Debutanti o debutech

Vítězka soutěže První světla a Opus Bonum Anna Roussillon a Bartosz Staszewski o svých filmech

Tabletkáři

Anna Roussillon o snímku Tabletkáři Bartosze Staszewskiho
Muž velmi soustředěně počítá tabletky, po dvou je klade do vzorně vyrovnaných řad, jako kdyby se snažil nakreslit nějaký obraz nebo vytvořit dokonalý tvar. Žena vysvětluje ostatním, že díky filmu, který právě sledujeme, ji brzy bude znát celé Švédsko. „Ale já už jsem hvězda,“ dodává. Neustále dokola slyšíme tytéž názvy preparátů, které jsou zdrojem neštěstí i osvobozující úlevy: Tramadol, Stillnox, Oxicontyne… Krystyna a Tadeusz žijí již mnoho let ve švédském exilu. Důvod se nedozvíme. Tadeusz oplakává smrt své matky a Krystyna truchlí nad ztrátou svého syna, který od ní odešel. Podrobnosti těchto smutných událostí neznáme, ale cítíme s protagonisty. Sledujeme ten šílený kolotoč, ve kterém žijí: závislost na bílých tabletkách a ustavičný pocit, že se řítí do propasti a znovu se z ní vynořují. Utrpení i prohry tyto dva zoufalé souputníky hluboce sblížily. Až po rozchodu na konci filmu zjistíme, že spolu žili jako pár, ale to vlastně není podstatné. Stejně tak není důležité odhalení v závěrečných titulcích, že Tadeusz je zřejmě otcem režiséra snímku. Sledujeme dva každodenní životy, v nichž vztahy s ostatními nabývají významu pouze v přítomnosti. A v nichž slova jako „matka,“ „syn“ nebo „láska“ hrají stejnou roli jako „Tramadol“ nebo „Stillnox“. Závislost se stává novým jazykem, kde se slova mění a získávají další významy a synonymní tvary. Závislost je svět, v němž bojujete „svou nejtěžší bitvu”, jak říká Krystyna, v nekonečné a neustále přítomné samotě mezi ostatními lidmi

Já jsem lid

Bartosz Staszewski o filmu Já jsem lid Anny Roussillon
Snímek Já jsem lid vypráví působivý příběh o obyčejné egyptské rodině, jejíž život zasáhnou dramatické změny. Po letech politické letargie v područí vojenské diktatury se protagonisté ocitají v nové situaci, kterou přinesly události na káhirském náměstí Tahrír. Dokument se tak stává úchvatnou kronikou revoluce psanou z pohledu obyvatel malé vesnice ve vzdálené venkovské provincii. Co přinesla revoluce jejím obyvatelům? Je pro ně a jejich rodiny demokracie příslibem lepšího života? Díky režisérce Anně Roussillion můžeme konečně slyšet hlas prostých egyptských obyvatel.

Protagonisté na svých televizních obrazovkách sledují, jak se přímo před jejich očima utvářejí dějiny jejich země. Ve snaze rozklíčovat složité pozadí velké politiky stojí před těžkou volbou mezi dvěma opozičními politickými silami.

Události na náměstí Tahrír jsou pro hlavního hrdinu snímku zdrojem nových nadějí a prezidentské volby konané poprvé po mnoha letech jej naplňují pýchou a radostí. Jeho manželka se však o tyto události příliš nezajímá – nemají totiž téměř žádný vliv na každodenní život rodiny a s ním související strasti.

Dokument Já jsem lid přináší brilantní portrét obyčejné rodiny, která zpovzdálí sleduje převratné události v životě své země a je zároveň fascinujícím vyobrazením politických a společenských změn, které se odvíjejí před našima očima. Obrázky, které do celého světa vysílají mediální agentury, tím získávají novou dimenzi. Z pohledu běžných obyvatel tak můžeme sledovat důležitý záznam úchvatných historických změn.


Anna Roussillon

Rodačka z libanonského Bejrútu vyrostla v Káhiře a poté se přestěhovala do Paříže. Dokumentární tvorbu studovala ve francouzském Lussasu, kde absolvovala obor arabština. V současnosti působí jako pedagožka v Lyonu, živí se jako překladatelka, angažuje se na různých filmových projektech a na režisérských workshopech na filmovém festivalu Les Inattendus v Lyonu. Její první celovečerní dokument Já jsem lid se stal vítězným snímkem sekcí Opus Bonum a První světla na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.


Bartosz Staszewski se narodil ve Švédsku, sociální a humanitní vědy vystudoval na univerzitě ve Varšavě. Pracuje jako fotoreportér a jeho fotografie se objevily v hlavních polských médiích. V průběhu studií navštěvoval seminář dokumentárního filmu, později natáčel krátké filmy. Spolupracoval na mockumentu Fire-Followers (2013) režisérky Karoliny Breguly. Tabletkáři jsou jeho celovečerním debutem.



f5.14DOK.REVUE
28. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková