Dokumentární díla napříč světem se představují v Jihlavě


Krátké filmy z Iráku (Iraqui Short Films Mauro Andrizzi, 2008)

Filmy z celého světa, ať již ty úspěšné na zahraničních festivalech, nebo ty dosud neobjevené, přiveze do Jihlavy soutěžní sekce OPUS BONUM. Do programu se dostaly filozofující eseje jako přemýšlivý Přiblížit se Francouze Oliviera Derousseaua nebo minimalistický portrét staré ženy Její léto Sun-Hee Ahn. Nebo nostalgické vizuální návraty jako Moderní život Raymonda Depardona, hroužící se do srdce francouzského venkova, Vyprávění naslouchajícího Arghyi Basu, kontemplativně si pohrávající s detaily každodenního života či Královská cesta Cachaca, imaginární výlet za jihoamerickými mýty a nejistou budoucností Pedra Uraneho. Mrazivou alternativou těmto snímkům bude sonda Morgana Dewse do historie vlastní rodiny i celých Spojených států skrze rodinné filmy a audionahrávky v Otevřít po mé smrti. Neméně šokujícím ponorem – tentokrát do prostředí japonské prostituce – bude Aka Ana Antoina d´Agaty. Skandální popis mučednických praktik ve věznici Abú Ghraib přinese Standardní pracovní postup Errola Morrise. Bezmála dokumentační esej, hraničící s populárně naučným filmem, slibuje Martin Hans Schmidt v Dálničním světě. Mašinérii populárních náboženských mítinků skvěle líčí Darryn de la Soul v Tak bys měl sklízet. Dva portrétní filmy přináší Alex Gibney v portrétu kultovního autora knihy Strach a hnus v Las Vegas Gonzo: Život a dílo Dr. Huntera S. Thompsona a italská autorská dvojice Silvia Luzzi a Luca Bellino v záměrně pro-chávezovské Hrozbě. Krátké filmy z Iráku Maura Andrizziho jsou nápaditou reflexí současného Iráku, natočenou příslušníky všech znepřátelených stran. Vítěz loňského Opus Bonum James T. Hong v To by mělo být znamení zaujal otevřeně propalestinský postoj v sofistikované „lingvistické“ interpretaci blízkovýchodního konfliktu. A Dán Michael Noer pojal své Vesterbro jako experiment, v němž půjčil pro natáčení digitální kameru svým mladým sousedům.

Procházka českou dokumentární krajinou

ČESKÁ RADOST hledá to nejlepší, co se objeví na domácí scéně a co z velké části vpluje i do domácí kinodistribuce. Břetislav a Monika Rychlíkovi představí třetí část svého časosběrného projektu Černé srdce. Pavel Abrahám se v České RAPublice vydává na průzkum české rapové scény. Petr Hátle v Das Konzept (Ulrike Meinhof) portrétuje proslulou teroristku v perspektivě pozice terorismu v západních dějinách. Pravztahy Veroniky Janečkové jsou záznamem autorčina stěhování od babičky a současně otevřenou analýzou mezigeneračních vztahů. Tomáš Petráň ve Filmu-lži otevřeně nahlíží svoje vztahy se ženami. V hlavní roli Gustav Husák je pokusem Roberta Sedláčka zachytit obrysy osobnosti, jíž se historikům dodnes nedaří vyčerpávajícím způsobem obsáhnout, natož pochopit. Gyumri Jany Ševčíkové je profilem arménského města zničeného před deseti lety zemětřesením. Životní cestu ženy, která měla jako malá vidění Panenky Marie, sleduje Vít Janeček v Ivetce a hoře. Legie – Patria Nostra Lucie Králové je výpovědí několika Čechů sloužících v cizinecké legii. Vizuální návštěvu ruského Jakutsku, města „architektonického jazzu“, nabídne Martin Ryšavý v Malupien, Olšový Spas. Na hraně experimentu a hraného filmu se pohybuje záznam divadelní performance Plani di giardini ideali Radka Tůmy. Pokus o duchovní nápravu opraváře televizí Josefa Lavičky v devíti obrazech Lukáše Kokeše je ironizující variací na poetickou linii dokumentu. Vladimír Voříšek představí svého Pandu s rudýma ušima. A Helena Všetečková pozoruhodný esej Hauser a Žižek, teoretikové postmarxistické filozofie. Portrét recidivisty a spisovatele Reného Plášila nabídne časosběr Heleny Třeštíkové René. Záznam svého výletu s českými celebritami ke kontingentu v Bosně a Hercegovině slibují Filip Remunda a Vít Klusák ve Vánocích v Bosně.

Ivetka a hora (Vít Janeček, 2008)

Unikátní přehlídka Československého armádního filmu

K zatím téměř nepopsané kapitole dějin československé kinematografie se vrací jedna z nesoutěžních sekcí věnovaná produkci studia ČESKOSLOVENSKÉHO ARMÁDNÍHO FILMU. Zaměří se nejen na čistě instruktážní filmy, především poukáže v jejich kontextu na pozoruhodná díla autorů, kteří v Armádním filmu od 50. do 70. let působili. „Chceme osvětlit jednu z opomíjených kapitol české a slovenské filmové historie. Představit jak díla dnes dobře známých autorů, kteří v té době v Armádním filmu působili, tak i dodnes neobjevené dokumentární poklady,“ vysvětluje kurátorka přehlídky Alice Lovejoy. Nánosem ideologických konvencí probleskující autorský rukopis zajímavě vynikne například v Modrém dnu (1953) Vladimíra Síse, na jehož scénáři spolupracoval František Vláčil, nebo v intimním portrétu známého fotoreportéra Karla Hájka Reportér (1963) režiséra Pavla Háši, v poetickém Metru (1967) Ivana Baladi nebo ve Hře pro chlapy (1966) Jana Schmidta o hokejovém družstvu jihlavské Dukly.

Latinská Amerika průhledná

Letošní PRŮHLEDNÁ KRAJINA představí průřez formálními dějinami latinskoamerické dokumentaristiky. „MFDF Jihlava již řadu let důsledně mapuje tvorbu celé Latinské Ameriky. Letos byl program sestaven tak, aby upozornil na charakteristické filmové postupy (střihový dokument, sociál ně-poetický dokument a dokufikci) převažující na celém kontinentu,“ vysvětlil dramaturg sekce David Čeněk. Těšit se můžete na filmy z Mexika, Venezuely, Chile a Kuby. Budou to například Vzpomínky jednoho Mexičana (1950) Salvadora a Carmen Toscanových, střihový film složený ze snímků z 10. a 20. let věnovaných mexické revoluci, který se účastnil i soutěže v Cannes. Nebo snímek Araya (1959) venezuelské režisérky Margot Benecerrafové, poetický film ovlivněný stylem cinema direct, oceněný mezinárodní kritikou rovněž v Cannes. Šakal z Nahueltora (1969) Chilana Miguela Litína, sociální dokufikce z krátkého období nového chilského filmu („nové vlny“), nebo dokufikce z historie Kuby První rána mačetou (1969) Manuela Octavia Gómeze.

Araya (Margot Benacerraf, 1959)





výpis dalších článků rubriky:  Téma

2.19Kdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr Minařík
1.19Tradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta Černá
6.18Hrát si na utrpeníO tom, jak se ponořit do překrásných nových světůTereza Krobová
4.18Koho potkáte na 22. MFDF Ji.hlava?
4.18Náš orientO letošní Ji.hlavské sekci Československý orient píše Jaroslav Kratochvíl.Jaroslav Kratochvíl
4.18Peripetie virtuálních světůDramaturgyně Ji.hlavské VR Zone Andrea Slováková o nejnovějších trendech ve virtuální realitěAndrea Slováková
1.18Podoby filmové fascinaceKurátorka filmu a fotografie Národního muzea vypráví o třech ročnících Konference Fascinace, jež se koná při Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.Pavlína Vogelová
6.17Krátké filmy – dlouhé zážitky (aneb dokumenty Drahomíry Vihanové)Na začátku prosince 2017 nás opustila významná režisérka dokumentárních i hraných filmů Drahomíra Vihanová, připomeňte si její tvorbu nejen z 80. let v znovuvydném textu Moniky Kocandové.Monika Kocandová
F4.17Hranice smutku, šedi, zmaru. Dají se tyto limity překročit, ptají se Rychlíková s UhlovouLuboš Vedral
F4.17Film jako výtvarný objekt Dílna o filmech Stanislava Hory z let 1980–2016Martin Blažíček

starší články

5.8DOK.REVUE
06. 10. 2008


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková