Dokument myslící, provokující i zábavný

Jak nakládá dokumentární film s dějinami? A jak nakládá dok.revue s dokumentárním filmem?

Ilustrace: Vladimir 518

Dokumentární filmy se mohou k uplynulému vztahovat v různých rovinách a poetikách. Skládat chlácholivý obrázek, nebo rozrušovat nepříjemnými otázkami, pohladit, nebo promyslet. Hnutí cinéma vérité začalo používáním lehkých přenosných kamer, které umožňovaly bezprostřední svědectví a blízkost, způsobilo nadšení z nekašírované autenticity a vyústilo v dramatickou diskusi o pravdě v dokumentu. Roberto Rossellini dobovou debatu uzavřel slovy, že pravda není otázkou technologie, ale morálního postoje. Vlastně ale nejde o hledání jakési jediné abstraktní pravdy či přesvědčivosti zobrazení, ve vztahu k minulosti je zásadní interpretační klíč, kontext (i kdyby ten rozevřel další nejednoznačnosti) a uvedení do souvislostí, jak o tom mluví dokumentaristka-bojovnice Kristina Vlachová. Údernost filmů, jejich moc nejen předvádět vědění, ale vrstvit  a vystavovat otázkám, kriticky zkoumá na příkladu reprezentace komunistické minulosti historik Kamil Činátl. A konečně, film může s dějinami i experimentovat – na konceptu paralelních historií je založen film Virtuální JFK (Virtual JFK, Koji Masutani, 2008), který v dubnu uvádí kino Oko.

Dok.revue je kriticko-poetický měsíčník o dokumentárním filmu, který připravuje Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava jako jednu ze svých platforem promýšlení dokumentu. Tři roky vycházel v Literárních novinách a od této chvíle se  s ním můžete setkávat každé první pondělí měsíce v týdeníku Respekt. Esej nabízí interdisciplinární náhled na dokument, autorská animace na něj reaguje, rozhovor dává prostor osobnostem této části kinematografie, sport v krátkých zprávách mapuje dění na domácí i zahraniční dokumentární scéně, poznámka režiséra nechává autory vyznačit jejich momentální přemýšlení a báseň je veršem z filmu. Nechte se překvapit tím, jak může být dokument myslící, provokující i zábavný. 




1.9DOK.REVUE
16. 03. 2009


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková