Ekonomystika

Ekonomická krize z jiné strany

Neuromarketing: Občané pod vlivem

V uplynulých dvou letech vznikly desítky dokumentárních filmů věnujících se ekonomickým otázkám – některé brilantně analyzující a objevující nečekané souvislosti, jiné otevřeně proklamující jednostranný výklad, ale taky filmy o přístupu jednotlivců, vynalézavých osobních postojích k neudržitelnému životnímu stylu či poukazující na neviditelné dopady ekonomické krize. Zvláštní programová sekce 14. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava pod názvem Ekonomystika představuje nejrůznější perspektivy: poutavá studie Williama Karla 1929 rozebírá pád newyorské burzy v tomto černém roku novodobé ekonomiky, francouzsko-švýcarský film Cleveland proti Wall Streetu vypráví příběh amerického města Cleveland, které podalo žalobu na 21 bank, protože je viní za svou špatnou ekonomickou situaci. Aktuální téma otevírá Neuromarketing: Občané pod vlivem ukazující běžně používané postupy a technologie při marketingových průzkumech a kampaních, jejichž pozice se v době ekonomického útlumu ještě posílila.

Jiný svět

Ekonom Joseph Stiglitz, který analyzuje následky globalizace ve filmu režiséra Jacquese Sarasina Cesta kolem světa s Josephem Stiglitzem, pro francouzský časopis Télérama vysvětluje: „Nestavím se proti globalizaci, ale proti způsobu, jakým byla provedena. Mám za to, že může být účinnější a uctivější. V tomto směru se připojuji k heslu alterglobalistů. – Ano, existuje alternativa, ’jiný svět je možný‘. Ale myslím, že dnes, v době krize, je kritika excesů tržní ekonomiky do značné míry sdílená. Je vidět rostoucí konsenzus pro vytvoření nových pravidel, která se budou týkat také rozvíjejících se zemí.“ A dále v rozhovoru dodává: „Nemá smysl zdržovat se pozitivními aspekty. Každý den o nich píší Financial Times. Ale vážně, snažil jsem se ukázat, že pozitivní a negativní účinky globalizace se všude prolínají. Je to zřejmé, když přijedete do Číny, ale platí to také v  mém rodném městě Gary, kde indický Mittal zachraňuje americká pracovní místa a kde starosta doufá, že přitáhne čínské investory. Nespokojuji se ale stížnostmi. Navrhuji řešení.“

Lepší recept na kapitalismus

„Dokumentarista Alexandru Solomon je nejvýznamnějším z rumunských tichých bojovníků, odhalovatelem zlořádů, jež chápe, že znechucení lze někdy lépe zprostředkovat inteligentní ironií nežli nabubřelostí. Kapitalismus – Naše vylepšená receptura je zatím jeho nejlepším snímkem, překvapujícím pohledem na milionáře tohoto balkánského národa a na způsob, jakým převzali korupci zavedenou bývalým diktátorem Nicolaem Ceausescu. Za starých časů loupeživí baroni raději upláceli politiky, než aby do politiky sami vstupovali. Dnes však ’hrdinové triumfálního kapitalismu‘ chápou, že daleko účinnější je obé zkombinovat. To samo o sobě vysvětluje, proč nikdo zapojený do 462 případů korupce zaznamenaných v Rumunsku nebyl nikdy odsouzen. Solomon mapuje současný nefungující systém, a to zpět až k revoluci v roce 1989, kdy se národ, uklidněn, že konečně došlo ke svržení tyranského režimu, nezatěžoval otázkami, odkud se vzaly osoby, které se dostávaly vzhůru.

Ve velice efektivní fantazii si tvůrce představuje, jak se Ceausescu vrací do dnešního Rumunska. Nejprve je zděšen bujícím konzumerismem řvoucím z každého rohu Bukurešti. Při rozhovorech s různými mladými zástupci průmyslu, z nichž někteří jsou pozoruhodně samolibí ve svém neproniknutel ném bohatství a moci, si však duch diktátora uvědomuje, že jeho systém ochrany a korupce je stále pevně na svém místě a ovládán lidmi, jejichž vazby na starou Securitate (útvar státní bezpečnosti) není těžké vysledovat,“ píše o Solomonově dokumentární eseji filmový časopis Variety.

„Kdybych vám řekl, že Generace nula je nejlepším filmem o utrácení deficitu a národním dluhu, jaký kdy uvidíte, mysleli byste si, že si dělám legraci? Kolik konkurence však může v takové kategorii být? Dobře, v kategorii „fiskálních filmů“ moc konkurence není. Ale Generace nula by vyhrála, protože je to geniální film. Je to vlastně umělecké dílo, které náhodou hovoří o utrácení v červených číslech,“ rozplývá se online deník Fox news o dokumentárním filmu Stephena K. Bannona Generace nula.

Generace nula

Nekompromisní Inside Jobs

„Charles Ferguson je zde, aby světu řekl, že krize, která stála biliony dolarů na majetku, vyhnala miliony lidí z jejich domovů a práce a dále prohloubila propast mezi bohatými a chudými, nebyla náhodou. Byl to zločin... V jedné úžasné pasáži sledujeme vedení Goldman Sachs vypovídající před Kongresem a připouštějící, že v době největší bubliny na trhu nemovitostí prodávali svým klientům cenné papíry jištěné nemovitostmi, o nichž věděli, že se pravděpodobně stanou bezcenné. Ve skutečnosti byly téměř jistě nastaveny tak, aby se bezcennými staly, neboť Goldman sázel své vlastní peníze na obrovský propad na trhu s nemovitostmi, v jehož důsledku se cenný papír, který prodával svým největším institucionálním klientům, měl obrátit v pouhý cár. Tak se stalo, že došlo k likvidaci penzijních fondů státních a místních zaměstnanců, zatímco nejvyšší vedení investičních bank – dokonce i těch, které padly – odkráčelo se stovkami milionů dolarů,“ lákal online filmový magazín Film Salon v reportáži z filmového festivalu v Cannes, kde byl Inside Job velmi diskutovaným dokumentem.

Příběhy zvláštních jednotlivců

Časopis Indiewire upozorňuje na Kolaps, film Chrise Smitha, a jeho kontroverzní hlavní postavu Michaela C. Rupperta, což je „bývalý pracovník LAPD s temnou, jen napůl odhalenou minulostí, zahrnující pokusy o atentát a střety se CIA, jenž přichází na plátno, aby se podělil o dlouho vypracovávanou teorii o nadcházejícím globálním propadu, kterou již celá léta propaguje na svých přednáškách, ve zpravodajích a blozích“.

V akčním osobním dokumentu Člověk bez dopadu na životní prostředí ukazují režiséři Laura Gabbertová a Justin Schein poutavý příběh: „Koncem roku 2006 newyorský autor literatury faktu Beavan přesvědčil svoji skeptickou a zdráhavou manželku a novinářku Michelle Conlinovou, módní návrhářku a milovnici kávy, aby se spolu s jejich dvouletou dcerou Isabelou přidala k jeho jednoročnímu projektu No Impact Man. Ve snaze omezit na minimum svůj neudržitelný konzumní způsob života a vytvořit nulový dopad na životní prostředí se Beavan rozhodne, že rodina bude jíst pouze místní potraviny, vyrobené v dosahu 250 mil od města New York, vzdá se všech forem motorové dopravy (a bude místo nich používat kola nebo koloběžky), omezí a následně přestane produkovat odpad díky kompostování a nakonec se odpojí od sítě a vypne ve svém bytě elektřinu,“ zve na projekci Hollywood Reporter.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

1.19Tradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta Černá
6.18Hrát si na utrpeníO tom, jak se ponořit do překrásných nových světůTereza Krobová
4.18Koho potkáte na 22. MFDF Ji.hlava?
4.18Náš orientO letošní Ji.hlavské sekci Československý orient píše Jaroslav Kratochvíl.Jaroslav Kratochvíl
4.18Peripetie virtuálních světůDramaturgyně Ji.hlavské VR Zone Andrea Slováková o nejnovějších trendech ve virtuální realitěAndrea Slováková
1.18Podoby filmové fascinaceKurátorka filmu a fotografie Národního muzea vypráví o třech ročnících Konference Fascinace, jež se koná při Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.Pavlína Vogelová
6.17Krátké filmy – dlouhé zážitky (aneb dokumenty Drahomíry Vihanové)Na začátku prosince 2017 nás opustila významná režisérka dokumentárních i hraných filmů Drahomíra Vihanová, připomeňte si její tvorbu nejen z 80. let v znovuvydném textu Moniky Kocandové.Monika Kocandová
F4.17Hranice smutku, šedi, zmaru. Dají se tyto limity překročit, ptají se Rychlíková s UhlovouLuboš Vedral
F4.17Film jako výtvarný objekt Dílna o filmech Stanislava Hory z let 1980–2016Martin Blažíček
F2.17Průhledná bytost: Marcel Ophuls Dramaturg retrospektivy významného německého dokumentaristy Marcela Ophulse komentuje jeho tvorbu zařazenou do této festivalové sekce. Petr Šafařík

starší články

4.10DOK.REVUE
18. 10. 2010


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková