Film jako výtvarný objekt

Dílna o filmech Stanislava Hory z let 1980–2016

Pavouk (Stanislav Hora, 1987)

Tvorba Stanislava Hory spadá do oblasti výtvarného filmu. Ke kameře se původně dostal v 80. letech jako amatér, zároveň však student výtvarného oboru, nejprve střední školy a posléze oboru sochařství na VŠUP. Tato podvojnost vnáší do jeho tvorby na jedné straně ducha privátní amatérské praxe, na druhé straně jsou jeho filmy cenným příkladem adaptace filmového média výtvarníkem s vyústěním do řady pozoruhodných forem.

Hora často zdůrazňuje výtvarné kvality média filmu. Do filmu škrábe, přemalovává jej, narušuje, nebo doslova útočí na jeho povrch tak, jako by šlo o výtvarný materiál. Moment ataku a destrukce se týká nejen povrchu, ale i řady materiálů a objektů přítomných v obraze. V tomto se částečně přibližuje k filmům Pilaře, či Skaly ze 70. let, tím, co jej od nich odlišuje, je forma výtvarného happeningu, která je často důležitější, než samotný vizuální efekt. Jako by byl film nositelem stopy svého vlastního vzniku. Hora v tomto vychází ze sochařského zázemí, respektive ze zkušenosti práce s hmotou. Řada jeho filmů i přímo časosběrně zachycuje vznik sochařských objektů a obrazů, ať už jako forma dokumentace, nebo jde o díla specificky vytvořené pro účely filmu, anebo dokonce považuje film sám za sochařský objekt svého druhu.

V kontextu československého filmového prostředí jde o jednoho ze solitérů tvořících filmy, které  dnes považujeme za experimentální. V 80. letech se však tato tvorba odehrávala osamoceně, mimo kontexty filmové, nebo dokonce filmově-experimentální kultury i bez návaznost na další skupiny, komunity, či tvůrce. Tito autoři své filmy sami jako experimentální neoznačovali, spatřovali je spíše jako součást své výtvarné práce, nebo jak alternativu mimo proudy kultury oficiální. Horova práce se odvíjí paralelně s obdobím hudební Nové vlny 80. let. V četných případech využívá ve filmech aktuální dobové nahrávky, nebo jsou tyto dokonce inspirací ke vzniku filmů. Jeho filmy lze je vnímat jako přirozenou součást alternativní kultury konce 80. let, reflektující neo-avantgardní uvažování (např. Pablo De Sax), nebo inklinující k deníkové a osobní formě (např. Ivan Tatíček).

Babrae (Stanislav Hora, 1980)

Vazby na silnou amatérskou scénu 80. let lze v Horově filmech pozorovat i na používání jeho vlastního archivu z období před rokem 1980. Ač byl sám autorem amatérských, rodinných, nebo sportovních filmů, zařazuje je do filmových koláží, jako by šlo o nalezený materiál. Často tak inklinuje k privátní, téměř intimní poloze. V jeho filmech účinkují přátelé a spolužáci s vědomím, že záběry jsou určeny pro omezenou skupinu spřátelených diváků, nebo i pro samotné aktéry. Hora toto „obracení se ke známému publiku“, jinak typické v rodinných filmech, kombinuje s uměleckou dokumentací, nebo se stávají součástí spontánních happeningů (např. Dobře posazená figura, 1987). Další obdobnou polohu jsou dokumentární a deníkové záznamy z evropských měst na přelomu 80. a 90. let. Opět jde o tvar blízký cestovatelskému filmu, určený převážně omezené skupině diváků, avšak natáčený s konkrétním výtvarným záměrem.

V kontextu 80. let je ale nutné zdůraznit, že většina alternativních uměleckých projevů nemohla stejně do veřejného prostoru proniknout. Je pro ní typický spíše pohyb v jakési paralelní zóně, která nevytváří protipól, nebo dokonce cílený útok vůči společenskému zřízení, jako spíše souběžný prostor alternativní existence, což je i místo, kde bychom mohli lokalizovat Horovy filmy.

Životopisná poznámka

Stanislav Hora se narodil 1959 ve slovenské Snině, vyrůstal v Prostějově a v Praze. Vystudoval střední uměleckou průmyslovku v Uherském Hradišti a v letech 1980-86 VŠUP, obor sochařství. Již během studia na střední škole natáčel amatérské filmy na formátu Super-8, tvůrčím způsobem začal využívat filmový materiál v průběhu studia na VŠUP, především jako doplněk, nebo rozvinutí sochařské praxe. V letech 1980-1993 vytvořil asi 30 krátkých filmů, od roku 1992 na formátu 16mm. Jejich náměty vycházely z jeho aktuální sochařské tvorby, práci s filmem dále rozvíjel do podoby osobitého výtvarného happeningu, ve kterém film figuroval jako výtvarný materiál a záznamové médium akce. Jeho filmy byly promítány především v kontextu výstav a galerií (např. ÚLUV, výstava Česká alternativa; Ženské domovy; Galerie Makráč, a d.), ale i pražských klubů 80. a 90. let (Újezd; Delta), mimořádně v kinech (Kino Jas, Prostějov). Na konci 80. let příležitostně doprovázel projekcí koncerty skupiny Garáž.

Kurátor výběru, doprovodné texty a vedoucí projektu: Martin Blažíček (CAS FAMU)
Digitální rekonstrukce filmů: Lukáš Janičík, Emiliya Vereshchagina
Mastering zvuku: Sara Pinheiro

Filmy Stanislava Hory byly zrekonstruovány v Centru audiovizuálních studií FAMU na základě institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj AMU.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

4.19Felix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Felix Sobolev
4.19Virtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině i v podobě instalací.Andrea Slováková
4.19Podoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky.Andrea Slováková
3.19Filmág Man RayNázory slavného experimentátora na filmové uměníMan Ray
2.19Kdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr Minařík
1.19Tradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta Černá
6.18Hrát si na utrpeníO tom, jak se ponořit do překrásných nových světůTereza Krobová
4.18Koho potkáte na 22. MFDF Ji.hlava?
4.18Náš orientO letošní Ji.hlavské sekci Československý orient píše Jaroslav Kratochvíl.Jaroslav Kratochvíl
4.18Peripetie virtuálních světůDramaturgyně Ji.hlavské VR Zone Andrea Slováková o nejnovějších trendech ve virtuální realitěAndrea Slováková

starší články

F4.17DOK.REVUE
28. 10. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCo tě nezabije, to tě posílí?O filmu Bez postihu, který bude k vidění na letošním ročníku MFDF Ji.hlava, diskutují dokumentaristka Kateřina Turečková, terapeutka Petra Mrkosová a instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.Kamila BoháčkováNový filmTady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr JančárekTémaPodoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky.Andrea SlovákováTémaVirtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině i v podobě instalací.Andrea SlovákováTémaFelix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Felix SobolevSportSlovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš HudákSport10 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila BoháčkováBáseňTAKE TWELVEBáseň Daniela Hradeckého ze sbírky TakesDaniel HradeckýRozhovorInspirace pro tvorbu i pro činyDiskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.Kamila BoháčkováRozhovorKarel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus bude mít premiéru na MFDF Ji.hlava a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila BoháčkováNová knihaZa zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš SkupaÚvodníkFestival jako laboratořdok.revue 4.19Kamila Boháčková