Čistý rozum a televize?


Detektor

Před několika týdny proběhl českými médii spor Petra Vachlera se zástupci vědecké obce a s Českou televizí, která zrušila vysílání pořadu Detektor. Podíval jsem se na internetu na několik dílů a dost možná z úplně jiných pozic bych se Petra Vachlera sotva dokázal zastat. Svou rétorickou formou, charekteristickou tím, že celkový rámec výkladu tvoří typický magazínově povrchní komentář, ilustrovaný přibližnými záběry a prokládaný výpověďmi různých odborníků, pořad plně odpovídá pozitivistickému sdělení, a v tomto smyslu se mi jeví námitka vědecké obce oprávněná. Nejde mi přitom o tematické zaměření, ale o to, že místo aby se tento formát pokoušel nabízet například zkušenosti různých lidí s neobvyklými jevy, čímž by mohl pojednávat o individuální lidské zkušenosti s věcmi, s nimiž se lidé setkávají a které věda třeba odsouvá na vedlejší kolej, prezentoval se zde jen do jiného média překlopený proud banálního popisu a obrazů, které známe z hustého mediálního provozu ve sféře časopisů. Kdyby se tvůrcům podařilo najít a natočit třeba levitujícího člověka a zkoumat, jak to dělá, ponořit se do zkušenosti léčitele, proutkaře, obhlížet jejich praxi, způsoby, jak si to, co dělají, vysvětlují, takový Detektor možná nemusel mít problém.

Avšak i reakce vědecké obce je problematická. V krátkém otevřeném dopise Rady AV ČR pro popularizaci vědy se píše: „Je však zarážející, že veřejnoprávní televize, jejímž posláním je seriózním způsobem informovat a bavit, vysílá lživý a zavádějící pořad, jaký nemá obdoby ani u komerčních televizí. (...) Seriál Detektor je směsí výmyslů a lží, které nemají s reálným světem nic společného a záměrně klamou diváky.“ Vědecká obec, jak vidno, se v tomto pasuje pouze na ochránce přírody v malé rezervaci zvané televize veřejné služby, jejíž hranice však vlivem chybných politických rozhodnutí už dávno vykolíkovávají v komerčních televizích. Pořadů, které „nemají s reálným světem nic společného a záměrně klamou diváky“ najdeme bezpochyby mnohem víc, ač explicitně nevstupují do hájemství přírodních věd jako Vachlerův Detektor. Neměli bychom v komentářích vědecké obce k české audiovizuální džungli očekávat větší ambice, širší záběr a větší soustavnost?




2.8DOK.REVUE
10. 03. 2008


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková