Jak uchopit moře krátkého filmu

Recenze knihy Lucie Česálkové Atomy věčnosti

Foto z obálky Atomů věčnosti pochází z filmu Zářící tvář (Hugo Huška, 1943)

Lucie Česálková ve své knize Atomy věčnosti, kterou na podzim roku 2014 vydal Národní filmový archiv, podnikla hlubokou sondu do velmi málo prozkoumané problematiky oblasti krátkometrážních filmů. V rámci filmového univerza stojí tyto „krátké, drobné, dodatkové, ušmudlané či parazitující popelky“1) pro svou relativní pomíjivost v čase na okraji zájmů jak filmových odborníků, tak veřejnosti. Lucie Česálková se zaměřila na filmovou produkci, která se zcela vymyká stereotypům populárních a zábavných filmů. O co Česálkové při jejím podrobném, hloubkovém výzkumu a badatelských výpravách v moři krátkých filmů jde, zaznívá například v komentáři Karla Beníška ve filmu Jiřího Lehovce Divotvorné oko (1939): „Intrikánů a hvězd bylo před objektivem již celé moře. My Vám zde chceme ukázat něco zvláštního. Něco, čeho jste si ještě nevšimli. Drobná dramata či komedie lidského dne, krásu nejprostších předmětů, moderní pohádku o nejvšednějších věcech. Stačí je předložit divotvornému oku kamery.“ Nutno podotknout, že zdánlivá neatraktivita „drobných dramat“ této produkce v sobě naopak skrývá neuvěřitelné bohatství informací a postřehů, zachycených v nezměrném moři pohyblivých obrazů primárně zasvěcených vědě, výzkumu, vzdělávání, výchově, osvětě, propagaci či agitaci v proměnách doby, ale i experimentování a utváření vizuálních forem filmového výrazu. Jedná se o cenný doklad českého historického, společenského, politického i kulturního vývoje, v mnoha případech podtržený vysokou uměleckou hodnotou.

Lucie Česálková podrobně a dlouhodobě mapovala rozsáhlé archivní fondy původních pramenů různorodé povahy. Poučena, ale zcela odpoutaná od tradicionalistických přístupů míří v knize k zásadnímu utřídění povahy, významu a spletitosti krátkometrážní filmové produkce v proměnách celospolečenských i politických podmínek z období od 30. do 50. let dvacátého století. Přitom usiluje o ukotvení dobového diskurzu této tvorby v kontextu současné filmové teorie a historie. V publikaci autorka shrnuje svůj výzkum vývoje, principů a podmínek české krátkometrážní tvorby s vědeckým, poučným, výchovným, morálním a experimentálním aspektem.  Ve vymezeném období komplexně analyzuje podmínky produkce i širokou síť kontextů a vlivů, na základě kterých může implikovat a definovat různorodost systémových hodnot, interdisciplinární povahu a účelovost krátkého filmu. Důraz je kladen na analytický pohled na proměny podmínek institucionálního zázemí, na jeho formování a ekonomické aspekty, ale i na ovlivňující faktory vzájemných vztahů a přístupů filmařů k zadavatelům filmových zakázek.

Jako nit se celou knihou táhne i pozornost k multimediálním transformacím výrazových a estetických hodnot autorských, tvůrčích a nezávislých projevů. Krátký film v té době totiž figuroval též jako experimentální laboratoř osobitých vizí nových stylových postupů a vyjadřovacích prostředků. Toto hledání nového vidění pohyblivého obrazu výrazně přispělo ke kultivaci vizuální gramotnosti v hybridní směsici žánrů, forem, postupů a přístupů uměleckého, vědeckého i užitkového, např. reklamního a průmyslového diskurzu.

Lucie Česálková se při mapování spektra krátkých filmů pohybuje v mantinelech daných primární účelovostí počátků filmového média, které se formovalo především ve vědeckých, výzkumných, vzdělávacích a výchovných kruzích. Rozšiřuje paletu krátkého filmu uvedením kontextuálních podmínek pro produkci, přičemž definuje záměr a směřování filmařů v různých etapách vývoje společnosti. Popisuje průběžně vznikající a zanikající filmové společnosti, jejich zaměření, firemní politiku a účelové zacílení. Poukazuje ale i na praktické aspekty a působení dokumentačních, informačních, vědeckých, vzdělávacích, osvětových nebo agitačních kontextů v proměnách historického a politického vývoje země. Vymezené pole výzkumu představuje velmi složitou a komplikovanou problematiku filmové historie, kterou se Lucii Česálkové podařilo zasadit do přehledné, srozumitelné a zájem vzbuzující rekonstrukce vztahů a vazeb produkce nevýdělečné sféry krátkého filmu. Výsledný tvar představuje důležitý důkazní, poučný, ale i zábavný a inspirující materiál o recyklaci paměti, poznání, výchovy, manipulace i vizuálního vnímání pro třikrát jiný národ – od první republiky přes protektorát až po poúnorový režim.

Knihu Lucie Česálkové Atomy věčnosti považuji za publikační počin nejen v oblasti filmové historie a teorie. Kniha je nabitá důležitými kontexty, postřehy, ale i podněty pro mnoho dalších badatelských výletů do krajiny nekomerční filmové produkce. Za cennou přidanou hodnotu považuji i příjemné osvěžení četby prostřednictvím vybraných filmových ukázek k problematice knihy, zpřístupněných na webovém portálu Národního filmového archivu.


Poznámky

1) Lucie Česálková, Atomy věčnosti, s. 13.


 

Lucie Česálková: Atomy věčnosti. Český krátký film 30. až 50. let.
Národní filmový archiv, Praha 2014, 430 s.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

2.19Jak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea Slováková
1.19Způsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová Hrůzová
3.18Nový nefikční filmDara Waldron o své nové knize New Nonfiction Film Dara Waldron
2.18O vytváření PřetvářeníPřetváření skutečnosti: Kultura dokumentu Spojených států po roce 1945Sara Blair, Joseph Entin, Franny Nudelman
1.18Digitální média a dokumentární tvorba: Protichůdné přístupyAustralský profesor z melbournské univerzity Adrian Miles představuje zcela novou antologii zaměřenou na podobu dokumentární tvorby v éře digitálních a online médií.Adrian Miles
6.17Ke klauzurní knize FAMU 2017Skrytý půvab studentských invencíJitka Lanšperková, Kateřina Šardická
dok.revueJak vznikl film? Výlet do světa filmové archeologie pro malé i velkéRozhovor s autory knihy Terezou Czesany Dvořákovou a Františkem TýmalemRichard Klíčník
5.17Sběrná knihaPavel Kosatík zpovídá dokumentaristku Helenu TřeštíkovouPavel Kosatík
4.17Neviditeľné dejiny slovenských dokumentaristovRedaktor nakladatelství SFÚ Martin Kaňuch o knize vzpomínek slovenského režiséra, dramaturga, scenáristy a filmového publicisty Rudolfa Urce.Martin Kaňuch
2.17Jak jsem se stala animasofkouFilmová publicistka a kritička Kamila Boháčková vypráví o redakci českého překladu knihy estonského animátora a teoretika animace Ülo Pikkova Animasofie: Teoretické kapitoly o animovaném filmu.Kamila Boháčková

starší články

1.15DOK.REVUE
07. 04. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková