen zčásti změnili svůj život.05.05.2016 - Tereza Reichová
Město snůDokumentaristka Tereza Reichová píše o restrukturalizaci televize veřejnoprávní služby, která v nedávné době vyvolala vlnu nevole dokumentaristické obce.17.03.2016 - Tereza Reichová
Vše začíná po projekciDokumentaristka Tereza Reichová obhajuje systém projekcí dokumentárních filmů spojených s diskuzemi nejen s tvůrci, ale i s lidmi, kteří k tématu mají co říci.21.01.2016 - Tereza Reichová
Nadchnout pro dokument – nadchnout pro životDokumentaristka Tereza Reichová tentokrát píše o své zkušenosti s často prvním setkáním studentů s tvorbou dokumentárního filmu.03.12.2015 - Tereza Reichová
Být užitečným blbcemTereza Reichová se zamýšlí nad mírou odpovědnosti každého dokumentaristy ke svému tématu, jež ve filmech zpracovává, ať už o kontextu ví jakékoliv množství informací20.08.2015 - Tereza Reichová
Bulvár jménem alternativaProč je nový snímek o velké rodině žijící v maringotce po svém z dokumentaristického hlediska neetický? Tereza Reichová ostře kritizuje způsob práce Evy Tomanové, autorky snímku Stále spolu.04.06.2015 - Tereza Reichová

   poslední blogy:
Sedm tajemství rozhlasového seriálu aneb Dokuseriál na DvojceAndrea Hanáčková ve svém blogu zkoumá, jak si vede nový cyklus Dokuseriál Českého rozhlasu Dvojka z hlediska pravidel seriality a jejich experimentů i z pohledu tak zvaného binge listening, tedy soustředěného poslechu všech dílů audio seriálu naráz. Binge listening: 7 tajemství úspěšného seriálu – tak nazval svou prezentaci na loňské pražské International Feature Conference německý producent Sven Preger a upozornil v ní i na riziko „narrowcastingu“, tedy specifických posluchačských požadavků a specializovaného publika. V následujícím blogu proto postupně dojde i na všech sedm Pregerových tajemství, která nový Dokuseriál poměrně zdárně naplňuje. 18.07.2019 - Andrea Hanáčková
Někdo si z nás vystřelilProducent Radim Procházka bilancuje letošní karlovarský filmový festival z pozice tak zvaného industry hosta neboli filmového profesionála. Jaký je postoj festivalových dramaturgů k současným českým filmům a měla by filmový festival podporovat firma na výrobu zbraní? 11.07.2019 - Radim Procházka
Když televize zabíjíMediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků… 04.07.2019 - Milan Kruml
Dokument – zločin vykonaný na bulváruFilozof a publicista Petr Fischer ve svém dalším dok.blogu uvažuje nad tím, zda a kde hledat etickou hranici dokumentu. Patří k dokumentu manipulace? A co si dokument může a nemůže dovolit, aby byl hoden označení „dokument“? Fischer dochází k závěru, že dokument (potažmo film) je vždy zločinem. A co viníci?27.06.2019 - Petr Fischer
Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků!Ředitel jihlavského festivalu dokumentárních filmů Marek Hovorka popisuje ve svém prvním blogu pro Dok.revue svůj zážitek z masterclass „neúnavného grafomana kinematografie“ Wernera Herzoga, která probíhala na letošním festivalu Visions du Réel ve švýcarském Nyonu. „Všechno dnes zabíjí byrokracie. Než začnete něco natáčet, dostaňte se někam bez povolení. Když natáčíte filmy, musíte mít energii kriminálníků. Nikdy jsem nepodvedl nikoho, s kým jsem natáčel. Ale byrokraty a úředníky? Klidně!,“ vyzývá šestasedmdesátiletý bouřlivák, pro něhož je film vším.14.06.2019 - Marek Hovorka
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Víc než jen šňůra zábavných historekFilmový publicista Antonín Tesař ve svém prvním blogu pro dok.revue reflektuje dvě sezony seriálu HBO Historky ze šňůry, který si formou animovaného dokumentu dělá legraci z mýtů o popových hvězdách a jejich životních eskapádách.30.05.2019 - Antonín Tesař
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil