Ivan Martin Jirous čte dopis od Dáši Vokaté


Hele, tohle je jinej dopis vod Dáši, než co jsem čet včera, tenhle je nejlepší... skoro.
To je 10.9.94, jo?

To mi napsala Dáša. Helenko, já nevím, jestli ho znáš, pojď si ho poslechnout.

Dopis Magorovi

Miláčku, v životě jsi mi nedal tak zahulit jako nyní. V naprosté bezradnosti z toho, jak se za Tebou dostanu, nikdo nejel, jsem zblbla dvě odrostlé kamarádky – první kultura –, lákajíc je do přírody, plus na houby atd., bylo jim jasné, že mě vezou na rande, nepříčetnou. Cestou jsem si vyslechla spoustu keců: řidička zanedbala kvůli mně tři děti, farářka zase svoji transplantovanou ledvinu.

Dorazíme na statek, já slibuju oheň, holky se těší na buřty a zde nikdo nikde a tma jako v pytli. Nenahmatala jsem sirky, abych rozžehla petrolejku (byl vypnutej proud), a tak kyselé ksichty obrátily auto zpět do Kostelního Vydří, že se vyptám v hospodě, jak vypadá situace. Hospodský se na nás vrhnul s veškerou svou pílí, dověděla jsem se, že tu nejsi, zato ale máme zapojenou elektřinu, jen najít ten šaltr.

 

Listy stromů už žloutnou, blíží se k podzimu
Karel Kryl chodí s loutnou, nemyslí na zimu
\:A zimy se nedožije, stejně jak Boží Syn
s Opaskem víno pije, s opatem břevnovským:\

Opat nic nevyčítá, opat jen miluje
rozpoznal syna svého, jenž se mu zpytuje
Otec má Syna v lásce, stejně tak jeho syn
jen duši máme v sázce a nůši plnou vin

V okénku nad muzeem zamával jeden z nás
z nás světelných andělů, zrodil se Anastáz
Ve vídeňském muzeu, pod křídly andělů
narodil se Anastáz, neb anděl je i v nás

A z lidí, kdo ho vidí, uvěří i v zázraky
Anastáz věří taky, jde pevně za svým snem
Bože, stojím tu taky, ve zbroji odzbrojen
\:V cele sám, hledím mříží, brána, trn do oblak
klaním se Tvému kříži a věřím na zázrak:\

Opate Anastázi, tys spolu s námi žil
rozséval jsi lásku, s námi jsi víno pil
Při ranních chvalozpěvech už každý skomíral
korouhev Boží držels, dál Kryl k tomu hrál

\\:ABY DUŠE BYLA ČISTÁ PRO PÁNA JEŽÍŠE KRISTA :\\


Úvodní část dialogové listiny filmu režisérky Heleny Papírníkové-Horáčkové Ivan Martin Jirous čte dopis od Dášy Vokaté při mši u Tyrolského domu v oboře knížete Schwarzenberka.




5.8DOK.REVUE
06. 10. 2008


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková