Debutanti o debutech

Vítězka soutěže První světla a Opus Bonum Anna Roussillon a Bartosz Staszewski o svých filmech

Tabletkáři

Anna Roussillon o snímku Tabletkáři Bartosze Staszewskiho
Muž velmi soustředěně počítá tabletky, po dvou je klade do vzorně vyrovnaných řad, jako kdyby se snažil nakreslit nějaký obraz nebo vytvořit dokonalý tvar. Žena vysvětluje ostatním, že díky filmu, který právě sledujeme, ji brzy bude znát celé Švédsko. „Ale já už jsem hvězda,“ dodává. Neustále dokola slyšíme tytéž názvy preparátů, které jsou zdrojem neštěstí i osvobozující úlevy: Tramadol, Stillnox, Oxicontyne… Krystyna a Tadeusz žijí již mnoho let ve švédském exilu. Důvod se nedozvíme. Tadeusz oplakává smrt své matky a Krystyna truchlí nad ztrátou svého syna, který od ní odešel. Podrobnosti těchto smutných událostí neznáme, ale cítíme s protagonisty. Sledujeme ten šílený kolotoč, ve kterém žijí: závislost na bílých tabletkách a ustavičný pocit, že se řítí do propasti a znovu se z ní vynořují. Utrpení i prohry tyto dva zoufalé souputníky hluboce sblížily. Až po rozchodu na konci filmu zjistíme, že spolu žili jako pár, ale to vlastně není podstatné. Stejně tak není důležité odhalení v závěrečných titulcích, že Tadeusz je zřejmě otcem režiséra snímku. Sledujeme dva každodenní životy, v nichž vztahy s ostatními nabývají významu pouze v přítomnosti. A v nichž slova jako „matka,“ „syn“ nebo „láska“ hrají stejnou roli jako „Tramadol“ nebo „Stillnox“. Závislost se stává novým jazykem, kde se slova mění a získávají další významy a synonymní tvary. Závislost je svět, v němž bojujete „svou nejtěžší bitvu”, jak říká Krystyna, v nekonečné a neustále přítomné samotě mezi ostatními lidmi

Já jsem lid

Bartosz Staszewski o filmu Já jsem lid Anny Roussillon
Snímek Já jsem lid vypráví působivý příběh o obyčejné egyptské rodině, jejíž život zasáhnou dramatické změny. Po letech politické letargie v područí vojenské diktatury se protagonisté ocitají v nové situaci, kterou přinesly události na káhirském náměstí Tahrír. Dokument se tak stává úchvatnou kronikou revoluce psanou z pohledu obyvatel malé vesnice ve vzdálené venkovské provincii. Co přinesla revoluce jejím obyvatelům? Je pro ně a jejich rodiny demokracie příslibem lepšího života? Díky režisérce Anně Roussillion můžeme konečně slyšet hlas prostých egyptských obyvatel.

Protagonisté na svých televizních obrazovkách sledují, jak se přímo před jejich očima utvářejí dějiny jejich země. Ve snaze rozklíčovat složité pozadí velké politiky stojí před těžkou volbou mezi dvěma opozičními politickými silami.

Události na náměstí Tahrír jsou pro hlavního hrdinu snímku zdrojem nových nadějí a prezidentské volby konané poprvé po mnoha letech jej naplňují pýchou a radostí. Jeho manželka se však o tyto události příliš nezajímá – nemají totiž téměř žádný vliv na každodenní život rodiny a s ním související strasti.

Dokument Já jsem lid přináší brilantní portrét obyčejné rodiny, která zpovzdálí sleduje převratné události v životě své země a je zároveň fascinujícím vyobrazením politických a společenských změn, které se odvíjejí před našima očima. Obrázky, které do celého světa vysílají mediální agentury, tím získávají novou dimenzi. Z pohledu běžných obyvatel tak můžeme sledovat důležitý záznam úchvatných historických změn.


Anna Roussillon

Rodačka z libanonského Bejrútu vyrostla v Káhiře a poté se přestěhovala do Paříže. Dokumentární tvorbu studovala ve francouzském Lussasu, kde absolvovala obor arabština. V současnosti působí jako pedagožka v Lyonu, živí se jako překladatelka, angažuje se na různých filmových projektech a na režisérských workshopech na filmovém festivalu Les Inattendus v Lyonu. Její první celovečerní dokument Já jsem lid se stal vítězným snímkem sekcí Opus Bonum a První světla na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.


Bartosz Staszewski se narodil ve Švédsku, sociální a humanitní vědy vystudoval na univerzitě ve Varšavě. Pracuje jako fotoreportér a jeho fotografie se objevily v hlavních polských médiích. V průběhu studií navštěvoval seminář dokumentárního filmu, později natáčel krátké filmy. Spolupracoval na mockumentu Fire-Followers (2013) režisérky Karoliny Breguly. Tabletkáři jsou jeho celovečerním debutem.



f5.14DOK.REVUE
28. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCo tě nezabije, to tě posílí?O filmu Bez postihu, který bude k vidění na letošním ročníku MFDF Ji.hlava, diskutují dokumentaristka Kateřina Turečková, terapeutka Petra Mrkosová a instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.Kamila BoháčkováNový filmTady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr JančárekTémaPodoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky.Andrea SlovákováTémaVirtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině i v podobě instalací.Andrea SlovákováTémaFelix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Felix SobolevSportSlovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš HudákSport10 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila BoháčkováBáseňTAKE TWELVEBáseň Daniela Hradeckého ze sbírky TakesDaniel HradeckýRozhovorInspirace pro tvorbu i pro činyDiskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.Kamila BoháčkováRozhovorKarel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus bude mít premiéru na MFDF Ji.hlava a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila BoháčkováNová knihaZa zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš SkupaÚvodníkFestival jako laboratořdok.revue 4.19Kamila Boháčková