Jak uchopit moře krátkého filmu

Recenze knihy Lucie Česálkové Atomy věčnosti

Foto z obálky Atomů věčnosti pochází z filmu Zářící tvář (Hugo Huška, 1943)

Lucie Česálková ve své knize Atomy věčnosti, kterou na podzim roku 2014 vydal Národní filmový archiv, podnikla hlubokou sondu do velmi málo prozkoumané problematiky oblasti krátkometrážních filmů. V rámci filmového univerza stojí tyto „krátké, drobné, dodatkové, ušmudlané či parazitující popelky“1) pro svou relativní pomíjivost v čase na okraji zájmů jak filmových odborníků, tak veřejnosti. Lucie Česálková se zaměřila na filmovou produkci, která se zcela vymyká stereotypům populárních a zábavných filmů. O co Česálkové při jejím podrobném, hloubkovém výzkumu a badatelských výpravách v moři krátkých filmů jde, zaznívá například v komentáři Karla Beníška ve filmu Jiřího Lehovce Divotvorné oko (1939): „Intrikánů a hvězd bylo před objektivem již celé moře. My Vám zde chceme ukázat něco zvláštního. Něco, čeho jste si ještě nevšimli. Drobná dramata či komedie lidského dne, krásu nejprostších předmětů, moderní pohádku o nejvšednějších věcech. Stačí je předložit divotvornému oku kamery.“ Nutno podotknout, že zdánlivá neatraktivita „drobných dramat“ této produkce v sobě naopak skrývá neuvěřitelné bohatství informací a postřehů, zachycených v nezměrném moři pohyblivých obrazů primárně zasvěcených vědě, výzkumu, vzdělávání, výchově, osvětě, propagaci či agitaci v proměnách doby, ale i experimentování a utváření vizuálních forem filmového výrazu. Jedná se o cenný doklad českého historického, společenského, politického i kulturního vývoje, v mnoha případech podtržený vysokou uměleckou hodnotou.

Lucie Česálková podrobně a dlouhodobě mapovala rozsáhlé archivní fondy původních pramenů různorodé povahy. Poučena, ale zcela odpoutaná od tradicionalistických přístupů míří v knize k zásadnímu utřídění povahy, významu a spletitosti krátkometrážní filmové produkce v proměnách celospolečenských i politických podmínek z období od 30. do 50. let dvacátého století. Přitom usiluje o ukotvení dobového diskurzu této tvorby v kontextu současné filmové teorie a historie. V publikaci autorka shrnuje svůj výzkum vývoje, principů a podmínek české krátkometrážní tvorby s vědeckým, poučným, výchovným, morálním a experimentálním aspektem.  Ve vymezeném období komplexně analyzuje podmínky produkce i širokou síť kontextů a vlivů, na základě kterých může implikovat a definovat různorodost systémových hodnot, interdisciplinární povahu a účelovost krátkého filmu. Důraz je kladen na analytický pohled na proměny podmínek institucionálního zázemí, na jeho formování a ekonomické aspekty, ale i na ovlivňující faktory vzájemných vztahů a přístupů filmařů k zadavatelům filmových zakázek.

Jako nit se celou knihou táhne i pozornost k multimediálním transformacím výrazových a estetických hodnot autorských, tvůrčích a nezávislých projevů. Krátký film v té době totiž figuroval též jako experimentální laboratoř osobitých vizí nových stylových postupů a vyjadřovacích prostředků. Toto hledání nového vidění pohyblivého obrazu výrazně přispělo ke kultivaci vizuální gramotnosti v hybridní směsici žánrů, forem, postupů a přístupů uměleckého, vědeckého i užitkového, např. reklamního a průmyslového diskurzu.

Lucie Česálková se při mapování spektra krátkých filmů pohybuje v mantinelech daných primární účelovostí počátků filmového média, které se formovalo především ve vědeckých, výzkumných, vzdělávacích a výchovných kruzích. Rozšiřuje paletu krátkého filmu uvedením kontextuálních podmínek pro produkci, přičemž definuje záměr a směřování filmařů v různých etapách vývoje společnosti. Popisuje průběžně vznikající a zanikající filmové společnosti, jejich zaměření, firemní politiku a účelové zacílení. Poukazuje ale i na praktické aspekty a působení dokumentačních, informačních, vědeckých, vzdělávacích, osvětových nebo agitačních kontextů v proměnách historického a politického vývoje země. Vymezené pole výzkumu představuje velmi složitou a komplikovanou problematiku filmové historie, kterou se Lucii Česálkové podařilo zasadit do přehledné, srozumitelné a zájem vzbuzující rekonstrukce vztahů a vazeb produkce nevýdělečné sféry krátkého filmu. Výsledný tvar představuje důležitý důkazní, poučný, ale i zábavný a inspirující materiál o recyklaci paměti, poznání, výchovy, manipulace i vizuálního vnímání pro třikrát jiný národ – od první republiky přes protektorát až po poúnorový režim.

Knihu Lucie Česálkové Atomy věčnosti považuji za publikační počin nejen v oblasti filmové historie a teorie. Kniha je nabitá důležitými kontexty, postřehy, ale i podněty pro mnoho dalších badatelských výletů do krajiny nekomerční filmové produkce. Za cennou přidanou hodnotu považuji i příjemné osvěžení četby prostřednictvím vybraných filmových ukázek k problematice knihy, zpřístupněných na webovém portálu Národního filmového archivu.


Poznámky

1) Lucie Česálková, Atomy věčnosti, s. 13.


 

Lucie Česálková: Atomy věčnosti. Český krátký film 30. až 50. let.
Národní filmový archiv, Praha 2014, 430 s.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

1.19Způsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová Hrůzová
3.18Nový nefikční filmDara Waldron o své nové knize New Nonfiction Film Dara Waldron
2.18O vytváření PřetvářeníPřetváření skutečnosti: Kultura dokumentu Spojených států po roce 1945Sara Blair, Joseph Entin, Franny Nudelman
1.18Digitální média a dokumentární tvorba: Protichůdné přístupyAustralský profesor z melbournské univerzity Adrian Miles představuje zcela novou antologii zaměřenou na podobu dokumentární tvorby v éře digitálních a online médií.Adrian Miles
6.17Ke klauzurní knize FAMU 2017Skrytý půvab studentských invencíJitka Lanšperková, Kateřina Šardická
dok.revueJak vznikl film? Výlet do světa filmové archeologie pro malé i velkéRozhovor s autory knihy Terezou Czesany Dvořákovou a Františkem TýmalemRichard Klíčník
5.17Sběrná knihaPavel Kosatík zpovídá dokumentaristku Helenu TřeštíkovouPavel Kosatík
4.17Neviditeľné dejiny slovenských dokumentaristovRedaktor nakladatelství SFÚ Martin Kaňuch o knize vzpomínek slovenského režiséra, dramaturga, scenáristy a filmového publicisty Rudolfa Urce.Martin Kaňuch
2.17Jak jsem se stala animasofkouFilmová publicistka a kritička Kamila Boháčková vypráví o redakci českého překladu knihy estonského animátora a teoretika animace Ülo Pikkova Animasofie: Teoretické kapitoly o animovaném filmu.Kamila Boháčková
1.17Kniha o ztracené generaci českého filmuVzájemný rozhovor Terezy Czesany Dvořákové a Marie Barešové o jejich nové knize Generace normalizace. Ztracená naděje českého filmu?Marie Barešová, Tereza Cz Dvořáková

starší články

1.15DOK.REVUE
07. 04. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková