Jak vznikala kniha o Michalu Hýbkovi

Filmový historik a pedagog FAMU Jan Bernard popisuje okolnosti vzniku své připravované knihy o pozapomenutém českém kameramanovi a dokumentaristovi Michalu Hýbkovi, která vyjde na jaře 2020 v Nakladatelství AMU.

Karel Schwarzenberg, Olga Havlová, Václav Havel a Michal Hýbek na koncertu Rolling Stones na Strahově v roce 1990. Foto Tomki Němec.

Při psaní úvodu ke knize Václav Havel a film v roce 2016 jsem narazil na informaci, že Michal Hýbek, který byl autorem prvního dokumentu o Havlovi, Dopisy Olze (1986), natočil také adaptaci jeho aktovky Vernisáž. Zkoušel jsem ji nalézt dle rad přátel z Hýbkova okruhu nejprve u režiséra Miloše Zábranského, který s ním hodně spolupracoval, pak u Hýbkovy dcery Lucie Javůrkové. Ta mne odkázala na babičku, paní Blanku Hýbkovou. U ní ve sklepě činžovního domu byly pečlivě uloženy filmy, videokazety nejrozličnějších formátů, fotografie, negativy, diapozitivy, magnetofonové pásky či audiokazety. Kromě toho měla doma i některé písemné materiály a řadu VHS kazet, na něž si Michal stáčel své převážně kameramanské práce pro televizi v době porevoluční, ale i z dob práce pro Originální videojournal. Některé filmové materiály byly ovšem uloženy i u její dcery Daniely a bylo nutné dát dohromady 16mm cívky, které k sobě patřily a udělat jejich seznam. Hledání jednoho filmu tak vyústilo v klasický případ nalezeného archivu.

Hlavním problémem bylo zjistit, co je co. Některé krabice s filmem byly popsané, některé  materiály jsem si měl možnost pustit v projekci FAMU, či na montážním stole na katedře střihu. Obrazové a zvukové pásy první verze Dopisů Olze se díky radě od Anny Freimanové podařilo nalézt v archivu Národního muzea v tak zvaném terezínském archivu, kde jsou uloženy materiály z Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury Viléma Prečana v Scheinfeldu. Tam byla také nalezena kazeta s vysíláním filmu ve švédské televizi, kterou patrně nahrál František Janouch. Hýbkův a Bártův amatérský film Snídaně nalezl ve svém archivu Martin Čihák, který mi také pomohl s úpravou a synchronizací filmů pro přepis. Díky základní finanční podpoře z fondu výzkumu FAMU bylo možné některé filmy a videokazety nechat zdigitalizovat. Magnetofonové pásky s Hýbkovýmy záznamy vystoupení zpěváků a skupin přepsalo zvukové oddělení Studia FAMU, audiokazety jsem si s technickou pomocí Ladislava Greinera z Katedry zvukové tvorby FAMU přepsal doma sám, stejně jako kazety VHS. Naskenoval jsem si i výběr z fotografií. Diapozitivy mi výběrově naskenoval a upravil fotograf Pavel Mára. Fotografie z natáčení Vernisáže mi poskytl jejich autor Jiří Švec, producentka Věra Dvořáková a herečka Lída Michalová. Jiné fotografie mi laskavě poskytli další Hýbkovi přátelé, především fotografové Aleš Mynář a Bohdan Holomíček. Při identifikaci fotografií a filmových materiálů mi nejvíce pomohli Zdeněk Novák, Vladislav Burda, Ondřej Němec, Jiří Mergl, Ota Ryšavý či Petr Oslzlý. Odkaz na Hýbkovy filmy, natáčené pro Galerii Zlevněné zboží v Brně, mi poskytl Aleš Záboj z JAMU. Seznam Hýbkových televizních prací mi poskytl archiv České televize, kde jsem v badatelně také mohl zhlédnout některé Hýbkovy televizní práce a především vzácné a zcela neznámé hrubé materiály jeho prací pro Originální videojournal na sběrných pásech.

Z rozhovoru Jaroslava Hanzela (vlevo) a Michala Hýbka (vpravo) s Alexanderem Dubčekem

Původně jsem zamýšlel o Hýbkově tvorbě napsat jen delší studii pro Iluminaci, kde také zkrácená část o Dopisech Olze a Vernisáži vyjde ve třetím letošním čísle. Když ovšem text přesáhl třicet stran, bylo jasné, že se do časopisu nevejde a bude nutné ho vydat jako knihu. Ta vyjde v NAMU na jaře roku 2020. V mezifázi měl Pavel Kačírek nápad udělat o Hýbkovi dokument pro Českou televizi, ale i přes pozitivní snahu kreativní producentky Aleny Müllerové televize námět odmítla jako divácky nezajímavý. Už na začátku psaní bylo ovšem jasné, že se neobejdu bez informací, které mohli poskytnout pouze pamětníci. Písemných materiálů bylo jen málo, nejdůležitější byly svazky z Archivu bezpečnostních složek, které na Hýbka a jeho udavače Jima Čerta vedla Státní bezpečnost. Postupně jsem tedy udělal více než třicet rozhovorů s Hýbkovými přáteli a spolupracovníky i s jeho rodinnými příslušníky, během nichž se podařilo objasnit původ a okolnosti vzniku většiny dochovaných audiovizuálních a fotografických materiálů. Někteří z nich mi poskytli i další zdroje, které bych bez nich neobjevil. Často hrála roli náhoda. Například Jiří Zítka, kterého jsem navštívil v jeho samotářském útulku v Lysé nad Labem, mi poskytl dvd s jinak nedostupným   filmem o přeletu Beringovy úžiny na rogalu, který s Hýbkem natočil, a můj kamarád Jan Bauer mne v Liberci seznámil s dalším účastníkem akce Jiřím Černým, který mi poskytl Hýbkovo interview v Playboyi i knížku o tomto přeletu. Nedocenitelnou pomoc při identifikaci Hýbkových záznamů z  cest na Kanárské ostrovy a do Vladivostoku mi poskytl investigativní novinář Martin Mrnka. 

Zleva: Michal Jůza, Jana Ševčíková a Michal Hýbek v roce 1986. Foto Aleš Mynář.

Největším badatelským problémem asi byla identifikace kazet s rozhovory s představiteli domácí opozice, s Alexanderem Dubčekem a s reprezentanty demokratických sil v Pobaltí, které se vztahovaly k jakési tajemné Hýbkově cestě do SSSR a na Kamčatku již v roce 1989. Zásadní obrat nastal, když jsem část z nich při rozhovoru o záznamu Folkové Lipnice 1988 ukázal Vladimíru Hanzelovi, jenž v reportérovi poznal svého bratra Jaroslava, který ovšem s rodinou neudržoval žádné styky a mně také nakonec rozhovor odmítl. Shodou okolností v té době obdržel osvědčení o své účasti ve třetím odboji a z jeho materiálů pro Etickou komisi vlády ČR bylo naštěstí možné zjistit pozoruhodné okolnosti o jeho, Hýbkově a Merglově účasti na této zcela neznámé části české historie, vedoucí nakonec k oficiální Gorbačovově omluvě za srpnovou okupaci.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě letos uvedl dva programy Hýbkových filmů, čímž významně přispěl k připomenutí jeho významného dokumentaristického a kameramanského díla, jímž se podílel na činnosti i propagaci disentu a na pozoruhodných televizních programech až do své smrti v roce 2003 v pouhých čtyřiceti šesti letech.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

F4.0Filmař disentu Michal HýbekJi.hlavský festival dnes ve dvou blocích představuje osobnost Michala Hýbka (1957– 2003), který se stal významným filmařem disentu. Jeho Dopisy Olze (1986) byly prvním filmovým představením disidenta Václava Havla světové veřejnosti, a to u příležitosti udělení Ceny Erasma Rotterdamského. Těsně po revoluci vytvořil hravou esej o Havlově březnové cestě s názvem Paříž – Londýn aneb S panem presidentem tam a zpět (1990). Dva dnešní bloky filmů Michala Hýbka budou koncipovány jako projekce s úvodem. První blok promítne čtyři krátké Hýbkovy filmy a druhý představí filmový rozhovor Jaroslava Hanzela s Alexandrem Dubčekem v ruštině, který Hýbek natáčel coby kameraman. Následující text je úryvkem z rukopisu připravované knihy Jana Bernarda Filmař(i) disentu: Michal Hýbek, která by měla vyjít v Nakladatelství AMU na jaře 2020.Jan Bernard
4.19Za zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš Skupa
dok.revueŽeny o ženáchLiterární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová chystá na podzim k vydání knihu Ženy o ženách zahrnující dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti filmovými a literárními dokumentaristkami působícími v Česku, prostřednictvím kterých zkoumá, jak ženy-dokumentaristky v Česku tvoří. Práce vzniká jako součást její dizertace na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V následujícím textu popisuje genezi projektu i jeho obsah.Barbora Baronová
3.19Co je nového v počítačových hráchFilmová a herní teoretička Helena Bendová píše o procesu vzniku své nedávno vydané knihy Co je nového v počítačových hrách, v níž shrnuje čtyři hlavní proudy myšlení, jimiž se mladý vědní obor game studies během posledních zhruba pěti let ubírá. Autorčinou ambicí je, aby knihu vzali do ruky jak rodiče malých hráčů, tak učitelé mediální výchovy i fanoušci počítačových her. O tom, jak těžký to byl úkol, pojednává tento text. Helena Bendová
2.19Jak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea Slováková
1.19Způsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová Hrůzová
3.18Nový nefikční filmDara Waldron o své nové knize New Nonfiction Film Dara Waldron
2.18O vytváření PřetvářeníPřetváření skutečnosti: Kultura dokumentu Spojených států po roce 1945Sara Blair, Joseph Entin, Franny Nudelman
1.18Digitální média a dokumentární tvorba: Protichůdné přístupyAustralský profesor z melbournské univerzity Adrian Miles představuje zcela novou antologii zaměřenou na podobu dokumentární tvorby v éře digitálních a online médií.Adrian Miles
6.17Ke klauzurní knize FAMU 2017Skrytý půvab studentských invencíJitka Lanšperková, Kateřina Šardická

starší články

.DOK.REVUE
18. 11. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl