Český dokument, Česká televize

V Dok.revue jsme se již několikrát věnovali otázce, o čem se netočí české dokumenty

Mnozí z režisérů této ankety se setkali také na zahájení 14. MFDF Ji.hlava při premiéře dokumentárního filmu "24", který vznikl v produkci České televize

V rámci průzkumu dokumentární tvorby připravované a vysílané Českou televizí jsme se zeptali i dokumentaristů, jestli nabízeli náměty, které byly odmítnuty, a čeho se týkaly.

Jan Gogola

Od roku 2009, kdy jsem po letech začal točit, mně ČT nepřijala sedm námětů nebo scénářů na solitéry či cykly (pět z nich podávaly týmy tvůrců). Až na dva byly dlouhodobě připravované, všechny ze současnosti a pět jich bylo na společenská témata. Jeden nyní rozpracovaný cyklus byl schválen po čtyřech letech od dodání podrobného podkladu. Převis nabídky bude vždy, ale ve vztahu ČT a autorů často schází vzájemný respekt.

Erika Hníková

Nebyla jsem v situaci, že by mi ČT odmítla námět, ale za poslední tři roky jsem jim předkládala pouze jeden, a to námět na dokumentární film Nesvatbov. Ten byl podpořen koprodukční smlouvou. Občas se mi ale stalo, že jsem námět, nad kterým jsem přemýšlela, do televize ani neposlala, protože ji považuji za nepříliš flexibilní a zároveň bojácnou instituci. Na schválení námětu můžete čekat třeba půl roku a vaše téma mezitím uteče.

Vít Klusák

Nechce se mi tu hrát roli stávkokaze, ale osobně mám s Českou televizí (přes to všechno!!) vlastně spíš dobré zkušenosti. Pochopitelně, že mě štve až komická nepružnost a rozvleklost, s jakou se sunou různá jednání: všechna ta schvalovací kolečka, v nichž autor jen stěží dokáže rozklíčovat, kdo tam má jakou zodpovědnost. Nebo se mi vybaví, jak nám u jednoho koprodukčního jednání předhodili, že si s tím svým „filmovým dokumentem“ můžeme jít do komerčních televizí, když se nám podmínky ČT nepozdávají... Ale přes to všechno si nesmírně vážím autorské svobody, ve které tam alespoň ty filmy, na nichž jsem se podílel, mohly vznikat. Nikdy nám nikdo nijak zásadně nekecal do formynebo obsahu, a to i u ožehavých témat.

Snímek "24" lze zhlédnout na webu České televize

Lucie Králová

S náměty mám zkušenost celkem dobrou, většinou mě z televize sami oslovili. Přesto se náš cyklus o architektuře pro-STORY schvaloval tři roky a po celou tu dobu nebylo jisté, jestli se nakonec bude točit. Člověk musí neustále improvizovat a nesmí se na nic spoléhat, což je někdy docela vyčerpávající způsob života. Nedodržují se zcela jasná pravidla, aby někdo odpovědně a realisticky řekl, zda má či nemá o váš námět zájem a proč. U koprodukcí je také velký problém se schvalováním, které se neúměrně protahuje, a režisér se do podpisu smlouvy ocitá v naprosté nejistotě, kdy zároveň hrozí, že může přijít o grant od státního fondu pro rozvoj kinematografie. ČT na to bohužel nebere ohled a s fondem tyto věci víc nekoordinuje.

Filip Remunda

Naše produkce Hypermarket Film podávala námět na soutěžní sérii ve slam poetry. Natočili jsme i pilotní díl během turnaje v NOD. Námět jsme podávali do redakce dokumentu a zábavy. V dokumentu nás odkázali na zábavu a redakci zábavy zas soutěž o nejlepšího slam básníka nepřišla dost zábavná.

Břetislav Rychlík

ČT po šesti letech přestala vysílat nejúspěšnější dokumentární formát TS Brno, který jsem vytvořil společně s manželkou Monikou – Případ pro ombudsmana. Místo něj, aniž by nám odmítnutí dalšího pokračování bylo sděleno, začala redakce zpravodajství TS Brno připravovat pořad Ochránce, který prakticky kopíruje náš původní námět, což považujeme za krádež duševního vlastnictví. Na to tvrdě upozornil společný dopis FITES a ARAS Radě ČT. Neboť na opakované dotazy pánové Mrzena a Ježek ani ředitel programu TS Brno Ziegelbauer neodpovídají (!). Půl roku připravovaný komponovaný večer k desátému výročí ustanovení Veřejného ochránce práv byl podmíněn neúčastí Břetislava Rychlíka, takže autoři na svoji půlroční práci zcela bez náhrady rezignovali.

Martin Řezníček

To, co jsem opravdu chtěl v ČT prosadit, jako autor nebo producent, se mi nakonec většinou podařilo, ale často za dost neslavných podmínek. Dnes už nemám tolik vytrvalosti a trpělivosti. Mám teď podle mého názoru zajímavý „veřejnoprávní“ námět, ale zase by se schvaloval dva roky. Ale za dva roky už bude pozdě, některé věci se musejí natáčet hned. Administrativně byrokratická mašina nepochybně zatluče do země řadu originálních filmů,ale televize, již ze své podstaty, má asi být prorokyní průměrnosti, takže je vlastně vše v pořádku. Pro toto naladění jsou koneckonců příznačné volby generálního ředitele – Jiří Janeček teď sice odešel, ale jistě bude vybrán někdo podobný.

Olga Sommerová

V roce 2008 jsem začala natáčet zkoušky unikátní opery Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude… o procesu s Miladou Horákovou. Nebyl čas vyjednávat s ČT, museli jsme začít, do premiéry zbývaly dva měsíce. Díky tomu, že mám kameru a štáb pracoval zadarmo, jsme film natočili. Česká televize v té době vyráběla úctyhodnou desetidílnou sérii Proces H Martina Vadase, a nechtěla vstoupit do výroby dalšího filmu na totéž téma. Mrzelo mě to, myslím si, že jedinečná příležitost vyslovit se ke zločinům komunismu prostřednictvím umělecké tvorby se hned tak neopakuje. Filmu se ujal Originální videojournal a dostali jsme podporu od fondu kinematografie.

Pavel Štingl

Pochopitelně, jako každý mám řadu námětů, které se do televize nedostaly, ať už z důvodů financí, nebo neprůhlednosti systému. Televizní struktura odjakživa generovala prostor pro alibismus, ve kterém se názor skrýval za výmluvu nedostatku financí, plného plánu či vysílacího schématu. Rád proto záměr nejprve proberu s někým, ke komu mám důvěru. Dnes ale bohužel nastala situace, kdy dramaturg ČT v posledním půlroce nemá příliš jasno, komu vlastně námět může dál nabízet a zda ho vůbec může přijmout. Dramaturgové nemají vůbec jasno, na co mají finance a na co pravomoci. Struktura, která na tyto otázky umí odpovědět, je složitá a nepřehledná.

Helena Třeštíková

V roce 1994 svolal Jiří Pittermann, šéf tehdy nově etablovaného kulturního kanálu ČT2, všechny dokumentaristy. Přednesl programové záměry ČT2 a jasně definoval okruhy témat, o která má televize zájem. Šlo o nově otevřené okno hodinových dokumentů. Po téhle schůzce se ve velmi rychlém tempu rozjela výroba, a tak vzniklo mnoho klíčových dokumentů té doby. Takovou aktivní dramaturgii a rychlost rozhodování dnes v ČT postrádám.




2.11DOK.REVUE
04. 03. 2013



z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková

související články:

2.11Chybí mi reflexe české současnostiRozhovor s šéfdramaturgyní ČT Janou Škopkovou o vývoji a tématech českých dokumentů2.11Dok.revue 2.11Ohlasy na odchod ředitele ČT zaujaly tím, jak přes televizi přehazovaly politickou a lobbistickou síť