Digitalizace a její kurátorský aspekt

Zápis z diskuze o digitalizaci, jež se uskutečnila na 19. MFDF Ji.hlava

Na 19. MFDF Ji.hlava se jako součást programu pro filmové profesionály uskutečnil i diskuzní panel o kurátorském aspektu digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví. Zástupci několika klíčových českých paměťových institucí debatovali zejména o tom, jak z obrovských sbírek vybrat to, co digitalizovat, kdy to digitalizovat, o technických otázkách a o institucionální kompetenci spojené s digitalizací.

Po příspěvcích od každého ze čtyř účastníků diskuze padla otázka: „Co je podstatou paměti?“ Je to všechno, co je uložené v našich paměťových institucích, nebo jen to, co jsme schopni zpřístupnit, a co je tedy součástí diskurzu?

Lucie Česálková, ředitelka Výzkumného oddělení NFA, odpověděla: „Myslím si, že paměť má dvě roviny a obě tu byly nějakým způsobem zmíněny. Ta, kterou buduje Virtuální národní fonotéka, jejímž cílem je informovat o existenci, o místě uložení a o podobě daného zvukového dokumentu, je ta totální a maximální. Pak je vžitá živá paměť, která je udržována v diskurzu. Zdráhám se říct, která je ta správná, obě je potřeba kultivovat stejně.“

„Použil bych pro to termín acting archive. Ideální je archív, který se chová jako knihovna,“ zdůraznil Michal Krsek z CESNETu, sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky.

„Měli bychom se relevantně starat o všechno, co dokážeme,“ shodli se všichni.

Filip Šír, projektový manažer Virtuální fonotéky, myšlenku uzavřel slovy: „Celé je to o tom, že se instituce musí otevřít, musí nabídnout otevřené dveře.“

Druhá z otázek, které se při diskuzi objevily, zněla: „Jaký je správný a ideální způsob zpřístupňování digitalizovaných filmů?“

„Podle mého je ideálním řešením virtuální galerie, která bude zpřístupňovat filmy i kontexty, které se k nim vztahují,“ vyjádřila se za všechny Lucie Česálková, „Je třeba mít možnost získat co nejvíce informací. DVD je omezující.“

„Řešením je podle mě internetová databáze, video on demand. Podle mého by se však filmy měly vracet i do kin, internet nenahradí ten jedinečný zážitek,“ dodal filmový distributor a člen rady Státního fondu kinematografie Přemysl Martinek.

Do soukromé debaty o způsobu financování, jež se rozpoutala po oficiálním ukončení panelu, se zapojil i Nor Lars Gaustad, vedoucí digitalizačního projektu uchování norského filmového dědictví norské Národní knihovny Nasjonalbiblioteket.. „Je třeba apelovat na politický aparát, aby digitalizaci zafinancoval. Pokud ne, přijdeme o kus vlastní historie,“ dodal.

„Potřebujeme se inspirovat v Norsku, mělo by to fungovat stejně. Je třeba apelovat na politiky, kteří netuší, co tyto instituce vlastní. Potřebujeme člověka, který na ně bude tlačit. Lucie Česálková hovořila o tom, že je to příliš obrovský projekt. Ale na celém světě je to stejné a někde to funguje,“ přitakal Filip Šír.

Lucie Česálková se však proti myšlence o jednotné instituci bránila slovy: „Nemyslím si, že by měla existovat instituce, která to celé zaštítí, ale politika, která by ty instituce řídila.“

„Ministerstvo kultury by digitalizaci mělo podpořit nejen penězi, ale vlastním zájmem,“ přidal se Michal Škopík, ředitel Výzkumného centra informačních technologií při Národním ústavu lidové kultury.

Michal Krsek z CESNETu shrnul celou diskuzi slovy: „Akademická diskuze nic nerozhodne, je třeba apelovat na politiku.“
Z debaty bylo zřejmé, že odborníci ze všech paměťových institucí mají na problematiku digitalizace stejný názor a že celý problém by výrazně pomohl vyřešit zájem ze strany státu, konkrétně Ministerstva kultury. Bez podpory politického aparátu k výrazným změnám nemůže dojít.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
F1.0Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková
6.17Když radost, tak z letošní Ji.hlavyDokumentární projekt nabídl dokufikci, vizuální esej i skrytou kameruZuzana Drtilová
5.17Mezi dokumentem a fikcí Dokument vs. fikce na 21. MFDF Ji.hlavaJitka Lanšperková

starší články

5.15DOK.REVUE
02. 12. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl