Digitální restaurování

Co se děje s archivním filmy při digitálním restaurování?

V českém mediálním diskurzu, přinejmenším v mainstreamových médiích, se v posledních dvou letech napsalo mnoho článků týkajících se digitálního restaurování, aniž by však bylo pro čtenáře zjevné, jak tento proces přesně probíhá a co znamenají pojmy jako digitalizace, digitální restaurování a digitální remasterování, kdo je (digitální) restaurátor. Sami novináři často proces digitálního restaurování nikdy neviděli a neznají jeho základní principy a postupy. I nejčastěji zmiňované instituce, Národní filmový archiv, který aktuálně digitálně restauruje 14 filmů ze seznamu 200 titulů vybraných komisemi Ministerstva kultury, a Asociace českých kameramanů, která je častým oponentem NFA, opírající se o manifest Digitálně restaurovaného autorizátu, používají tyto pojmy, jež jsou mnohdy používány s různými konotacemi.

Do Maďarské filmové laboratoře, divize Maďarského národního filmového fondu, se na konci ledna vydal tým studentů z olomoucké a brněnské katedry filmových studií, aby v rámci exkurze viděli proces digitálního restaurování českých filmů – Ikarie XB1, Starci na chmelu a Bílá nemoc. „Posláním Národního filmového archivu je pečovat o filmové dědictví a zprostředkovávat jeho poznávání veřejnosti. To bez digitálního restaurování není možné, jelikož téměř všechna kina na našem území jsou již digitalizována,“ reagovala na otázku, proč je vůbec zapotřebí archivní filmy digitálně restaurovat, Anna Batistová vedoucí projektu Digitální restaurování českého filmového dědictví.

Hlavním cílem digitálního restaurování v maďarských laboratořích je restaurovaný film co nejvíce přiblížit podobě jeho prvního uvedení, jež se odehrálo často před více než 50 lety.  Za tím účelem NFA vybere tzv. referenční kopii, ideálně tu, ze které se promítalo při premiéře daného filmu. „Hledat novější kopii nemá smysl, protože důsledkem pozdějšího kopírování často na jiné typy filmového materiálu mohlo docházet k proměně obrazových informací,“ vysvětlila restaurátorka Tereza Frodlová. Hledání referenční kopie předchází rozsáhlý historický výzkum zahrnující analýzu dochovaných filmových materiálů, i písemných archiválií, dobových dokumentů, různých technických záznamů, a také scénářů a rozhovorů s pamětníky.

Zdrojem pro obrazové informace je ideálně původní negativ filmu, avšak zdrojem pro digitální restaurování zvukové stopy může být i více různých kopií. „Zvuková data získáváme z většího počtu kopií, a to proto, že ne vždy má jedna kopie dochovanou celou nepoškozenou zvukovou stopu,“ komentoval Jan Zahradníček, vedoucí digitální laboratoře NFA, a dodal, že v souladu s cílem NFA při digitálním restaurování zvukové stopy dbají na to, aby ve výsledku bylo poznat, že se jedná o optickou zvukovou stopu.

Teprve v momentě, kdy má NFA k dispozici vhodnou referenční kopii ale i vhodný zdrojový filmový materiál pro obraz i zvuk (tedy ten nejméně poškozený a fotograficky nejhodnotnější), přesouvá se dějiště do budapešťské laboratoře, kde jsou filmové materiály znovu manuálně překontrolovány a následně je s nimi nakládáno tak, aby nedošlo k žádnému ohrožení jejich integrity. Po naskenování zdrojových filmových materiálů putují data k digitálním retušérům, kteří digitálně pročišťují obraz a o všech svých krocích vedou záznamy. Všechny větší nálezy (chybějící políčko, výrazně viditelné poškození apod.) pak hlásí týmu českých restaurátorů, kteří rozhodnou, zda bude dané poškození ponecháno (vyhodnocování probíhá primárně podle kritéria, jestli poškození vzniklo až působením času, anebo bylo součástí původní podoby negativu či kopie) či o způsobu nápravy vzniklého poškození.

Nyní přichází náročná a nejdiskutovanější fáze digitálního restaurování, tzv. grading. Proces, při kterém se upravují barvy digitálního obrazu tak, aby co nejvěrněji korespondovaly s barvami premiérové projekce z filmového pásu, není nijak počítačově naprogramován a hlavní roli při rozhodování hrají nevyzpytatelné lidské smysly. „Grading je vizuální proces a záleží tedy na zkušenostech a schopnostech koloristy, jak danou situaci posoudí,“ řekl kolorista Bronislav Daniš. Hlavní kolorista z maďarské strany Szabolcs Barta pak dodal, že největší výzvou při digitálním restaurování je využít pouze ty možnosti, které odkazují k původním technologiím, a nikoliv nejnovější možné technologické postupy, čímž narazil na tenký led v aktuální, až přehnaně emociálně vygradované debatě.

Zástupci z řad odpůrců celého digitalizačního procesu, jenž se v Maďarsku odehrává, totiž často požadují uvádět zrestaurované filmy v podobě, která odpovídá záměrům tvůrců, nikoliv podobě, kterou umožňovala dobová technologie, a naproti tomu pracovníci NFA mají (a vzhledem k poslání NFA jakožto paměťové instituce musí mít) za cíl uvést filmy v podobě takové, která se co nejvíce blíží historicky prvnímu uvedení daného filmu, a tedy musí odolat pokušení, které nejnovější digitální technologie nabízejí.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková
6.17Když radost, tak z letošní Ji.hlavyDokumentární projekt nabídl dokufikci, vizuální esej i skrytou kameruZuzana Drtilová
5.17Mezi dokumentem a fikcí Dokument vs. fikce na 21. MFDF Ji.hlavaJitka Lanšperková

starší články

1.16DOK.REVUE
21. 03. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCo tě nezabije, to tě posílí?O filmu Bez postihu, který bude k vidění na letošním ročníku MFDF Ji.hlava, diskutují dokumentaristka Kateřina Turečková, terapeutka Petra Mrkosová a instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.Kamila BoháčkováNový filmTady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr JančárekTémaPodoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky.Andrea SlovákováTémaVirtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině i v podobě instalací.Andrea SlovákováTémaFelix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Felix SobolevSportSlovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš HudákSport10 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila BoháčkováBáseňTAKE TWELVEBáseň Daniela Hradeckého ze sbírky TakesDaniel HradeckýRozhovorInspirace pro tvorbu i pro činyDiskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.Kamila BoháčkováRozhovorKarel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus bude mít premiéru na MFDF Ji.hlava a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila BoháčkováNová knihaZa zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš SkupaÚvodníkFestival jako laboratořdok.revue 4.19Kamila Boháčková