Jsem špion

Úryvek z komentáře experimentálního filmu Sarah Wood.

Jsem špion (I Am a Spy, Sarah Wood, 2014)

Když se probudím, nejsi tady.
Ztratil ses.
Ztratil na moři. Ztratil ve vesmíru. Netuším, co tato ztráta znamená.

A teď jsem tady, v době, kdy se můžeme pohybovat více a spatřit více, než kdokoli v jakémkoli jiném okamžiku v dějinách. Tak proč stojíme na místě? Proč jsme se stali tak ostražitými a máme tolik skrupulí?

Podívej se, co dělám. Dokážu se lehko zabavit. Je pro mě těžké prodlévat v přítomnosti skutečné ztráty.

Tohle se opravdu stalo. V Africe chytili agentku při činu, když překročila novou státní hranici do sousední země. Stala se špiónkou ze vznešených důvodů. To byly představy. Na realitu došlo, když byla zajata nepřítelem, který ji mučil a zabil. Její tělo hodili zpět na druhou stranu hranice. Mrtvá byla vyvržena oběma stranami.

Matka její tělo pohřbívala každý den a každou noc bylo zase vykopáno.

Není-li nám dopřáno území, kde potom můžeme žít? A kde ležet mrtví?

Jeptišky z nedalekého kláštera svolily, aby agentka byla pochována ve zdech jejich kláštera. Nebyl to sice domov, ale alespoň něco.

Přináší smrt vždy takovýto druh vyhnanství?

Země a vzduch.


Experimentální snímek Jsem špion pojednává o smrti a věčném nahlížení na svět z různých úhlů. Obrysy viditelného prozkoumávané v nalezených obrazech sceluje možnost úhlů nadhledu. Ptačí perspektiva je úběžníkem efektivního pozorování, sledování se jeví nevyhnutelné. Skutečnost, která se stává historií v okamžiku pojmenování či zobrazení, nad svými odrazy ztrácí kontrolu.

Britská umělkyně Sarah Wood (1967) se zabývá tvorbou found footage filmů. Pracuje zejména s dokumentárními materiály, zkoumá vztah mezi historií a individuální pamětí či význam archivních institucí. MFDF Ji.hlava uvedl už v roce 2010 její film Pouze pro kulturní účely (2009).




4.15DOK.REVUE
19. 10. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková