Ke klauzurní knize FAMU 2017

Skrytý půvab studentských invencí

Pavel Juráček, dramaturg, scenárista a jeden ze studentů FAMU, si v květnu roku 1967 do svého deníku zapsal:

„Mám za sebou třetinu filmu… Pětadvacet natáčecích dní, tisíc metrů materiálu, dva měsíce strachu a únavy. Přemáhá mě pocit, že ta věc už není v mých rukách. Jsem vykonavatelem poselství, které bylo uloženo do scénáře. Dělám, co mohu. Občas shledávám, že je ten scénář špatný, jenomže nemám čas, ani sílu cokoliv napravit. Později se bude říkat, že jsem ten scénář zkazil. Což je můj osud a já jej přijal.“1)

Aniž by si to tehdy plně uvědomoval, v osmi krátkých větách vystihl frustraci a obavy, které dříve či později přepadnou každého umělce. Všichni o sobě čas od času pochybují: zvládnu svůj film dokončit včas? Podaří se vdechnout život postavám ve scénáři? Zachytím na fotce ten správný okamžik? Budou tomu ostatní rozumět? A musejí vůbec? Co když neuvidí to, co vidím já?

Být autorem, tvořit z vlastní imaginace, oživovat svoje myšlenky vyžaduje spoustu kuráže. Ještě těžší je být autorem stojícím na samém začátku cesty. FAMU je startovní čára, kde se každoročně seřadí desítky až stovky mladých talentů, kteří se pokoušejí prosadit v oboru filmu a audiovize. Jejich cílem, ke kterému se upínají, není ani tak titul, jak je zvykem na většině vysokých škol, nýbrž uznání – od pedagogů, od kolegů, profesionálů a průmyslu obecně. Jejich cílem je samotná cesta poznání.

Pochopit vnitřní procesy pražské FAMU, kde se rodí a vychovávají čeští filmaři, není snadné. Přes zdi školních budov prosákne na veřejnost jen zlomek informací, přitom nejen kritika a širší odborná veřejnost je zvědavá – jaké talenty škola vychovává?

V pořadí již páté pokračování Klauzurní knihy, kterou vydává pravidelně Nakladatelství akademie múzických umění, je exkluzivní vstupenkou na tribunu, odkud můžete dění pozorovat z první řady. Letos celkem 12 autorů působících mimo FAMU přijalo pozvání na jarní a podzimní klauzurní zkoušky. Někteří z nich jsou sami bývalými studenty, jiní mají za sebou naprosto odlišný způsob vzdělání – kritici, publicisté, pedagogové, ti všichni dostali za úkol klauzurám přihlížet a podrobovat je vlastnímu výzkumnému zájmu. Klauzurní kniha si klade za cíl nastavit studentům pomyslné zrcadlo a ukázat jim, jak čtou jejich díla ostatní. Autoři klauzurních textů nejsou pedagogové FAMU, neznají studenty osobně a už vůbec ne cestu, kterou museli ujít. Vidí jen (ne)hotová díla, bez jakýchkoliv vazeb, sympatií a střetu zájmů.

Filmový publicista a knihovník Martin Mišúr prozkoumával zvukovou složku v dílech studujících režisérů, jež označil za ambientní. Na klauzury katedry dokumentární tvorby opět dorazil filmový teoretik Jiří Anger, jehož zaujal skrytý půvab invencí studentských dokumentů. Programový ředitel Anifilmu Pavel Horáček spolu s filmovou kritičkou a teoretičkou Eliškou Děckou zhlédl všechna díla katedry animované tvorby, na nichž oba ocenili práci studentů v předem vytyčených hranicích zadaných cvičení. Do tajů experimentů s intermediálním uměním v pracích Centra audiovizuálních studií se již počtvrté ponořila estetička Tereza Hadravová. Zkušená scenáristka Petra Ušelová reflektovala texty začínajících scenáristů a dramaturgů. Filmový teoretik a kritik Ondřej Pavlík se zaměřil na díla studentů katedry střihu a Kateřina Svatoňová se už popáté zúčastnila klauzur a státních zkoušek katedry kamery. Teoretička vizuální kultury Andrea Průchová a kurátorka olomouckého Muzea umění Barbora Kundračíková rozebraly díla studujících fotografů. Klauzurní knihu pak uzavírají anglické texty reflektující díla zahraničních studentů na katedře FAMU International z pera nezávislého filmového publicisty Daniela Walbera z USA a filmového novináře přispívajícího do Variety Willa Tizarda dlouhodobě žijícího v Praze.

Výsledkem jsou střízlivé a zároveň kritické reflexe jednotlivých děl, ale i samotných kateder. Studenti dostanou cennou zpětnou vazbu od nestranného publika, které ale díky svému zázemí ví, o čem mluví, FAMU získá představu o tom, jak na ni nahlíží odborná veřejnost, a nakonec my – do větší či menší míry „dělníci kultury“ – nahlédneme do zákulisí největší, nejstarší a nejproslulejší tuzemské filmové akademie. Těžištěm tohoto pomyslného trojúhelníku je právě Klauzurní kniha, jejímž úkolem je všechny tři vrcholy propojit.

Říká se, že autor, který nedokáže unést kritiku, by vůbec neměl tvořit. Cesta k hledání sebe sama je nekonečná. Klauzurní cvičení, která studenti prezentují, jsou jen první z mnoha dalších drobných vítězství, jež je čekají. Klauzurní kniha je jen jedno z mnoha hodnocení, která přijdou. Ale právě proto, že přichází na samotném začátku, má nepopiratelný a naprosto zásadní smysl. Pomáhá totiž formovat celou novou generaci Pavlů Juráčků, která o sobě zcela jistě bude mnohdy pochybovat. Nakonec pochybovat je lidské, znamená to, že autor roste dál. A co víc si můžeme přát než tvůrce se zdravou mírou sebereflexe?


Poznámky

1) Pavel Juráček. Deník (1959–1974). Editor Jan Lukeš. Praha: Národní filmový archiv, s. 643.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

2.19Jak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea Slováková
1.19Způsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová Hrůzová
3.18Nový nefikční filmDara Waldron o své nové knize New Nonfiction Film Dara Waldron
2.18O vytváření PřetvářeníPřetváření skutečnosti: Kultura dokumentu Spojených států po roce 1945Sara Blair, Joseph Entin, Franny Nudelman
1.18Digitální média a dokumentární tvorba: Protichůdné přístupyAustralský profesor z melbournské univerzity Adrian Miles představuje zcela novou antologii zaměřenou na podobu dokumentární tvorby v éře digitálních a online médií.Adrian Miles
dok.revueJak vznikl film? Výlet do světa filmové archeologie pro malé i velkéRozhovor s autory knihy Terezou Czesany Dvořákovou a Františkem TýmalemRichard Klíčník
5.17Sběrná knihaPavel Kosatík zpovídá dokumentaristku Helenu TřeštíkovouPavel Kosatík
4.17Neviditeľné dejiny slovenských dokumentaristovRedaktor nakladatelství SFÚ Martin Kaňuch o knize vzpomínek slovenského režiséra, dramaturga, scenáristy a filmového publicisty Rudolfa Urce.Martin Kaňuch
2.17Jak jsem se stala animasofkouFilmová publicistka a kritička Kamila Boháčková vypráví o redakci českého překladu knihy estonského animátora a teoretika animace Ülo Pikkova Animasofie: Teoretické kapitoly o animovaném filmu.Kamila Boháčková
1.17Kniha o ztracené generaci českého filmuVzájemný rozhovor Terezy Czesany Dvořákové a Marie Barešové o jejich nové knize Generace normalizace. Ztracená naděje českého filmu?Marie Barešová, Tereza Cz Dvořáková

starší články

6.17DOK.REVUE
20. 12. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková