Dokumentární díla napříč světem se představují v Jihlavě


Krátké filmy z Iráku (Iraqui Short Films Mauro Andrizzi, 2008)

Filmy z celého světa, ať již ty úspěšné na zahraničních festivalech, nebo ty dosud neobjevené, přiveze do Jihlavy soutěžní sekce OPUS BONUM. Do programu se dostaly filozofující eseje jako přemýšlivý Přiblížit se Francouze Oliviera Derousseaua nebo minimalistický portrét staré ženy Její léto Sun-Hee Ahn. Nebo nostalgické vizuální návraty jako Moderní život Raymonda Depardona, hroužící se do srdce francouzského venkova, Vyprávění naslouchajícího Arghyi Basu, kontemplativně si pohrávající s detaily každodenního života či Královská cesta Cachaca, imaginární výlet za jihoamerickými mýty a nejistou budoucností Pedra Uraneho. Mrazivou alternativou těmto snímkům bude sonda Morgana Dewse do historie vlastní rodiny i celých Spojených států skrze rodinné filmy a audionahrávky v Otevřít po mé smrti. Neméně šokujícím ponorem – tentokrát do prostředí japonské prostituce – bude Aka Ana Antoina d´Agaty. Skandální popis mučednických praktik ve věznici Abú Ghraib přinese Standardní pracovní postup Errola Morrise. Bezmála dokumentační esej, hraničící s populárně naučným filmem, slibuje Martin Hans Schmidt v Dálničním světě. Mašinérii populárních náboženských mítinků skvěle líčí Darryn de la Soul v Tak bys měl sklízet. Dva portrétní filmy přináší Alex Gibney v portrétu kultovního autora knihy Strach a hnus v Las Vegas Gonzo: Život a dílo Dr. Huntera S. Thompsona a italská autorská dvojice Silvia Luzzi a Luca Bellino v záměrně pro-chávezovské Hrozbě. Krátké filmy z Iráku Maura Andrizziho jsou nápaditou reflexí současného Iráku, natočenou příslušníky všech znepřátelených stran. Vítěz loňského Opus Bonum James T. Hong v To by mělo být znamení zaujal otevřeně propalestinský postoj v sofistikované „lingvistické“ interpretaci blízkovýchodního konfliktu. A Dán Michael Noer pojal své Vesterbro jako experiment, v němž půjčil pro natáčení digitální kameru svým mladým sousedům.

Procházka českou dokumentární krajinou

ČESKÁ RADOST hledá to nejlepší, co se objeví na domácí scéně a co z velké části vpluje i do domácí kinodistribuce. Břetislav a Monika Rychlíkovi představí třetí část svého časosběrného projektu Černé srdce. Pavel Abrahám se v České RAPublice vydává na průzkum české rapové scény. Petr Hátle v Das Konzept (Ulrike Meinhof) portrétuje proslulou teroristku v perspektivě pozice terorismu v západních dějinách. Pravztahy Veroniky Janečkové jsou záznamem autorčina stěhování od babičky a současně otevřenou analýzou mezigeneračních vztahů. Tomáš Petráň ve Filmu-lži otevřeně nahlíží svoje vztahy se ženami. V hlavní roli Gustav Husák je pokusem Roberta Sedláčka zachytit obrysy osobnosti, jíž se historikům dodnes nedaří vyčerpávajícím způsobem obsáhnout, natož pochopit. Gyumri Jany Ševčíkové je profilem arménského města zničeného před deseti lety zemětřesením. Životní cestu ženy, která měla jako malá vidění Panenky Marie, sleduje Vít Janeček v Ivetce a hoře. Legie – Patria Nostra Lucie Králové je výpovědí několika Čechů sloužících v cizinecké legii. Vizuální návštěvu ruského Jakutsku, města „architektonického jazzu“, nabídne Martin Ryšavý v Malupien, Olšový Spas. Na hraně experimentu a hraného filmu se pohybuje záznam divadelní performance Plani di giardini ideali Radka Tůmy. Pokus o duchovní nápravu opraváře televizí Josefa Lavičky v devíti obrazech Lukáše Kokeše je ironizující variací na poetickou linii dokumentu. Vladimír Voříšek představí svého Pandu s rudýma ušima. A Helena Všetečková pozoruhodný esej Hauser a Žižek, teoretikové postmarxistické filozofie. Portrét recidivisty a spisovatele Reného Plášila nabídne časosběr Heleny Třeštíkové René. Záznam svého výletu s českými celebritami ke kontingentu v Bosně a Hercegovině slibují Filip Remunda a Vít Klusák ve Vánocích v Bosně.

Ivetka a hora (Vít Janeček, 2008)

Unikátní přehlídka Československého armádního filmu

K zatím téměř nepopsané kapitole dějin československé kinematografie se vrací jedna z nesoutěžních sekcí věnovaná produkci studia ČESKOSLOVENSKÉHO ARMÁDNÍHO FILMU. Zaměří se nejen na čistě instruktážní filmy, především poukáže v jejich kontextu na pozoruhodná díla autorů, kteří v Armádním filmu od 50. do 70. let působili. „Chceme osvětlit jednu z opomíjených kapitol české a slovenské filmové historie. Představit jak díla dnes dobře známých autorů, kteří v té době v Armádním filmu působili, tak i dodnes neobjevené dokumentární poklady,“ vysvětluje kurátorka přehlídky Alice Lovejoy. Nánosem ideologických konvencí probleskující autorský rukopis zajímavě vynikne například v Modrém dnu (1953) Vladimíra Síse, na jehož scénáři spolupracoval František Vláčil, nebo v intimním portrétu známého fotoreportéra Karla Hájka Reportér (1963) režiséra Pavla Háši, v poetickém Metru (1967) Ivana Baladi nebo ve Hře pro chlapy (1966) Jana Schmidta o hokejovém družstvu jihlavské Dukly.

Latinská Amerika průhledná

Letošní PRŮHLEDNÁ KRAJINA představí průřez formálními dějinami latinskoamerické dokumentaristiky. „MFDF Jihlava již řadu let důsledně mapuje tvorbu celé Latinské Ameriky. Letos byl program sestaven tak, aby upozornil na charakteristické filmové postupy (střihový dokument, sociál ně-poetický dokument a dokufikci) převažující na celém kontinentu,“ vysvětlil dramaturg sekce David Čeněk. Těšit se můžete na filmy z Mexika, Venezuely, Chile a Kuby. Budou to například Vzpomínky jednoho Mexičana (1950) Salvadora a Carmen Toscanových, střihový film složený ze snímků z 10. a 20. let věnovaných mexické revoluci, který se účastnil i soutěže v Cannes. Nebo snímek Araya (1959) venezuelské režisérky Margot Benecerrafové, poetický film ovlivněný stylem cinema direct, oceněný mezinárodní kritikou rovněž v Cannes. Šakal z Nahueltora (1969) Chilana Miguela Litína, sociální dokufikce z krátkého období nového chilského filmu („nové vlny“), nebo dokufikce z historie Kuby První rána mačetou (1969) Manuela Octavia Gómeze.

Araya (Margot Benacerraf, 1959)





výpis dalších článků rubriky:  Téma

F5.0Válka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis Prášil
F4.0Doba lithiová aneb Čas vyhynoutJedním z témat prolínajících se letošním festivalem je ekologie, klimatická krize i otázka, jak může jedinec i celá společnost zabránit hrozícímu kolapsu, případně jak čelit pocitu strachu a environmentální úzkosti. V programu ji.hlavského festivalu najdeme i několik filmů s ekologickou tematikou. Přinášíme zamyšlení o několika snímcích ze sekce Svědectví o přírodě.Pavel Bednařík
F2.0Reality TV – seznamte seKurátor každoroční ji.hlavské programové sekce Reality TV Milan Kruml pojmenovává tři převažující kategorie těchto televizních formátů: seznamky, pořady zaměřené na komunální problémy a aktuální publicistiku na téma přesahující běžné politické dění. Do poslední jmenované kategorie můžeme řadit rakouský dokument Heinz-Christian Strache – Ibizza video, který zachycuje jednu z největších politických afér posledních let u našich sousedů a navozuje téma, jak se bránit proti populistům. Rakouský dokument uvádí MFDF Ji.hlava dnes od 17:30 v DKO II.Milan Kruml
F2.0Felix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30. Felix Sobolev
F2.0Virtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině (v DKO) i v podobě instalací.Andrea Slováková
F2.0Podoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky. První blok Fascinace - Erotika je k vidění dnes od 19:30 v kině Dukla-Edison. Andrea Slováková
3.19Filmág Man RayNázory slavného experimentátora na filmové uměníMan Ray
2.19Kdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr Minařík
1.19Tradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta Černá
6.18Hrát si na utrpeníO tom, jak se ponořit do překrásných nových světůTereza Krobová

starší články

5.8DOK.REVUE
06. 10. 2008


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl