Digitalizace a její kurátorský aspekt

Zápis z diskuze o digitalizaci, jež se uskutečnila na 19. MFDF Ji.hlava

Na 19. MFDF Ji.hlava se jako součást programu pro filmové profesionály uskutečnil i diskuzní panel o kurátorském aspektu digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví. Zástupci několika klíčových českých paměťových institucí debatovali zejména o tom, jak z obrovských sbírek vybrat to, co digitalizovat, kdy to digitalizovat, o technických otázkách a o institucionální kompetenci spojené s digitalizací.

Po příspěvcích od každého ze čtyř účastníků diskuze padla otázka: „Co je podstatou paměti?“ Je to všechno, co je uložené v našich paměťových institucích, nebo jen to, co jsme schopni zpřístupnit, a co je tedy součástí diskurzu?

Lucie Česálková, ředitelka Výzkumného oddělení NFA, odpověděla: „Myslím si, že paměť má dvě roviny a obě tu byly nějakým způsobem zmíněny. Ta, kterou buduje Virtuální národní fonotéka, jejímž cílem je informovat o existenci, o místě uložení a o podobě daného zvukového dokumentu, je ta totální a maximální. Pak je vžitá živá paměť, která je udržována v diskurzu. Zdráhám se říct, která je ta správná, obě je potřeba kultivovat stejně.“

„Použil bych pro to termín acting archive. Ideální je archív, který se chová jako knihovna,“ zdůraznil Michal Krsek z CESNETu, sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky.

„Měli bychom se relevantně starat o všechno, co dokážeme,“ shodli se všichni.

Filip Šír, projektový manažer Virtuální fonotéky, myšlenku uzavřel slovy: „Celé je to o tom, že se instituce musí otevřít, musí nabídnout otevřené dveře.“

Druhá z otázek, které se při diskuzi objevily, zněla: „Jaký je správný a ideální způsob zpřístupňování digitalizovaných filmů?“

„Podle mého je ideálním řešením virtuální galerie, která bude zpřístupňovat filmy i kontexty, které se k nim vztahují,“ vyjádřila se za všechny Lucie Česálková, „Je třeba mít možnost získat co nejvíce informací. DVD je omezující.“

„Řešením je podle mě internetová databáze, video on demand. Podle mého by se však filmy měly vracet i do kin, internet nenahradí ten jedinečný zážitek,“ dodal filmový distributor a člen rady Státního fondu kinematografie Přemysl Martinek.

Do soukromé debaty o způsobu financování, jež se rozpoutala po oficiálním ukončení panelu, se zapojil i Nor Lars Gaustad, vedoucí digitalizačního projektu uchování norského filmového dědictví norské Národní knihovny Nasjonalbiblioteket.. „Je třeba apelovat na politický aparát, aby digitalizaci zafinancoval. Pokud ne, přijdeme o kus vlastní historie,“ dodal.

„Potřebujeme se inspirovat v Norsku, mělo by to fungovat stejně. Je třeba apelovat na politiky, kteří netuší, co tyto instituce vlastní. Potřebujeme člověka, který na ně bude tlačit. Lucie Česálková hovořila o tom, že je to příliš obrovský projekt. Ale na celém světě je to stejné a někde to funguje,“ přitakal Filip Šír.

Lucie Česálková se však proti myšlence o jednotné instituci bránila slovy: „Nemyslím si, že by měla existovat instituce, která to celé zaštítí, ale politika, která by ty instituce řídila.“

„Ministerstvo kultury by digitalizaci mělo podpořit nejen penězi, ale vlastním zájmem,“ přidal se Michal Škopík, ředitel Výzkumného centra informačních technologií při Národním ústavu lidové kultury.

Michal Krsek z CESNETu shrnul celou diskuzi slovy: „Akademická diskuze nic nerozhodne, je třeba apelovat na politiku.“
Z debaty bylo zřejmé, že odborníci ze všech paměťových institucí mají na problematiku digitalizace stejný názor a že celý problém by výrazně pomohl vyřešit zájem ze strany státu, konkrétně Ministerstva kultury. Bez podpory politického aparátu k výrazným změnám nemůže dojít.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková
6.17Když radost, tak z letošní Ji.hlavyDokumentární projekt nabídl dokufikci, vizuální esej i skrytou kameruZuzana Drtilová
5.17Mezi dokumentem a fikcí Dokument vs. fikce na 21. MFDF Ji.hlavaJitka Lanšperková
4.17Když se příslib nepromění v realitu, nastává nekončící šichtaPoznámky z poslední projekce Živého kina Praha 2017Veronika Hanáková
3.17Inspirativní čteníTipy na inspirativní čtení o dokumentární a mediální krajině:Andrea Slováková
2.17Jednou nohou v absolutnu: Hon na ParkinsonaJak vznikal letošní český vítěz mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Hon na ParkinsonaJitka Lanšperková

starší články

5.15DOK.REVUE
02. 12. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková