Debutanti o debutech

Vítězka soutěže První světla a Opus Bonum Anna Roussillon a Bartosz Staszewski o svých filmech

Tabletkáři

Anna Roussillon o snímku Tabletkáři Bartosze Staszewskiho
Muž velmi soustředěně počítá tabletky, po dvou je klade do vzorně vyrovnaných řad, jako kdyby se snažil nakreslit nějaký obraz nebo vytvořit dokonalý tvar. Žena vysvětluje ostatním, že díky filmu, který právě sledujeme, ji brzy bude znát celé Švédsko. „Ale já už jsem hvězda,“ dodává. Neustále dokola slyšíme tytéž názvy preparátů, které jsou zdrojem neštěstí i osvobozující úlevy: Tramadol, Stillnox, Oxicontyne… Krystyna a Tadeusz žijí již mnoho let ve švédském exilu. Důvod se nedozvíme. Tadeusz oplakává smrt své matky a Krystyna truchlí nad ztrátou svého syna, který od ní odešel. Podrobnosti těchto smutných událostí neznáme, ale cítíme s protagonisty. Sledujeme ten šílený kolotoč, ve kterém žijí: závislost na bílých tabletkách a ustavičný pocit, že se řítí do propasti a znovu se z ní vynořují. Utrpení i prohry tyto dva zoufalé souputníky hluboce sblížily. Až po rozchodu na konci filmu zjistíme, že spolu žili jako pár, ale to vlastně není podstatné. Stejně tak není důležité odhalení v závěrečných titulcích, že Tadeusz je zřejmě otcem režiséra snímku. Sledujeme dva každodenní životy, v nichž vztahy s ostatními nabývají významu pouze v přítomnosti. A v nichž slova jako „matka,“ „syn“ nebo „láska“ hrají stejnou roli jako „Tramadol“ nebo „Stillnox“. Závislost se stává novým jazykem, kde se slova mění a získávají další významy a synonymní tvary. Závislost je svět, v němž bojujete „svou nejtěžší bitvu”, jak říká Krystyna, v nekonečné a neustále přítomné samotě mezi ostatními lidmi

Já jsem lid

Bartosz Staszewski o filmu Já jsem lid Anny Roussillon
Snímek Já jsem lid vypráví působivý příběh o obyčejné egyptské rodině, jejíž život zasáhnou dramatické změny. Po letech politické letargie v područí vojenské diktatury se protagonisté ocitají v nové situaci, kterou přinesly události na káhirském náměstí Tahrír. Dokument se tak stává úchvatnou kronikou revoluce psanou z pohledu obyvatel malé vesnice ve vzdálené venkovské provincii. Co přinesla revoluce jejím obyvatelům? Je pro ně a jejich rodiny demokracie příslibem lepšího života? Díky režisérce Anně Roussillion můžeme konečně slyšet hlas prostých egyptských obyvatel.

Protagonisté na svých televizních obrazovkách sledují, jak se přímo před jejich očima utvářejí dějiny jejich země. Ve snaze rozklíčovat složité pozadí velké politiky stojí před těžkou volbou mezi dvěma opozičními politickými silami.

Události na náměstí Tahrír jsou pro hlavního hrdinu snímku zdrojem nových nadějí a prezidentské volby konané poprvé po mnoha letech jej naplňují pýchou a radostí. Jeho manželka se však o tyto události příliš nezajímá – nemají totiž téměř žádný vliv na každodenní život rodiny a s ním související strasti.

Dokument Já jsem lid přináší brilantní portrét obyčejné rodiny, která zpovzdálí sleduje převratné události v životě své země a je zároveň fascinujícím vyobrazením politických a společenských změn, které se odvíjejí před našima očima. Obrázky, které do celého světa vysílají mediální agentury, tím získávají novou dimenzi. Z pohledu běžných obyvatel tak můžeme sledovat důležitý záznam úchvatných historických změn.


Anna Roussillon

Rodačka z libanonského Bejrútu vyrostla v Káhiře a poté se přestěhovala do Paříže. Dokumentární tvorbu studovala ve francouzském Lussasu, kde absolvovala obor arabština. V současnosti působí jako pedagožka v Lyonu, živí se jako překladatelka, angažuje se na různých filmových projektech a na režisérských workshopech na filmovém festivalu Les Inattendus v Lyonu. Její první celovečerní dokument Já jsem lid se stal vítězným snímkem sekcí Opus Bonum a První světla na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.


Bartosz Staszewski se narodil ve Švédsku, sociální a humanitní vědy vystudoval na univerzitě ve Varšavě. Pracuje jako fotoreportér a jeho fotografie se objevily v hlavních polských médiích. V průběhu studií navštěvoval seminář dokumentárního filmu, později natáčel krátké filmy. Spolupracoval na mockumentu Fire-Followers (2013) režisérky Karoliny Breguly. Tabletkáři jsou jeho celovečerním debutem.



f5.14DOK.REVUE
28. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl