Hladové publikum jihlavské

Blog Tomáše Feřteka

Přirovnávat diváky nadcházejícího Mezinárodní festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě k dravému rybímu hejnu může někomu připadat excentrické, ale po deseti letech, co tam jezdím, mi to přijde každý rok výstižnější. Schází se tu vybrané publikum s citlivým nosem, vnímavé ke každé „kapce“ informace. Stačí ve festivalových vodách šplouchnout novinkou a dav se ve vteřině přesměruje. A protože se v Jihlavě  promítá vždy na třech čtyřech místech, připomíná pohyb černě oděného obrýleného davu v ulicích velmi věrně útok piraního hejna, které umí změnit směr v půlvteřině, když opodál někdo neuváženě strčí nohu pod hladinu.

Hezký příklad z minulého roku. Česká  televize ohlásila promítání ukázek z dvou docusoapů o svatbách a porodech. Taková věc se obvyke odbývá před dvěma třemi desítkami zájemců, dílo nebývá hotové, je to spíš podklad k diskusi. Jenže loni bylo na festivalu shodou okolností  méně „masa“ než obvykle (každý rok se prostě neurodí), takže udivenou producentku a dvě režisérky čekal několikasethlavý narvaný sál jako při české premiéře provokativně dokumentární celebrity Michaela Moora.

Jihlavské publikum je nepředsudečné, „žere“ všechno. Energií a lidmi narvaný sál cvakal loni čelistmi, když se promítal poprvé provokující film o „tykadlovém“ řidiči Smetanovi  z televizního cyklu Český žurnál (režie Klusák a Remunda, letos můžete vidět celovečerní verzi),  ale aplaudoval i zdánlivě konvenčnějšímu portétu Věry Čáslavské (Věra 68, režie Olga Sommerová). Bylo to dobré? Bylo. Sem s tím.

Pokud máte podobný vkus a apetit, pak letošní ročník doporučuji. Gardu zasloužilých dokumentaristů (Gogola, Hníková, Remunda, Klusák, Jablonská, Janeček) střídají mladší (Bláhovec, Rychlíková, Kokeš, Bystřičan) a kvalita rozhodně neklesá. A to mluvím pořád o domácím dokumentu (sekce Česká radost). Ale v Jihlavě každý rok běží soutěž o nejlepší světový dokument loňského roku (Opus bonum), středoevropský dokument (Mezi moři) nebo výběr toho nejlepšího  (Zvláštní uvedení). Dá se vůbec tohle strávit za pět dnů? Je to zdravé?

A jsme u odpovědi na úvodní otázku. Fanouškovský dav se v Jihlavě chová predátorsky hlavně proto, že je vyhladovělý. V kinech o slušný dokument sotva zavadíte, v televizi je to jen o maličko lepší. Hejno piraní leží celý rok u dna, jen sem tam smočí nohu neopatrný honák. A jednou za rok přes řeku brodí nedohledné stádo. Nepřecpat se k bezvědomí je těžké. Referuji z vlastní zkušenosti.

MFDF Ji.hlava se letos koná od pátku 24. do úterý 29. října. Pro ty, co se chtějí stravovat méně nárazově, doporučuji slušné dokumentární menu na http://dafilms.cz/.

www.respekt.cz




f1.13DOK.REVUE
23. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková