Dokumentárně-filmový rok 2017

Koláž významných filmově-dokumentárních událostí roku 2017

Ilustrace: Michaela Kukovičová

Na začátku roku vyšel druhý díl knižní monografie o Janu Němcovi Enfant terrible forever. K ocenění za nejlepší český dokumentární film na 20. MFDF Ji.hlava a mnoha dalším přidal Miroslav Janek i Českého lva za svůj Normální autistický film. Cenu za nejlepší lidskoprávní film převzal na festivalu Jeden svět norsko-švédský režisér Zaradasth Ahmed za snímek Není úniku, který mimochodem zvítězil i na loňském IDFA. Ve filmu svěřil Ahmed kameru do rukou lékaře Noriho Sharifa a vytrvale sleduje život obyčejných lidí v Iráku po dobu pěti let po tom, co zemi opustili Američané.

Mezinárodní soutěž 52. ročníku festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc vyhrál nezávislý ruský dokument Jezero Vostok režisérky Jekatěriny Jeremenko o extrémním vědeckém výzkumu v pravěkém jezeře. V dubnu nabyla účinnosti novela zákona o autorském právu. V soutěži dokumentárních filmů na karlovarském filmovém festivalu měl světovou premiéru kontroverzně přijatý snímek Víta Klusáka Svět podle Daliborka (a Křišťálový globus se po 15 letech vrátil zpět do Čech, za film Křižáček). Na začátku léta vyšlo historicky první tištěné dvojčíslo dok.revue zaměřené na vztah televize a dokumentu.

Na semináři Hranice filmu s podtitulem Anatomie zločinu přednášel mimo jiné i Zaradasth Ahmed. Zaměřil se především na etická úskalí některých dokumentárních metod. Prestižní cenu Doc Alliance Selection Award získal film Chuť cementu syrského režiséra Ziada Kalthouma. Vítězným snímkem České radosti na 21. MFDF Ji.hlava se stala epizoda z Českého žurnálu: Hranice práce Apoleny Rychlíkové. Nejlepším světovým dokumentem pak ruská Zeď Dmitrije Bogoljubova. Na 30. ročníku nejstaršího evropského festivalu dokumentárních filmů IDFA byly ve světové premiéře uvedeny dva české filmy – očekávané Nic jako dřív Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské o teenagerech žijících v okolí Varnsdorfu a Švéd v žigulíku Petra Horkého o švédském manažerovi s jasnou misí – zachránit prodělečnou automobilku Lada. V sekci Masters pak představil Vít Klusák letošní Svět podle Daliborka.

Na sklonku roku nás opustila významná osobnost dokumentárního filmu, někdy nazývaná také jako první dáma českého dokumentu – Drahomíra Vihanová. Co pro ni znamená scénář, si můžete připomenout v našem videu. Do české kinodistribuce v roce 2017 vstoupilo celkem 24 českých či koprodukčních celovečerních dokumentárních snímků včetně 8 titulů zařazených do projektu Česká radost v českých kinech.




6.17DOK.REVUE
20. 12. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková