Když radost, tak z letošní Ji.hlavy

Dokumentární projekt nabídl dokufikci, vizuální esej i skrytou kameru

Blok krátkých filmů, které vyslal 21. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava „do světa“ v rámci distribučního projektu Česká radost v českých kinech, zakončil své několikatýdenní putování, kdy jej diváci mohli vidět třeba v Kině Pilotů nebo v kině Paskov, v pražském kině Světozor na konci listopadu. Výběr těch nejlepších krátkých filmů z letošního jednadvacátého ročníku Ji.hlavy ovšem žije dál: na adrese www.dafilms.cz. „Chtěli jsme, aby letošní výběr byl tematicky i formálně co nejpestřejší. Aby oslovil co nejširší publikum,“ uvedla vedoucí projektu Tereza Swadoschová.

Mezi zařazenými „kraťasy“ zaujal například napůl dokumentární, napůl hraný snímek Bo Hai Dužana Duonga, českého režiséra vietnamského původu, který zachytil život své rodiny v jedné pražské večerce. „Nepovažuji se za dokumentaristu,“ říká Duong, čímž otevírá otázku, kde leží a zda vůbec existuje hranice mezi dokumentem a fikcí. „Výhoda dokufikce je, že si můžete točit úplně podle svého. Udělat to tak, jak to bylo, něco přikrášlit, víc zdramatizovat, reálné situace zhustit do jednoho dne.“ Film odhaluje nesnáze Vietnamce v dnešních Čechách: počínaje pohrdlivým chováním „bílé“ většiny a konče generačními rozpory rodičů a dětí.

Také animovaný film Malá studentky pražské FAMU Diany Cam Van Nguyen tematizuje vietnamskou komunitu v Čechách. A také ona vsadila na vlastní zkušenost. „Ve filmu se snažím reflektovat pocity generace mladých Vietnamců, kteří jsou tady odmala, mluví česky lépe než vietnamsky a ve své původní kultuře tápou,“ říká. „Můžeme se identifikovat s místem, kde jsme se narodili, vyrostli nebo kde žijeme, ale zůstává otázkou, jestli se tu cítíme být doma.“ Autorčino téma získalo překvapivě silné vyznění díky jemné, citlivé animaci.

Premiéra bloku krátkých dokumentů v Kině Pilotů

Z dalších krátkých kousků zařazených v projektu letošní České radosti v českých kinech stojí za připomenutí film Petra Salaby s výmluvným názvem llllllIIIIl. Jeho „vizuální esej, kterou lze těžko popsat slovy“, kolážuje původní záběry, komentované grafy a internetový odpad. „Hodně mě inspirovaly filmy Godfreyho Reggia, jako Koyaanisqatsi. Dokumenty o něčem, co se nedá úplně verbalizovat,“ přibližuje režisér své pojetí dokumentu, který by se v horizontu dalších let mohl rozrůst do celovečerní stopáže.

Blok uzavřel syrový záznam tajné kamery: film Poslední šichta Tomáše Hisema, pod kterým je podepsaný režisér Jindřich Andrš. „Doufám, že je všecko v pořádku a že z toho budete něco mít,“ říká hlavní protagonista filmu, horník Tomáš Hisem na začátku své poslední pracovní směny v ostravském dole Paskov. Film získal na letošním ročníku ji.hlavského festivalu zvláštní cenu poroty České radosti. „Zaujala nás radikalita provedení, sugestivní minimalistický přístup a unikátní autenticita,“ stojí v rozhodnutí.

Kromě krátkých filmů nabízí projekt Česká radost v českých kinech i snímky s delší stopáží, například Mildu Pavla Křemena, Skokana Petra Václava, Všechno bude fajn Robina Kvapila nebo Umírání pro začátečníky dvojice Bára Kopecká a Marek Bouda.




6.17DOK.REVUE
20. 12. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková