O významu revoluční sebevraždy


Angus Reid
  1. Imaginace je základem vědomí, je jeho materiálem i hybnou silou, základnou i jazykem jeho vnitřní proměny.
  2. Výrazem naší imaginace je obraz (image).
  3. Nadřazenost obrazu nad jakýmkoli jiným výtvorem imaginace je dnes již natolik axiomatická ve všech oblastech našeho života, že se zdá, jako by to tak vždy bylo a mělo být.
  4. Život samotný – proudění smyslových dat – je založen na obecně přijímané hierarchii, která potlačuje sluch, hmat, chuť i čich (nemluvě o zaniklých či zapomenutých schopnostech poznávání) ve prospěch vnímání vizuálního.
  5. Jak vlastně obraz působí? Jak máme porozumět silám skrývajícím se za pojmem „vizuálno“?
  6. Vytváření vizuálních vjemů na prvním místě přetváří esenci v jev.
  7. Esence existuje ve světě v procesu, který se dotýká společnosti a mění ji; očištěním a proměnou v jev se však stává statickou. Při této klasické proměně ztrácí hmota vazbu na realitu, stává se nereálnou a její hmotnost, která tvoří základ jejího utváření, je potlačena do té míry, jako by ani neexistovala.
  8. Díky vizuálnu mohou být smyslová data zhuštěna a zredukována, díky zhuštění a redukci se proměňují v jevy, které zastupují celek (metonymická redukce). Mechanická reprodukce činí z jevů znaky. Zhuštění informací umožňuje, aby byl znak vnímán různě, i když zůstává stále týž. Je-li stejné prezentováno jako znak, jeho význam se může násobit.
  9. Upoutáním pozornosti diváka a naplněním jeho touhy v preverbálním, primitivním stadiu vytváří vizuálno uzavřený okruh, který má za cíl přesvědčit příjemce v preverbálním stadiu, aby se podvolil preverbálnímu jazyku někoho jiného. Tento okruh je jednosměrný. Divák díky okamžitému působení nevnímá produkční tlaky v pozadí, síla znaku zastaví jeho pochybnosti dříve, než se rozvinou.
  10. Znak se ale především zmocňuje sám sebe. Neexistuje model vizuální produkce, který by neodkazoval na nějakou sílu mimo schopnost tvůrce, na sílu, která umožňuje „zázračné“ zhuštění dat, a to až do té míry, že každé vidění znaku vždy zároveň znamená přijetí jeho nadřazenosti.
  11. Vizuálno, v podobě spojení života a reprezentace, vykonalo revoluční převrat v oblasti smyslů. Lze zde hovořit o určitém druhu smyslového útlaku.
  12. Člověk již nežije, člověk se jen dívá.
  13. Náš biologicky daný zvyk vyjadřovat myšlenky pomocí vizuálních kategorií přerostl v abnormální potřebu reprezentace nás samotných. Tato závislost vyvažuje bolest z pocitu, že se stále nacházíme na okraji existence.
  14. Člověk přetváří sám sebe již jen v obrazy.
  15. Historická podmíněnost diktatury vizuálního je dobře patrná na vývoji a proměnách sociálního postavení slepých. V současné slovinské společnosti panuje zcela iracionální, ale běžná domněnka, že slepí lidé jsou protispolečensky zaměření a mentálně zaostalí a že je proto nutné je od zbytku společnosti izolovat. Existence tohoto názoru a výrazné zhoršení sociálního postavení slepých od vzniku samostatného Slovinského státu napovídá mnohé o zničujících důsledcích, které s sebou přináší diktatura vizuálního, šíří-li se bez omezení a bez námitek.
  16. Poukazuje zároveň na to, že vizuálno nepůsobí pouze v materiální oblasti, ale jako objektivní síla i ve vědomí.
  17. Umělecká tvorba má sice schopnost uchovávat jistou nostalgii po zbytku materiálna ve vizuálním ztvárnění, ve vztahu k produktu jako zboží je to však bezpředmětné – ten funguje jako čistá iluze, s oslabenou vazbou na matérii, zato však s bohatou vizualitou. Odstranění nedůvěry konzumenta nespadá do kategorie narativní, ale vizuální, a fakt, že znak nemá téměř žádné vazby na konkrétní matérii, si uvědomíme vždy příliš pozdě, v okamžiku, kdy se naší pozornosti dovolává další znak.
  18. Stejným způsobem konstruuje totalitní stát vědomí identity svých obyvatel – fotografie, vaše podobenka se stává vámi samotnými.
  19. Objevení nových technologických prostředků znamená pro vládnoucí společenskou hierarchii ohrožení a nutnost nalézt způsob, jak si tyto prostředky podmanit. Dobrým příkladem takového totálního podmanění je právě fotografie – její užití ke zjištění identity a jako důkazu při vyšetřování odhaluje způsob, který systém vyvinul, aby odvrátil hrozbu společenské změny. Stejně tak umožňuje struktura toku počítačových informací využít stálého dohledu a jeho přijetí jako důkazu při vyšetřování.
  20. Výroba fotografií či počítačových dat mimo síť státního dohledu není již vůbec představitelná; každý, kdo by se o to pokusil, by se okamžitě stal aktivním či potenciálním spolupracovníkem.

Angus Reid je slovinský dokumentarista. Jeho manifest má 52 bodů a celý jej najdete ve sborníku DO č. 3.

Přeložila Veronika Klusáková.




4.8DOK.REVUE
11. 08. 2008


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl