Jednou nohou v absolutnu: Hon na Parkinsona

Jak vznikal letošní český vítěz mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Hon na Parkinsona

Porota mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc na konci dubna ocenila první díl seriálu Jednou nohou v absolutnu, jenž vznikl ve spolupráci České televize a Českého vysokého učení technického, jako nejlepší česko-slovenský populárně-vědecký film. Hon na Parkinsona jako první epizoda televizního cyklu představuje, jak je možné potlačovat příznaky Parkinsonovy choroby pomocí zavedení maličkaté elektrody do mozku nemocného. Tato elektroda pak dokáže ovlivňovat funkci konkrétních neuronů a pomoci tak svému nositeli k plynulé chůzi, koordinovaným pohybům ale usnadňuje i řeč.

Letošní porota pro česko-slovenskou soutěž na 52. ročníku AFO na Honu na Parkinsona hodnotila „především objevný přístup k tématu a silný individuální příběh, dychtivost a zaujetí tvůrců“. Tohle vše Hon se svým výrazným společenským poselstvím splňuje a podle předsedy letošní poroty Petera Hladíka je přesvědčivým a autentickým svědectvím o možných cestách pomoci člověku v zdánlivě bezvýchodné situace.

Autorkou koncepce osmidílného televizního cyklu je dramaturgyně a dokumentaristka Lucie Králová. „Cyklus je na pomezí mezi klasickým populárně-vědeckým žánrem a dokumentem, který má společenský přesah, to bylo pojítko všech dílů. U všech zpracovávaných témat jsme chtěli, aby nezůstalo, byť u dobře natočeného, informování o nových vědeckých objevech, zajímala nás reflexe vědeckého provozu, etické a společenské otázky, aplikovaný výzkum. V Honu na Parkinsona se podařilo režisérovi Jiřímu Ovečkovi velmi dobře ukázat reálné dopady jednoho významného objevu vědců z ČVUT na život konkrétních lidí, navíc je film natočen situačně, takže můžeme sledovat v přímém přenosu, jak se člověk trpící Parkinsonovou chorobou doslova „zapne“ a jeho pohyby díky vědci zavedené sondě v jeho mozku jsou o poznání koordinovanější,“ vysvětluje Králová.

Spolupráce ČT a ČVUT se tu ukázala jako velmi konstruktivní a přínosná. V cyklu však nevystupují pouze vědci z ČVUT, ale v každém díle najdeme i zástupce z jiné vědecké sféry – z nemocnic, z pracovišť Akademie věd, nebo i z CERNu. „Hned na začátku jsme si jasně řekli, že nejde o žádnou reklamu ČVUT, které k tomuto rozhodnutí přistoupilo velmi zodpovědně, přestože do projektu investovalo nemalé prostředky,“ popisuje Králová. Podle ní sehrál důležitou  roli v této spolupráci dvou institucí inženýr Jan Sláma z ČVUT, který dokázal otevřeně komunikovat s oběma stranami tvůrčího týmu – s vědci i s filmaři. „Honza Sláma působil jako mediátor a dokázal velmi efektivně posouvat možnosti této naší spolupráce. Takového osvíceného člověka pro vnější vztahy by měla mít každá instituce,“ říká Králová.

Na cyklu se podíleli celkem čtyři filmaři Jiří Ovečka (Hon na Parkinsona, R.U.R. 2015), Šimon Špidla (Stroje nás vidí), Martin Řezníček (BLACKOUT, Vpřed!, Elementární film, Jednou nohou v absolutnu… druhou na hraně) a Andrea Slováková (Bytosti a aparáty). Napříč osmi epizodami se prolíná další téma a sice etika vědeckého výzkumu a jeho zneužitelnost. „Na toto téma naráží především Šimon Špidla v díle věnovaném strojovému vidění. Díky strojům můžeme vidět mnohem více než pouhým lidským okem, ale stávají se předmětem všudypřítomného dozoru a dohledu. Chtěli jsme nahlédnout vědecký výzkum v širším kontextu a upozornit i na význam výzkumu základního, kterému se věnuje Elementární film, natáčený zčásti v CERNu. Příznačné bylo, že cyklus vznikal v době diskuzí o snižování státních dotací na vědu a výzkum,“ uzavírá Králová.

Celý cyklus je možné sledovat on-line na i-Vysílání České televize.




2.17DOK.REVUE
01. 06. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková