Ekonomystika

Ekonomická krize z jiné strany

Neuromarketing: Občané pod vlivem

V uplynulých dvou letech vznikly desítky dokumentárních filmů věnujících se ekonomickým otázkám – některé brilantně analyzující a objevující nečekané souvislosti, jiné otevřeně proklamující jednostranný výklad, ale taky filmy o přístupu jednotlivců, vynalézavých osobních postojích k neudržitelnému životnímu stylu či poukazující na neviditelné dopady ekonomické krize. Zvláštní programová sekce 14. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava pod názvem Ekonomystika představuje nejrůznější perspektivy: poutavá studie Williama Karla 1929 rozebírá pád newyorské burzy v tomto černém roku novodobé ekonomiky, francouzsko-švýcarský film Cleveland proti Wall Streetu vypráví příběh amerického města Cleveland, které podalo žalobu na 21 bank, protože je viní za svou špatnou ekonomickou situaci. Aktuální téma otevírá Neuromarketing: Občané pod vlivem ukazující běžně používané postupy a technologie při marketingových průzkumech a kampaních, jejichž pozice se v době ekonomického útlumu ještě posílila.

Jiný svět

Ekonom Joseph Stiglitz, který analyzuje následky globalizace ve filmu režiséra Jacquese Sarasina Cesta kolem světa s Josephem Stiglitzem, pro francouzský časopis Télérama vysvětluje: „Nestavím se proti globalizaci, ale proti způsobu, jakým byla provedena. Mám za to, že může být účinnější a uctivější. V tomto směru se připojuji k heslu alterglobalistů. – Ano, existuje alternativa, ’jiný svět je možný‘. Ale myslím, že dnes, v době krize, je kritika excesů tržní ekonomiky do značné míry sdílená. Je vidět rostoucí konsenzus pro vytvoření nových pravidel, která se budou týkat také rozvíjejících se zemí.“ A dále v rozhovoru dodává: „Nemá smysl zdržovat se pozitivními aspekty. Každý den o nich píší Financial Times. Ale vážně, snažil jsem se ukázat, že pozitivní a negativní účinky globalizace se všude prolínají. Je to zřejmé, když přijedete do Číny, ale platí to také v  mém rodném městě Gary, kde indický Mittal zachraňuje americká pracovní místa a kde starosta doufá, že přitáhne čínské investory. Nespokojuji se ale stížnostmi. Navrhuji řešení.“

Lepší recept na kapitalismus

„Dokumentarista Alexandru Solomon je nejvýznamnějším z rumunských tichých bojovníků, odhalovatelem zlořádů, jež chápe, že znechucení lze někdy lépe zprostředkovat inteligentní ironií nežli nabubřelostí. Kapitalismus – Naše vylepšená receptura je zatím jeho nejlepším snímkem, překvapujícím pohledem na milionáře tohoto balkánského národa a na způsob, jakým převzali korupci zavedenou bývalým diktátorem Nicolaem Ceausescu. Za starých časů loupeživí baroni raději upláceli politiky, než aby do politiky sami vstupovali. Dnes však ’hrdinové triumfálního kapitalismu‘ chápou, že daleko účinnější je obé zkombinovat. To samo o sobě vysvětluje, proč nikdo zapojený do 462 případů korupce zaznamenaných v Rumunsku nebyl nikdy odsouzen. Solomon mapuje současný nefungující systém, a to zpět až k revoluci v roce 1989, kdy se národ, uklidněn, že konečně došlo ke svržení tyranského režimu, nezatěžoval otázkami, odkud se vzaly osoby, které se dostávaly vzhůru.

Ve velice efektivní fantazii si tvůrce představuje, jak se Ceausescu vrací do dnešního Rumunska. Nejprve je zděšen bujícím konzumerismem řvoucím z každého rohu Bukurešti. Při rozhovorech s různými mladými zástupci průmyslu, z nichž někteří jsou pozoruhodně samolibí ve svém neproniknutel ném bohatství a moci, si však duch diktátora uvědomuje, že jeho systém ochrany a korupce je stále pevně na svém místě a ovládán lidmi, jejichž vazby na starou Securitate (útvar státní bezpečnosti) není těžké vysledovat,“ píše o Solomonově dokumentární eseji filmový časopis Variety.

„Kdybych vám řekl, že Generace nula je nejlepším filmem o utrácení deficitu a národním dluhu, jaký kdy uvidíte, mysleli byste si, že si dělám legraci? Kolik konkurence však může v takové kategorii být? Dobře, v kategorii „fiskálních filmů“ moc konkurence není. Ale Generace nula by vyhrála, protože je to geniální film. Je to vlastně umělecké dílo, které náhodou hovoří o utrácení v červených číslech,“ rozplývá se online deník Fox news o dokumentárním filmu Stephena K. Bannona Generace nula.

Generace nula

Nekompromisní Inside Jobs

„Charles Ferguson je zde, aby světu řekl, že krize, která stála biliony dolarů na majetku, vyhnala miliony lidí z jejich domovů a práce a dále prohloubila propast mezi bohatými a chudými, nebyla náhodou. Byl to zločin... V jedné úžasné pasáži sledujeme vedení Goldman Sachs vypovídající před Kongresem a připouštějící, že v době největší bubliny na trhu nemovitostí prodávali svým klientům cenné papíry jištěné nemovitostmi, o nichž věděli, že se pravděpodobně stanou bezcenné. Ve skutečnosti byly téměř jistě nastaveny tak, aby se bezcennými staly, neboť Goldman sázel své vlastní peníze na obrovský propad na trhu s nemovitostmi, v jehož důsledku se cenný papír, který prodával svým největším institucionálním klientům, měl obrátit v pouhý cár. Tak se stalo, že došlo k likvidaci penzijních fondů státních a místních zaměstnanců, zatímco nejvyšší vedení investičních bank – dokonce i těch, které padly – odkráčelo se stovkami milionů dolarů,“ lákal online filmový magazín Film Salon v reportáži z filmového festivalu v Cannes, kde byl Inside Job velmi diskutovaným dokumentem.

Příběhy zvláštních jednotlivců

Časopis Indiewire upozorňuje na Kolaps, film Chrise Smitha, a jeho kontroverzní hlavní postavu Michaela C. Rupperta, což je „bývalý pracovník LAPD s temnou, jen napůl odhalenou minulostí, zahrnující pokusy o atentát a střety se CIA, jenž přichází na plátno, aby se podělil o dlouho vypracovávanou teorii o nadcházejícím globálním propadu, kterou již celá léta propaguje na svých přednáškách, ve zpravodajích a blozích“.

V akčním osobním dokumentu Člověk bez dopadu na životní prostředí ukazují režiséři Laura Gabbertová a Justin Schein poutavý příběh: „Koncem roku 2006 newyorský autor literatury faktu Beavan přesvědčil svoji skeptickou a zdráhavou manželku a novinářku Michelle Conlinovou, módní návrhářku a milovnici kávy, aby se spolu s jejich dvouletou dcerou Isabelou přidala k jeho jednoročnímu projektu No Impact Man. Ve snaze omezit na minimum svůj neudržitelný konzumní způsob života a vytvořit nulový dopad na životní prostředí se Beavan rozhodne, že rodina bude jíst pouze místní potraviny, vyrobené v dosahu 250 mil od města New York, vzdá se všech forem motorové dopravy (a bude místo nich používat kola nebo koloběžky), omezí a následně přestane produkovat odpad díky kompostování a nakonec se odpojí od sítě a vypne ve svém bytě elektřinu,“ zve na projekci Hollywood Reporter.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

2.19Kdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr Minařík
1.19Tradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta Černá
6.18Hrát si na utrpeníO tom, jak se ponořit do překrásných nových světůTereza Krobová
4.18Koho potkáte na 22. MFDF Ji.hlava?
4.18Náš orientO letošní Ji.hlavské sekci Československý orient píše Jaroslav Kratochvíl.Jaroslav Kratochvíl
4.18Peripetie virtuálních světůDramaturgyně Ji.hlavské VR Zone Andrea Slováková o nejnovějších trendech ve virtuální realitěAndrea Slováková
1.18Podoby filmové fascinaceKurátorka filmu a fotografie Národního muzea vypráví o třech ročnících Konference Fascinace, jež se koná při Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.Pavlína Vogelová
6.17Krátké filmy – dlouhé zážitky (aneb dokumenty Drahomíry Vihanové)Na začátku prosince 2017 nás opustila významná režisérka dokumentárních i hraných filmů Drahomíra Vihanová, připomeňte si její tvorbu nejen z 80. let v znovuvydném textu Moniky Kocandové.Monika Kocandová
F4.17Hranice smutku, šedi, zmaru. Dají se tyto limity překročit, ptají se Rychlíková s UhlovouLuboš Vedral
F4.17Film jako výtvarný objekt Dílna o filmech Stanislava Hory z let 1980–2016Martin Blažíček

starší články

4.10DOK.REVUE
18. 10. 2010


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková