Akční umělec Petr Pavlenský o politickém umění

Ruský akcionista a kritik politického režimu v současném Rusku Petr Pavlenský ve své prezentaci na Inspiračním fóru 2014 představil všechny své dosavadní akce a detailně probral jejich strategii.


Jedním z hostů Inspiračního fóra na 18. ročníku ji.hlavského festivalu byl ruský performer a akční umělec Petr Pavlenský, známý svými protestními uměleckými akcemi, za které si vysloužil různé mediální nálepky jako trestuhodný vandal, duševně chorý člověk či nevkusný provokatér. Při své první performance v létě 2012 stál hodinu a půl před Kazaňskou katedrálou v Petrohradu, měl sešitá ústa a v rukou držel transparent podporující členky kontroverzní skupiny Pussy Riot, jež byly odsouzeny k několikaletému trestu za své vystoupení v moskevské katedrále. O téměř rok později si na protest proti proměně Ruska v policejní stát přibil genitálie k chodníku na Rudém náměstí a jen pár dní před svou návštěvou Ji.hlavy si uřízl kousek ušního lalůčku na střeše moskevské psychiatrické kliniky, kam soudy a policie často posílají opoziční aktivisty k vyšetření.

Pavlenský ve své devadesátiminutové prezentaci detailně vysvětlil, že opravdu nedělá karikatury Putina, ale politické umění. To podle něj – na rozdíl od umění zabývajícího se politikou – obnažuje a kritizuje mocenské nástroje systému a jeho ideologický aparát. Vrtá-li vám hlavou zcela jednoduchá otázka – proč to dělá a v čem spočívá celá Pavlenského filozofie, neváhejte se podívat na záznam jeho prezentace na Inspiračním fóru na MFDF Ji.hlava 2014.




3.15DOK.REVUE
14. 09. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková