Kde se vzaly filmové festivaly

Ozvěny historie

Mezihra (Entr'acte, René Clair, 1924)

Patnáct dnů promítání avantgardních filmů z celé Evropy – nejvíc jsou zastoupeny Francie, Německo, Rusko, Belgie. Známí teoretici a filmaři jsou kurátory národních sekcí, v několika místnostech se představují i starší díla v koncipovaných retrospektivách. Diskuse, přednášky. Výběr z předváděného pak putuje po sedmi dalších městech. Porota vybírá nejlepší film, jehož režisér dostane finanční odměnu. Vypadá to na jeden z tisíce festivalů, které napříč světem každoročně prezentují kinematografii a jejichž historie podle dějepisu začala v roce 1932 založením nejstarší filmové přehlídky na světě – festivalu v Benátkách, jehož 66. ročník v těcho dnech právě probíhá. A přesto je tento popis ještě starší. Vztahuje se k velké výstavě fotografií a filmu FIFO, která proběhla v roce 1929 ve Stuttgartu.

Film se ve dvacátých letech minulého století začal přidružovat k výstavám fotografií, které umístěním do galerijního prostoru potvrzovaly svůj status uměleckého díla, kterým byl i film, zpočátku vnímaný pouze jako pouťová atrakce. Přidáváním atributů dnes charakteristických pro filmové festivaly se tak výstavy staly jejich tvořivým předchůdcem. Ve Stuttgartu byly promítány díla velkých hvězd tehdejší kinematografie, jako byli Walter Ruttmann, René Clair, Henri Chomette nebo Man Ray. Udělovaná finanční odměna byla součástí dobové debaty na rovněž nadčasové téma produkční nezávislosti. Mnohé avantgardní filmy vznikaly jako reklamy anebo byly vytvořeny na zakázku od institucí, v sovětském Rusku na zakázku státní. Hans Richter, režisér a kurátor přehlídky, chtěl tímto gestem prakticky pomoct některému z režisérů, aby další film mohl udělat nezávisle, a zavedením této ceny demonstroval svoje jednoznačné stanovisko, že avantgardní film by měl zůstat mimo vliv jakýchkoli vnějších zájmů.

Jedny ozvěny tohoto pravěkého festivalu proběhnou po osmdesáti letech v říjnu v Jihlavě.





výpis dalších článků rubriky:  Teorie

4.17Pohyb kamery a intenzita prostoru. Doplněk ke studiu pohyblivého obrazuVýznamný profesor filmových studií Ústavu dějin umění na Chicagské univerzitě Tom Gunning, známý především pro svůj pojem „kinematografie atrakcí“, přednesl v roce 2015 na každoroční konferenci SCMS v Montrealu příspěvek na téma pohyb kamery.Tom Gunning
2.17Zpomalující filmy Jamese Benninga a Sharon LockhartovéScott MacDonald ve své eseji představuje tvorbu Jamese Benninga a Sharon Lockhartové, především pak jejich jednozáběrové několik desítek minut trvající snímky.Scott MacDonald
3.15O možnosti kinematografické filozofieEsej amerického profesora filozofie Thomase Wartenberga o hledání možností způsobu, jakým (ne)mohou filmy pěstovat filozofiiThomas E. Wartenberg
2.15Online dokumenty vytvářené formou crowdsourcingu a politika důvěryhodnosti a autority*Esej australského mediálního teoretika Ramaswamiho Harindranatha hledá limity dokumentárních filmů vytvořených přímo lidmi účastnícími se daných událostí a řeší míru objektivity a autenticity těchto typů dokumentů. Ramaswami Harindranath
5.14Refraktivní kinematografie: filmové dotazování filmuTeorie filmů, které pomocí zlomu a odrazu kriticky zkoumají vlastní recepciTimothy Corrigan
4.14Nefikční snímkyTeorie rozumění nefikčnímu filmu skrze konvence a jejich porušováníEdward Branigan
3.14K poetice dokumentu*Příspěvek k vymezení prostoru dokumentárního diskursuMichael Renov
2.14Zotročující touha po smysluManifest radikálně otevřeného dokumentuTrinh T. Minh-ha
1.14Dokumentární inscenování: Paradoxy časovosti a identityStudie Billa Nicholse o přítomnosti fantazie a zakoušení časovosti v dokumentárních filmechBill Nichols
1.14Dramatika mluvící hlavyArcheologie a manifest mluvící hlavy jako uměleckého prostředku vyjádření od Víta JanečkaVít Janeček

starší články

3.9DOK.REVUE
08. 06. 2009


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl