Jak dostát požadavku univerzálnosti? A je to vůbec nutné?

dok.revue 2.17

Ilustrace: Míša Kukovičová

Podle slovenského producenta a dokumentaristy Petera Kerekese českým současným filmům stále více chybí ambice univerzálnosti, která by ulehčila porozumění zahraničního publika českým dokumentům. „Tím, že já sám jsem slovenským koproducentem některých českých dokumentů, třeba Remundy a Klusáka, si více uvědomuji, že české filmy už příliš nezajímají Slováky a vůbec nic neřeknou v Polsku. A možná, za půl roku, už nebudou ani v Česku nikoho zajímat,“ říká v rozhovoru s Matějem Nytrou. Dodává také, že se sice slovenské filmy dostávají na významné světové festivaly, ale jde pak především o vedlejší a nesoutěžní kategorie. „Ano, máme hodně takto premiérovaných filmů, ale do Cannes i na Berlinale jedou zároveň filmy, které skutečně udávají současný tón. My jsme v situaci, kdy ten tón zatím neudáváme,“ vysvětlil Kerekes.

Naproti tomu ambici univerzálnosti zřejmě nebude postrádat ani připravovaný diptych Báry Kopecké a Marka Boudy, kteří společně připravili dva exkurzy do oblasti, na kterou lidé cíleně nemyslí a nechtějí myslet – do oblasti přicházející smrti. V Novém filmu se tak můžete dočíst, jak tento snímek vznikal, co jeho vznik iniciovalo a že navzdory všemu může jít o film lehký a veselý, jak poznamenala Bára Kopecká.

O fenoménu pomalé televize či filmů se na našem území vede debata teprve v poslední dekádě. Zato v Americe se objevila již řada umělců, kteří se soustředí na tento typ filmové tvorby. Americký profesor historie umění Scott MacDonald ve svém textu analyzuje zpomalující filmy dvou nezávislých umělců Jamese Benninga a Sharon Lockhartové. Jakou funkci tyto několik desítek minut trvající jednozáběrové filmy zaujímají ve světě multitaskingu a zrychleného vnímání?

Že požadavku na univerzálnost vůbec není jednoduché dostát, se přesvědčila i publicistka Kamila Boháčková při redakční práci na knize Animasofie: Teoretické úvahy o animovaném filmu, kterou v originále napsal estonský tvůrce Ülo Pikkov. Na českém překladu  (z anglického překladu estonského originálu) knihy se podílel i sám autor, který jej opatřil úvodem věnovaným české animaci. „Pan Pikkov ve svém úvodu nastínil svůj pohled na českou animaci. A je to zajímavé čtení, které by našince možná ani nenapadlo. Uvažovali jste například nad tím, do jaké míry se na českém umění podepsalo to, že nemáme moře?“ popisuje Boháčková jednotlivé kroky vzniku knihy.

O tom, jak Werner Herzog ve svých filmech pracuje s přírodou a jaké rozdílné znaky nese jeho fikční a dokumentární tvorba, píše v rubrice Téma filmový publicista Martin Svoboda.

Československou soutěž 52. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc vyhrála první epizoda televizního cyklu Jednou nohou v absolutnu: Hon na Parkinsona Jiřího Ovečky. Jak tento cyklus vznikal z hlediska dramaturgie, si můžete přečíst v již tradiční a pravidelné rubrice Sport.




2.17DOK.REVUE
01. 06. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl