Ako a prečo vznikla kniha o slovenském autorském dokumentě

Martin Palúch o své knize Autorský dokumentárny film

Martin Palúch

Nápad napísať ucelenú odbornú monografiu o autorskom dokumentárnom filme na Slovensku v rozpätí 25 rokov (1989-2014) vznikol až po napísaní niekoľkých štúdií, ktoré boli publikované v domácom akademickom prostredí časopisecky alebo vyšli v rámci zborníkov z konferencií. Postupne som si začal uvedomovať, že u nás absentuje ucelený obraz o vývinových premenách v oblasti dokumentárnej tvorby po roku 1989. Na dlho posledným syntetizujúcim dielom bol historický prehľad non-fikčnej kinematografie od Václava Maceka z názvom K dejinám slovenského dokumentárneho filmu (1992). Existovalo tiež viacero roztrúsených štúdií, ktoré čiastkovo mapovali dianie v dokumentaristike v tom ktorom období, ale nebolo ich až tak veľa. Po rozhodnutí napísať monografiu nastali problémy s jej tvarom, tematickým členením a s usporiadaním kapitol. Išlo o otázky týkajúce sa metodológie. Od začiatku som vedel, že nechcem robiť encyklopedicko-historický prehľad všetkých filmov, z ktorého sa čitateľ nedozvie podrobnosti o spôsoboch dramaturgickej práce, o rétorike a poetike pri konštruovaní výpovede jednotlivými režisérmi, nenazrie do kuchyne ich režijných prístupov, a nezistí, čím sa jeden líši od ostatných, resp. čo ich navzájom spája. Položil som dôraz na interpretáciu významných diel a na popis tvorivých autorských metód a najzaujímavejších tém. Z tohto hľadiska som si musel koncepciu knihy cielene zúžiť.

Prvú časť publikácie tvorí rozsiahly teoretický úvod, v ktorom sa snažím odpovedať na otázku, čo sa skrýva pod termínom autorský dokumentárny film. Rozhodol som sa, že sa budem prioritne venovať celovečerným dokumentárnym filmom s výrazným autorským rukopisom. Po roku 2000 slovenská dokumentárna tvorba zažívala zlaté obdobie. Hraná tvorba za ňou v úspechoch výrazne zaostávala. Režiséri ako Peter Kerekes, Marko Škop, Juraj Lehotský, Jaro Vojtek, Robo Kirchhoff, Zuza Piussi a ďalší, nakrúcali výrazné autorské celovečerné dokumenty, ktoré boli úspešné najmä na súťažiach medzinárodných filmových festivalov. Každý jeden z nich pritom používal iné tvorivé metódy. Problém nastal pri charakteristike filmov z obdobia rokov 1989 – 2000. S dokumentárnym filmom sa v tomto období nepočítalo ako so samostatným celovečerným produktom určeným do kinodistribúcie. Musel som preto podriadiť výber interpretovaných diel selekcii a pokúsiť sa vystihnúť toto obdobie tak, aby som na najvýraznejších dlhometrážnych tituloch zároveň vystihol charakter tohto obdobia a určil si zlom, v ktorom taktovku prebrala vyššie spomínaná režisérska generácia (Generácia 90) povestná svojimi novými autorskými prístupmi.

Roky 1989 – 2000 boli turbulentným obdobím. Režiséri sa vyrovnávali s komunistickou minulosťou, snažili sa zaznamenať politické a spoločenské zmeny, reagovali na nástup trhového hospodárstva, rozdelenie Československa a v politike na mečiarizmus. Po zániku štátneho monopolu vznikli súkromné produkčné spoločnosti, napr. Febio F. Feniča v Prahe angažovalo množstvo slovenských tvorcov, ktorí z večera do rána prišli o tvorivé zázemie na Kolibe. V tejto atmosfére zohrala koncom deväťdesiatych rokov rozhodujúcu úlohu Katedra dokumentárnej réžie FTF VŠMU v Bratislave, kde sa stretli výrazné osobnosti, ktoré spájala túžba za každú cenu nakrúcať, testovať hranice dokumentu, autorsky pretvárať realitu a hľadať nové výrazové možnosti sebavyjadrenia prostredníctvom dokumentu. A to napriek nepohodliu a bez inštitucionálneho zázemia, či bez výraznejšej štátnej podpory. Táto renesancia formy a režijného ozvláštnenia naozaj nastala a trvá podnes. Po roku 2012 autori Generácie 90 prešli do hraného filmu a objavilo sa množstvo nových dokumentárnych debutov. Dnešná nová generácia tvorcov sa pritom musí vysporiadať priam z elitným postavením ich predchodcov, ktorí nastavili latku autorského dokumentu privysoko. Ale aj tento mýtus musí raz padnúť a dokumentárna tvorba sa posunie ďalej k novým métam a bude reagovať na nové výzvy. Po roku 2012 sa v kinematografii začali objavovať ďalšie fenomény. Sú nimi filmy-pocty alebo dokumentárne medailóny o populárnych osobnostiach, známych z mimofilmového prostredia: šoubiznis, hokej, cirkev a pod. Kritici nad ich formálnym spracovaním krútia hlavami, ale domáca divácka návštevnosť týchto filmov je masová. Dokument sa tak ocitol pred novými výzvami. Nakrúcať autorský film pre festivaly alebo divácky film bez autorských ambícií?

Moja knižka je určená najmä všetkým, ktorí majú radi kvalitný dokumentárny film, chcú sa o ňom niečo dozvedieť, a budem rád, keď podnieti ďalších tvorcov k nakrúcaniu ich vlastných autorských filmov.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

2.19Jak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea Slováková
1.19Způsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová Hrůzová
3.18Nový nefikční filmDara Waldron o své nové knize New Nonfiction Film Dara Waldron
2.18O vytváření PřetvářeníPřetváření skutečnosti: Kultura dokumentu Spojených států po roce 1945Sara Blair, Joseph Entin, Franny Nudelman
1.18Digitální média a dokumentární tvorba: Protichůdné přístupyAustralský profesor z melbournské univerzity Adrian Miles představuje zcela novou antologii zaměřenou na podobu dokumentární tvorby v éře digitálních a online médií.Adrian Miles
6.17Ke klauzurní knize FAMU 2017Skrytý půvab studentských invencíJitka Lanšperková, Kateřina Šardická
dok.revueJak vznikl film? Výlet do světa filmové archeologie pro malé i velkéRozhovor s autory knihy Terezou Czesany Dvořákovou a Františkem TýmalemRichard Klíčník
5.17Sběrná knihaPavel Kosatík zpovídá dokumentaristku Helenu TřeštíkovouPavel Kosatík
4.17Neviditeľné dejiny slovenských dokumentaristovRedaktor nakladatelství SFÚ Martin Kaňuch o knize vzpomínek slovenského režiséra, dramaturga, scenáristy a filmového publicisty Rudolfa Urce.Martin Kaňuch
2.17Jak jsem se stala animasofkouFilmová publicistka a kritička Kamila Boháčková vypráví o redakci českého překladu knihy estonského animátora a teoretika animace Ülo Pikkova Animasofie: Teoretické kapitoly o animovaném filmu.Kamila Boháčková

starší články

2.16DOK.REVUE
02. 05. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková