Když se formuje dětská hvězda

Rozhovor s Bohdanem Bláhovcem o jeho novém dokumentu Show!, který znázorňuje fungování dětské skupiny 5Angels – produktu podnikatelského úsilí, jemuž se podařilo vyšplhat na nejvyšší příčky českého mainstreamu.

Jak jste narazil na uskupení 5Angels?

Chtěl jsem udělat snímek o fungování českého showbyznysu. Přemýšlel jsem, kdo je jeho hlavní postavou a vyšel mi z toho jednoznačně Michal David, úspěšný interpret minulého režimu, který se po revoluci transformoval na neméně úspěšného podnikatele. Sešel jsem se s ním, abych zjistil, jestli nepřipravuje nějaký projekt, jenž by bylo možné sledovat od počátku do finále. Odpověděl, že připravuje muzikál pro dětskou skupinu 5Angels. Setkal jsem se s jejich manažerem Michalem Mertlem, a v tu chvíli se proměnilo směřování filmu. 

Michal David přesto ve filmu působí jako všudypřítomná šedá eminence.

Michal David je někým, koho skupina využívá, aby se o ní více mluvilo. On skupinu využívá stejným způsobem pro rozšíření své kupní základny; najednou o něm v jeho pětapadesáti letech vědí i malé děti. Chápu ho jako určitého demiurga v pozadí. 

Říkáte, že v základu jste chtěl ukázat fungování českého showbyznysu. Není konečné téma filmu, příběh o takto specifické dívčí kapele, příliš úzké pro naplnění takového záměru?

Pro mě je určující nějaký zásadní moment překvapení, který stanoví směr, jenž jako režisér potom následuji. Původní záměr se tak zúžil na konkrétní příběh jednoho člověka, pěti dětí okolo něj a jejich rodin. 

Dvojí tvář

Pro film jste zvolil spíše observační metodu, čeho jste tím chtěl dosáhnout?

V naší líhni panuje předsudek, že o showbyznysu všechno víme, ve své podstatě k němu zaujímáme kritickou pozici – obzvlášť pokud někdo manipuluje s pěti dětmi. Observační metoda mi nabídla vytvořit provokativní obraz, který může být interpretovatelný různě. Dokážu si představit, že se najde velké množství lidí, kteří z toho budou vyděšení, a jen to potvrdí jejich kritický názor. Pak si dokážu stejně tak dobře představit i to, že pokud je někdo příznivcem kapely, bude film číst jako příběh velkého odhodlání a nezdolného úsilí.

Tato ambivalence se vyjevuje zejména v postavě manažera. Na jednu stranu působí jako upřímný, vysoce ambiciózní člověk, který s velkým úsilím jde za svým snem. Na stranu druhou můžeme jeho konání nahlížet jako urputnou drezuru a bezhlavou honbu za penězi. Jak ho vnímáte vy?

Je mnoho věcí, kvůli kterým jsem vůči němu kritický, a on to ví. Zbytečná trenérská urputnost, nezdravě kladený důraz na postavy mladých holek, jejich životosprávu, na kontrolu jejich prezentace na veřejnosti. Abych stvrdil vědomou ambivalenci, nezapírám, že postava manažera mě do značné míry fascinuje. Je obdobou Dona Quijota, takový bojovník s větrnými mlýny českého showbyznysu, který s buldočím odhodláním drží na vlastních bedrech svůj projekt, o němž si my ostatní můžeme myslet své. 

Nastala během natáčení situace, kdy jste měl pocit, že se pan Mertl chová k dívkám natolik nevhodně, že je potřeba zasáhnout?

Z mého pohledu nikdy nestala situace, která by byla opravdu za hranou. On ten projekt působí bizarně, což je ale do určité míry dáno neznalostí podobné mediální formy u nás. Bylo zajímavé, že když jsem film pouštěl lidem, kteří dělali vrcholový sport, viděli v něm obdobu toho, čím museli projít oni při cestě za úspěchem. 

Proč a za jakých podmínek přistoupil manažer na natáčení?

Dovolím si tvrdit, že jeden z hlavních důvodů jeho motivace bylo vyrobení filmu o kapele zdarma, bez investičního úsilí. V životě jsem mu ale neřekl, že chci dělat nějaké PR. Sdělil jsem mu, že mě zajímají praktiky českého showbyznysu, jak se formují dětské hvězdy. Takže naše domluva byla jasná. On sám chtěl vidět až hotový film, kvůli čemuž jsme se v postprodukční fázi nevyhnuli vzájemným konfrontacím. Natáčení mu asi částečně uškodilo. Díky tomu, že ve filmu zbytečně přehrává, působí jako diktátor více, než jakým ve skutečnosti je. 

Možná, že kdybyste v těchto scénách zvolil metodu konfrontace, vyjevila by se i jiná než jeho známá přepjatě mediální tvář.

Snažil jsem se vytvářet i konfrontační situace, bohužel vždy v momentě, kdy se rozběhla kamera, Michal naprosto přirozeně sklouzával do frázovitých floskulí PR jazyka. Myslím si ale, že i přesto je ve filmu poznat, kdy přehrává a kdy se chová více přirozeně. 

Mohl byste být konkrétnější?

Ve filmu se často opakují scény, kdy Michal nervózně krotí dívky stylem „pšt, holky, nedělejte to“, což značí: „pozor je tady kamera“, a tak cenzuruje jejich projevy. 

Showbyznys jako akvárium

Mimochodem obrazy akvárií doprovázejí celý váš snímek, mají zde nějaký jiný, než ryze estetický význam?

Film je točen s distancí a spíše v širších než užších záběrech. Takto vyobrazený svět showbyznysu pro mě představuje pohled do onoho barevného akvária, kde plave jeden dravý žralok a pět dalších rybiček. Během natáčení jsme se rozhodli, že s touto symbolikou budeme pracovat. 

Skrze observační metodu těžko pronikáme za naučené floskule, ať už manažera nebo dívek.

Film se měl hlavně zaobírat architekturou celé věci, za níž stojí manažer-inženýr, který o skupině mluví jako o projektu či produktu. Když jsme s dívkami začali točit, byly mladé a těžko se z nich dostával nějaký vlastní názor. Jejich chování se určovalo tím, kdo silný v ten moment formuloval svoje mínění, ať už to byl manažer nebo rodič. Nebudu ale zakrývat, že pro mě bylo obtížné bavit se s 11–13letými holkami. Jejich světu nerozumím, těžko se mi do něj pronikalo. Ve filmu ale máme možnost dozvědět se něco víc. Jednak skrze Nikolu, dceru manažera, kdy vidíme, jak v domácím prostředí rebeluje. Druhou podstatnou událostí je rodinná oslava Míši před jejím odchodem ze skupiny, kdy otevřeně říká, že si pozvala své kamarády a ne lidi ze skupiny. Tyto dvě zásadní a spontánní reakce z domácího prostředí mi stačily. Uznávám, že zbylé tři dívky mají ve filmu menší prostor.

Neláká vás pokračovat v natáčení i s ohledem na to, že kapela nyní prorazila na Britské ostrovy a ocitla se v BBC?

Lákalo by mě zachytit zpětnou reflexi jejich dětství a toho, co se kolem nich dělo, až budou starší. Co se děje okolo kapely nyní mě neláká, jelikož je bezpochyby pod velkým tlakem různých PR vlivů.

Nacházíte nějakou spojitost mezi filmem a vaší zkušeností se slam poetry? Veřejné vyjádření, prvek zábavy, performance, vrcholové soutěže točící se okolo peněz…

Ve slam poetry improvizuji, stejně tak jako v dokumentárním akváriu Show! nevyužívám kdovíjaký předem rozvržený plán situací a scén. Mnohem raději následuji vývoj děje. Důvod, proč nejdu na pódium s připraveným textem a asi i proč jsem si zde zvolil observační styl je ten, že se rád nechávám v procesu sdělování překvapit a čekám, co se stane. Člověk dělá de facto pořád to samé, jenom má k dispozici různá média. 

Bohdan Bláhovec je důležitou personou české slam poetry, do níž zasadil prvek nahodilosti, čímž se naše lokální varianta slamu stala rozpoznatelnou v mezinárodním měřítku. Vedle performativní poezie rozvíjí Bláhovec též započatou kariéru dokumentaristy. Jeho film z 2. ročníku na FAMU, nazvaný Kdo chce zabít Ashley? (2007), se zaobíral kulturou tuzemského pornoprůmyslu. Ve svém bakalářském projektu O domě (2008) s notnou dávkou sebeironie nahlédl na vlastní tělesné postižení. S prvním celovečerním počinem Show! se pak navrací do světa médií a showbyznysu. S pozorovatelskou distancí sleduje bizarně vyznívající projekt 5Angels: dětské hudební uskupení jako podnikatelský projekt, jenž se pod manažerskou drezurou protlačil nejen do českého mainstreamu, ale proniknul dokonce i do showbyznysu na Britských ostrovech.
 




výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

4.19Karel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus bude mít premiéru na MFDF Ji.hlava a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila Boháčková
4.19Inspirace pro tvorbu i pro činyDiskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.Kamila Boháčková
3.19Raději realitu čtu, než ji kážuRozhovor s dokumentaristkou Gretou Stocklassou o jejím celovečerním debutu Kiruna – překrásný nový světKamila Boháčková
2.19Sám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila Boháčková
1.19Věřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin Svoboda
1.19Systém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin Svoboda
1.19Jak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej Moravec
6.18Vězení jako normální zkušenostRozhovor s režisérem Karlem ŽaludemMartin Svoboda
5.18Práca naša každodennáRozhovor s Elke Groenovou, rakouskou režisérkou snímku Pláž Bojo Matúš Slamka
5.18Náš pohled na svět je odrazem místa, ze kterého pocházímeRozhovor s Mykaelou Plotkin, režisérkou filmu Očima cizince, jenž se ucházel o titul nejlepší debut na 22. MFDF Ji.hlava v sekci Mezi moři

starší články

f2.13DOK.REVUE
26. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCo tě nezabije, to tě posílí?O filmu Bez postihu, který bude k vidění na letošním ročníku MFDF Ji.hlava, diskutují dokumentaristka Kateřina Turečková, terapeutka Petra Mrkosová a instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.Kamila BoháčkováNový filmTady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr JančárekTémaPodoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky.Andrea SlovákováTémaVirtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině i v podobě instalací.Andrea SlovákováTémaFelix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Felix SobolevSportSlovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš HudákSport10 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila BoháčkováBáseňTAKE TWELVEBáseň Daniela Hradeckého ze sbírky TakesDaniel HradeckýRozhovorInspirace pro tvorbu i pro činyDiskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.Kamila BoháčkováRozhovorKarel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus bude mít premiéru na MFDF Ji.hlava a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila BoháčkováNová knihaZa zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš SkupaÚvodníkFestival jako laboratořdok.revue 4.19Kamila Boháčková