Koho potkáte na 22. MFDF Ji.hlava?


„Dokumentární“ neodkazuje pouze k filmové formě, ale, a to především, ke stavu myšlení. A nejlépe myslet, přemýšlet, se dá jedině v souvislostech, v kontextu. Nemůžeme se dívat na dokumentární film, aniž bychom měli možnost se ptát. Proto každoročně na Ji.hlavu přijíždí přes tisíc filmových profesionálů a odborníků na různé oblastí, aby s vámi mohli prozkoumávat známé i neznámé okolnosti příběhů jejich filmů.


Hilal Baydarov 

„Jeden den každého člověka vypovídá o jeho životě. Jak se cítíme během jednoho dne, tak se cítíme po celý život. Nic se nemění. Všechno se jen znovu a znovu opakuje. Stejně jako moje matka v den jejích narozenin,“ říká o svém filmu Narozeniny ázerbájdžánský režisér Hilal Baydarov. Ten osobně přijede, aby film o své vlastní matce uvedl ve světové premiéře v soutěžní sekci Mezi moři.

 

Gustav Deutsch

„Nový film Gustava Deutsche využívá široké pole mediální archeologie ve formě psaní dopisů: jako pohlednice působí rodinné nahrávky vyprávějící o různých životních cestách 20. století. Promlouvají ale také k filmovému médiu jako nástroji každodenního života se schopností přemosťování, díky kterému mohou lidské rodiny zůstat pospolu i přes výrazné poznamenání migrací,“ říká o filmu tak žijeme – poselství rodiny kurátor vídeňského rakouského filmového muzea #CinemaRistrovato Alejandro Bachmann. Gustav Deutsch tento svůj film uvede na 22. MFDF Ji.hlava, kde zároveň přednese svoji masterclass.

Jacky Goldberg

„Když mě někteří diváci upozorňují, že z některých scén lze poznat, že jsou natočené podle scénáře, a já se jich ptám, které konkrétní scény to jsou, zmiňují právě ty, které jsou nejvíce dokumentární. A naopak – to, co se jim zdá přirozené, vzniklo podle scénáře,“ komentuje setkávání s diváky francouzský režisér Jacky Goldberg. Jeho film Paměť těla o ženě, která se živí online erotickými show a usiluje o vrácení svého syna do péče, bude uveden v mezinárodní premiéře v sekci Opus Bonum.

Liinu Grönlundová

Sekce Svědectví o přírodě už podruhé představí dokumentární filmy, jež vytříbenými filmovými prostředky vypráví o člověku jako součásti i jako úhlavním nepříteli přírody. Jedním z nich je finský snímek Do neznáma Liiny Grönlundové, čerstvé absolventky režie dokumentárního filmu. „Ve svém filmu sleduji několik výzkumníků při jejich práci v nehostinných podmínkách lesa na ostrově Madagaskar, jehož fauna a flóra fascinují vědce celého světa. Ti často hledáním neznámého stráví i celý život,“ říká dokumentaristka, jež svůj film osobně uvede.

Elke Groenová 

Rakouská režisérka přijede na Ji.hlavu uvést svůj, v pořadí třetí, film Pláž Bojo. Až asketicky statická kamera snímá běžný den rybářů na ghanském pobřeží, již jako každý den vytahují z moře svůj úlovek. „Posedět na pláži vždycky znamená nasávat atmosféru, dýchat vzduch, rozjímat, pozorovat věci kolem sebe a prostě je nechat, aby se děly. To vše v globalizovaném světě,“ říká Elke Groen, vítězka ceny za nejlepší experimentální film v roce 2008. Film Pláž Bojo bude uveden v mezinárodní premiéře v sekci Mezi moři.

Maria Von Hausswolffová & Anne Gry Friis Kristensenová

Režisérské duo ze Skandinávie na Ji.hlavě představí svoje první společné dílo Vstup do konce, v němž se vydávají na temnou psycho-etnografickou expedici hluboko do džungle lidského vědomí. V panamském lese natáčely na 16mm film a zvuk zaznamenávaly na kazetové pásky. „V naší filmové básni se v tajemné děsivé džungli setkáváme s všemožnými živými i mrtvými tvory a duchy. Jako lidé jsme nepřišli dominovat světu, protože jsme byli nejchytřejšími nebo nejschopnějšími…, ale proto, že jsme byli ti nejšílenější a nejpodlejší široko daleko,“ říkají režisérky. 

Radu Jude

„Domnívám se, že film se nemusí opírat jen o příběh v tom dramaturgickém slova smyslu, kdy jedna postava reaguje na druhou. Může jít o spojení různých jevů a prostředků, které by nebylo realizovatelné jinou uměleckou formou. Můžete tak vedle sebe položit fotografii, nějaký zvuk, kousek melodie spolu s archivními záběry a pak i herce. Výsledkem je objekt s myšlenkou, s nějakou ideou, kterou jinými uměleckými prostředky nevyjádříte,“ říká rumunský režisér a držitel Křišťálového glóbu z karlovarského festivalu Radu Jude. Na 22. MFDF Ji.hlava přednese masterclass o práci s archivními materiály a uvede své dva filmy Generál dvakrát popravený (Krátká radost) a Mrtvý národ (Zvláštní uvedení). 

Charlotta Kotíková

Pravnučka TGM, pobývající napůl v Česku a napůl v USA, přijíždí na Ji.hlavu jako porotkyně pro sekci Česká radost, kde se o prvenství mimo jiné uchází i snímek Jakuba Červenky Hovory s TGM. „Pravda je velmi iluzivní záležitost a jednoduše se může změnit v diktátorský princip. Pravda je platonická. Jak si můžeme být jistí, že moje nebo vaše pravda je tou absolutní? Takové hodnoty jsou velmi nebezpečné a snadno mohou být zejména v totalitárních režimech zneužity,“ říká nezávislá kurátorka Kotíková. 

Marina Kožulová

Chorvatská producentka experimentálních a animovaných filmů se MFDF Ji.hlava účastní již podruhé. Po své prezentaci na Konferenci Fascinace je letos porotkyní soutěže experimentálních filmů Fascinace. Marina založila v Záhřebu organizaci 25 FPS pro audiovizuální výzkum, která podporuje originální projekty udržující tradici avantgardy a experimentálního filmu. „Nahradí technika animace jako ‚nové médium‘ ovlivněné experimentováním se softwary ‚opravdově‘ natočený materiál a jak pak ovlivní reprezentaci toho, čemu říkám ‚realita‘?“ ptá se Kožulová. 

Vitalij Manskij

„V pozici hlavy ruské moci by se změnil i Ježíš Kristus. A kdo ví, co za diktaturu by vybudoval… Po Putinovi určitě přijde někdo jiný, ale bude to zas jen další Putin. Já jsem naproti tomu jenom zestárl. A taky emigroval do Lotyšska,“ říká ukrajinský režisér Vitalij Manskij stojící za filmem Svědkové Putinovi (Zvláštní uvedení). Ve filmu se Manskij vrací ke svému materiálu z let 1999 a 2000, kdy Vladimir Putin nastupoval do funkce po tehdejším prezidentovi Borisi Jelcinovi. 

Sean McAllister

„Čtyřicetiletý Steve je jako já, když mi bylo dvacet. Pracuje v továrně a jeho život se ocitl v mrtvém bodě, nikam se neposouvá, i když má vlastní sen – učit děti na školách hip hop. Začal jsem se ptát, co by se stalo, kdybych z továrny nikdy neodešel? Najednou film už nevypovídal o dělnické třídě a její situaci, ale o tom, jak s těmito lidmi můžeme spolupracovat na rozvoji vlastní kultury, když jsou tak rozvrácení, zdrcení a obklopení životními těžkostmi,“ říká o svém novém filmu A Northern Soul (Zvláštní uvedení) britský režisér Sean McAllister, jehož předchozí film Syrská love story byl nominován na několik prestižních ocenění včetně cen BAFTA nebo Cen Evropské filmové akademie. Sean McAllister je hostem workshopu Ex Oriente, který pořádá Institut dokumentárního filmu. 

Yoshiki Nishimura

Yoshiki Nishimura je profesorem na Kyotské univerzitě, filmovým producentem, počítačovým grafikem a v neposlední řadě experimentálním filmařem. Jeho nejnovější film Na hranici přináší obrazy předmětů vyplavených oceánem jako memento ekologické bezohlednosti. „Použitím různých médií se nám otvírají obrovské možnosti, jak si v mnoha směrech rozšířit pohled na realitu,“ říká Nishimura. 

Jacques Perconte

„Obrazy nedokážou vykreslit, co je to příroda, v tom nejlepším případě, je-li filmař velmi pozorným, mohou obrazy dokumentovat přírodu. Vždycky jsem chtěl ve svém díle udržet myšlenku nepořádku a prchavosti. Jakákoliv simulace ale zůstane vždy pouze modelem bez ohledu na jeho sílu a impozantnost. Chci, aby si lidé uvědomili tuto oscilaci mezi přirozeným obrazem a obrazem přírody,“ vysvětluje své vize francouzský experimentální filmař Jacques Perconte, který na Ji.hlavu přiváží své dva nové filmy Albarte a Světlo / zlato, Hawick, květen 2018.  

Jacques Rupnik

„A mluvíme-li o médiích, tak jejich fungování je založeno v první řadě na důvěře k nim jako k institucím. Na tom stojí role médií. Věrohodnost informací, zejména v předvolebním kontextu, přímo souvisí s důvěrou v nezávislost jejich zdrojů,“ píše známý politolog a historik Jacques Rupnik ve své knize Příliš unavená demokracie. Rupnik, který mimo jiné v raných 90. letech spolupracoval jako rádce s Václavem Havlem, přijede na 22. MFDF Ji.hlava, aby uvedl znovuobjevený první díl cyklu pro BBC Jiná Evropa a diskutoval s diváky o střední Evropě mezi dvěma světy v rámci Inspiračního fóra. „Divákům také rád ukážu komponovaný výběr materiálů, které se do televizního formátu nevešly. Budou si tak moci udělat představu o selekci materiálu při přípravě televizního dokumentárního programu,“ říká Rupnik.

Maya Shurbajiová

Letošní Ji.hlava představí divákům výběr z libanonské dokumentární kinematografie. Jeden z filmů Nakonec, tragédie osobně uvede sama režisérka Maya Shurbaji. „Nedokáži odolávat, litovat nebo se vyrovnat s tragédií, již nevidím. Hledám ji v paměti mezi ostrými i rozmazanými obrazy, v Damašku a Bejrútu, ve stínu příběhů svých přátel, mezi vězeními a ním. Nacházím ji ve svém těle,“ láká na svůj film a celou libanonskou sekci Shurbajiová, jež je zároveň porotkyní soutěže dokumentárních debutů První světla.

John Tusa

„Byla chyba, že BBC před lety zrušila svoje polské, maďarské i české vysílání. Tehdy převládl názor, že jsou to svobodné země, mají nezávislá média a BBC už nepotřebují. Bylo to krátkozraké. Podívejte se, kam jsme se dostali,“ říká bývalý šéf BBC World Service a jeden z hlavních hostů Inspiračního fóra John Tusa. Narodil se v Česku jako Jan Tůša, v roce 1939 odešel do Velké Británie a v BBC pracoval skoro celý svůj život.

Vlatka Vorkapićová

Dalším hostem z území Balkánu bude chorvatská režisérka a dramatička Vlatka Vorkapićová, která přiveze svůj film Voda naše vezdejší. Komediálně laděný snímek o lidech pracujících na lodní rozvážce pitné vody po odlehlých chorvatských ostrovech, které k ní nemají přímý přístup. „Prostřednictvím této středomořské komedie o kapitánovi a jeho posádce jsem chtěla vyprávět příběh o neviditelných lidech, kteří se poctivě snaží, aby se z naší země nestal ‚nahodilý stát‘,“ říká režisérka, jež tvoří chorvatské hrané i dokumentární hity pro film i televizi. 

Achinette Villamorová

V porotě sekce Mezi moři zaměřené na středo- a východoevropské dokumenty zasedne i filipínská producentka z firmy Kamias Overground Achinette Villamorová. „Kinematografie je především o zážitku, zkušenosti, příběh je až druhořadý. Kdyby to bylo obráceně, stačí nám číst si scénáře,“ říká Villamorová, dlouhodobá kolegyně předního filipínského režiséra Khavna De la Cruze. 





výpis dalších článků rubriky:  Téma

2.19Kdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr Minařík
1.19Tradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta Černá
6.18Hrát si na utrpeníO tom, jak se ponořit do překrásných nových světůTereza Krobová
4.18Náš orientO letošní Ji.hlavské sekci Československý orient píše Jaroslav Kratochvíl.Jaroslav Kratochvíl
4.18Peripetie virtuálních světůDramaturgyně Ji.hlavské VR Zone Andrea Slováková o nejnovějších trendech ve virtuální realitěAndrea Slováková
1.18Podoby filmové fascinaceKurátorka filmu a fotografie Národního muzea vypráví o třech ročnících Konference Fascinace, jež se koná při Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.Pavlína Vogelová
6.17Krátké filmy – dlouhé zážitky (aneb dokumenty Drahomíry Vihanové)Na začátku prosince 2017 nás opustila významná režisérka dokumentárních i hraných filmů Drahomíra Vihanová, připomeňte si její tvorbu nejen z 80. let v znovuvydném textu Moniky Kocandové.Monika Kocandová
F4.17Hranice smutku, šedi, zmaru. Dají se tyto limity překročit, ptají se Rychlíková s UhlovouLuboš Vedral
F4.17Film jako výtvarný objekt Dílna o filmech Stanislava Hory z let 1980–2016Martin Blažíček
F2.17Průhledná bytost: Marcel Ophuls Dramaturg retrospektivy významného německého dokumentaristy Marcela Ophulse komentuje jeho tvorbu zařazenou do této festivalové sekce. Petr Šafařík

starší články

4.18DOK.REVUE
15. 10. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková