Jak dostát požadavku univerzálnosti? A je to vůbec nutné?

dok.revue 2.17

Ilustrace: Míša Kukovičová

Podle slovenského producenta a dokumentaristy Petera Kerekese českým současným filmům stále více chybí ambice univerzálnosti, která by ulehčila porozumění zahraničního publika českým dokumentům. „Tím, že já sám jsem slovenským koproducentem některých českých dokumentů, třeba Remundy a Klusáka, si více uvědomuji, že české filmy už příliš nezajímají Slováky a vůbec nic neřeknou v Polsku. A možná, za půl roku, už nebudou ani v Česku nikoho zajímat,“ říká v rozhovoru s Matějem Nytrou. Dodává také, že se sice slovenské filmy dostávají na významné světové festivaly, ale jde pak především o vedlejší a nesoutěžní kategorie. „Ano, máme hodně takto premiérovaných filmů, ale do Cannes i na Berlinale jedou zároveň filmy, které skutečně udávají současný tón. My jsme v situaci, kdy ten tón zatím neudáváme,“ vysvětlil Kerekes.

Naproti tomu ambici univerzálnosti zřejmě nebude postrádat ani připravovaný diptych Báry Kopecké a Marka Boudy, kteří společně připravili dva exkurzy do oblasti, na kterou lidé cíleně nemyslí a nechtějí myslet – do oblasti přicházející smrti. V Novém filmu se tak můžete dočíst, jak tento snímek vznikal, co jeho vznik iniciovalo a že navzdory všemu může jít o film lehký a veselý, jak poznamenala Bára Kopecká.

O fenoménu pomalé televize či filmů se na našem území vede debata teprve v poslední dekádě. Zato v Americe se objevila již řada umělců, kteří se soustředí na tento typ filmové tvorby. Americký profesor historie umění Scott MacDonald ve svém textu analyzuje zpomalující filmy dvou nezávislých umělců Jamese Benninga a Sharon Lockhartové. Jakou funkci tyto několik desítek minut trvající jednozáběrové filmy zaujímají ve světě multitaskingu a zrychleného vnímání?

Že požadavku na univerzálnost vůbec není jednoduché dostát, se přesvědčila i publicistka Kamila Boháčková při redakční práci na knize Animasofie: Teoretické úvahy o animovaném filmu, kterou v originále napsal estonský tvůrce Ülo Pikkov. Na českém překladu  (z anglického překladu estonského originálu) knihy se podílel i sám autor, který jej opatřil úvodem věnovaným české animaci. „Pan Pikkov ve svém úvodu nastínil svůj pohled na českou animaci. A je to zajímavé čtení, které by našince možná ani nenapadlo. Uvažovali jste například nad tím, do jaké míry se na českém umění podepsalo to, že nemáme moře?“ popisuje Boháčková jednotlivé kroky vzniku knihy.

O tom, jak Werner Herzog ve svých filmech pracuje s přírodou a jaké rozdílné znaky nese jeho fikční a dokumentární tvorba, píše v rubrice Téma filmový publicista Martin Svoboda.

Československou soutěž 52. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc vyhrála první epizoda televizního cyklu Jednou nohou v absolutnu: Hon na Parkinsona Jiřího Ovečky. Jak tento cyklus vznikal z hlediska dramaturgie, si můžete přečíst v již tradiční a pravidelné rubrice Sport.




2.17DOK.REVUE
01. 06. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková