Felix Sobolev: Objev Kinotronu

Zatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30.

Z filmu Felixe Soboleva Biosféra! Nejvyšší čas se zamyslet (1974)

Dokumenty se v podání ukrajinského tvůrce Felixe Soboleva staly umělecky autonomní oblastí, protože nepřinášely jen nevšední informační hodnotu, ale i originální vizualitu. Jeho díla svébytně kombinují dokumentární záběry, animaci, hrané pasáže, záznamy ze skryté kamery, ale i makrodetaily vědeckých pokusů. Retrospektiva Felixe Soboleva na letošní MFDF Ji.hlava je u nás první příležitostí objevit jeho stále živé dílo. V dok.revue přinášíme úryvky Sobolevova textu ze sedmdesátých let, v němž přichází s konceptem Kinotronu, tedy stabilní tvůrčí skupiny pro natáčení populárně-vědeckých snímků, což v době socialistického schvalování scénářů a přidělování témat představovalo revoluční způsob práce.
 

Ukazuje se, že stávající praxe v oblasti výroby populárně-vědeckých filmů není zcela uspokojivá. Propast mezi životem a filmovým plátnem bývá často příliš hluboká. [...]

Chceme1) nalézt východisko z této situace, proto přicházíme s konceptem Kinotronu – jakéhosi urychlovače filmové produkce. Kinotron představuje autonomní tvůrčí celek schopný osvojit si vlastními silami jakoukoli, i tu nejsložitější problematiku. Kinotron je akceschopný kolektiv složený z nadšenců, z lidí posedlých jedním tvůrčím tématem. [...]'
 

Z filmu Felixe Soboleva Biosféra! Nejvyšší čas se zamyslet (1974)
 

Úhelným kamenem celého procesu je plánování na pět let dopředu, při kterém jsou scenáristické návrhy precizované společným úsilím celého štábu předkládány ke schválení nikoli jednotlivě, nýbrž jako celek.[…] Díky tomu, že se štáb skládá vedle zkušeného režiséra (či uměleckého vedoucího) nejméně ze dvou pomocných režisérů, vlastního střihače, dvou kameramanů a dostatečně početného technického personálu, lze zároveň vedle práce na celovečerním filmu natáčet jeden či dva krátké snímky, věnovat se přípravám následující práce či konzultovat s autory a vědci nové náměty. […]

Uvedení této „skupinové pracovní dohody”2) do praxe s sebou nenese žádná rizika – kolektivní tvůrčí proces naopak přináší zcela jinou produktivitu a efektivitu práce v kvantitativním i kvalitativním ohledu a racionálnější a šetrnější využití veřejných prostředků. Zároveň umožňuje tvorbu aktuálních, divácky atraktivních a ideologicky účinných filmových děl, která mohou z hlediska masového diváckého zájmu konkurovat i těm nejkvalitnějším hraným filmům.
 

Z filmu Felixe Soboleva Umí zvířata přemýšlet? (1970)
 

Kinotron představuje pro absolventy uměleckých vysokých škol ideální prostředí pro získávání profesních zkušeností. Jejich profesní růst se tak bude opírat o celý pracovní kolektiv. Problém mladých tvůrčích pracovníků trápí každé filmové studio, nicméně pro Kyjevské studio populárně-vědeckých filmů Kyjevnaučfilm nabyl v posledních pěti letech zvláštního významu. Prudký růst počtu vyrobených filmů si přirozeně vyžádal odpovídající rozšíření tvůrčího personálu, a to především z řad mladých. Výsledkem je, že se nyní téměř polovina režisérů a kameramanů studia nachází na samém počátku své tvůrčí kariéry. [...] Absolventi uměleckých vysokých škol v Kinotronu naváží během dvou až tří let potřebné vztahy se zkušenými scenáristy a vědeckými kolektivy, dokáží si připravit několik vlastních témat a natočit dva tři krátké filmy. V období, kdy štáb teprve připravuje natáčení celovečerních filmů, může takový mladý specialista využít k práci na svém snímku plnou kapacitu Kinotronu. To vše umožňuje vychovat ze začínajících tvůrců celou plejádu skutečných profesionálů. [...]

Skupinová pracovní dohoda nikterak nezasahuje do dosavadní praxe schvalování a odevzdávání scénáře a celého filmu na úrovni všech instancí včetně Goskina SSSR. [...] Naším cílem je sdružit ty nejlepší prvky současné filmové produkce v jednom permanentně fungujícím kolektivu, který by byl schopen flexibilně reagovat na nejrůznější výzvy dnešní společnosti a vědy. Vždyť jedním z nejzávažnějších nedostatků kinematografie  [...] je její zaostávání za životní realitou. Od společensky významné události do jejího filmového zpracování dnes často uplynou tři roky až pět let. To znamená, že v době, kdy se materiál objeví na plátně či obrazovce, dané téma již pozbývá aktuálnosti a účinek na diváka se vytrácí. Kinotron má být citlivým orgánem společenské objednávky – dnes ve vědě, zítra na plátně či obrazovce!
 

Z filmu Felixe Soboleva Hrdinství (1975)

 

Text s názvem Referát pocházející z archivu Felixe Soboleva uloženéhoNárodním centru Oleksandra Dovženka přeložil z ruského originálu Václav Štefek. Redakčně kráceno a mírně upraveno.


Poznámky

1) Sobolev zde patrně hovoří za celou experimentální skupinu, která s nápadem na Kinotron v rámci studia populárně-vědeckého filmu Kyjevnaučfilm přišla.

2) Dnes by se dalo říct, že šlo o tvůrčí skupinu.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

F5.0Válka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis Prášil
F4.0Doba lithiová aneb Čas vyhynoutJedním z témat prolínajících se letošním festivalem je ekologie, klimatická krize i otázka, jak může jedinec i celá společnost zabránit hrozícímu kolapsu, případně jak čelit pocitu strachu a environmentální úzkosti. V programu ji.hlavského festivalu najdeme i několik filmů s ekologickou tematikou. Přinášíme zamyšlení o několika snímcích ze sekce Svědectví o přírodě.Pavel Bednařík
F2.0Reality TV – seznamte seKurátor každoroční ji.hlavské programové sekce Reality TV Milan Kruml pojmenovává tři převažující kategorie těchto televizních formátů: seznamky, pořady zaměřené na komunální problémy a aktuální publicistiku na téma přesahující běžné politické dění. Do poslední jmenované kategorie můžeme řadit rakouský dokument Heinz-Christian Strache – Ibizza video, který zachycuje jednu z největších politických afér posledních let u našich sousedů a navozuje téma, jak se bránit proti populistům. Rakouský dokument uvádí MFDF Ji.hlava dnes od 17:30 v DKO II.Milan Kruml
F2.0Virtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině (v DKO) i v podobě instalací.Andrea Slováková
F2.0Podoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky. První blok Fascinace - Erotika je k vidění dnes od 19:30 v kině Dukla-Edison. Andrea Slováková
3.19Filmág Man RayNázory slavného experimentátora na filmové uměníMan Ray
2.19Kdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr Minařík
1.19Tradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta Černá
6.18Hrát si na utrpeníO tom, jak se ponořit do překrásných nových světůTereza Krobová
4.18Koho potkáte na 22. MFDF Ji.hlava?

starší články

F2.0DOK.REVUE
14. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl