Bude dokumentární film i za dvacet let? A pokud ano, jakou bude mít podobu? 3. část

Michal Bregant odpovídá na vizionářskou otázku

Především samo označení dokumentární film je zavádějící, historické a už dneska obtížně obhajitelné. Vše, co myslíme pod pojmem dokumentární film – samozřejmě, že filmy, v nichž režírovaní herci představují fikční postavy ve fikčních příbězích, sem patří též – bude existovat za dvacet i více let. Jde však o to, aby existovali diváci. Mohly by to být třeba děti dnešních diváků v Jihlavě, Rotterdamu, Oberhausenu, Rangúnu nebo kdekoli jinde, kde se pečuje o smysl kinematografie jako součásti naší skutečnosti. Takže má-li někdo starost o dokumentární film v budoucnosti, měl by se o něj starat právě teď. Rozvíjet všechny komunikační platformy a kanály, které mohou podpořit (dokumentární) film jako svědectví o nás, o naší době. A také jako nástroj společenské a politické dynamiky.

Audiovizuální dokumenty budou vznikat vždy, záměrně i nezáměrně, stejně jako dnes. Starost mám spíš o to, jak budou dostupné, jak budou komunikovat. Jsem si jist, že v nich bude spousta informací k objevení, ale v životní praxi bude zřejmě  stále těžší vyvolat zájem o ta sdělení, která nebudou užitečná pro momentální rutinu.

Současný propojený svět má paměť strukturovanou jinak, než jak tomu bylo třeba v průběhu dvacátého století: zdá se, že průběžná paměť je dnes více „potrhaná“, nespolehlivá. Nejrůznějších záznamů je mnohonásobný přebytek, jsou poměrně dostupné a nutnost vybírat mezi nimi ty, jimž chceme důvěřovat, je frustrující. Čas je pak jako trampolína: něco udržuje jako přítomné relativně dlouho, odráží a uchovává to v zorném poli nás diváků. Tu a tam něco vymrští mimo naše zorné pole, dopadne to na tvrdou zem a už se nezvedne, zmizí. A (dokumentární) film má schopnost tyhle zapomenuté děje, bytosti a skutečnosti vracet do hry, do života.

Umění – a dokumentární film je jeho součástí – má schopnost rozšiřovat vědomí nejen prostřednictvím imaginace, ale také pomocí obnovování paměti. A to bude žádoucí za dvacet let stejně jako dnes.

Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu




F4.16DOK.REVUE
29. 10. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCo tě nezabije, to tě posílí?O filmu Bez postihu, který bude k vidění na letošním ročníku MFDF Ji.hlava, diskutují dokumentaristka Kateřina Turečková, terapeutka Petra Mrkosová a instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.Kamila BoháčkováNový filmTady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr JančárekTémaPodoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky.Andrea SlovákováTémaVirtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině i v podobě instalací.Andrea SlovákováTémaFelix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Felix SobolevSportSlovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš HudákSport10 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila BoháčkováBáseňTAKE TWELVEBáseň Daniela Hradeckého ze sbírky TakesDaniel HradeckýRozhovorInspirace pro tvorbu i pro činyDiskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.Kamila BoháčkováRozhovorKarel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus bude mít premiéru na MFDF Ji.hlava a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila BoháčkováNová knihaZa zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš SkupaÚvodníkFestival jako laboratořdok.revue 4.19Kamila Boháčková