Komplex epopeje

Dokumentarista Jan Strejcovský o svém dokončovaném filmu Komplex epopeje

Foto: Kristýna Strejcovská

Máme komplex z epopeje coby přežitku záměrů, které chtěly v daném poli obsáhnout vše? Má epopej komplex z nás, kteří se už více než sto let nedokážeme shodnout, kde je její místo – trvalé bydliště i smysl? Co se stane, když se uprostřed těchto nezřetelností najednou Muchova Slovanská epopej ocitne v Japonsku?

Je chvíli před vernisáží první výstavy kompletního souboru pláten epopeje v zahraničí. Následujeme zasloužilého sběratele Muchových plakátů do  „kapslového hotelu” v centru Tokia. Postarší bard pan Ogata si tam jede odpočinout, nabrat síly do dalších etap muchovského poblouznění, které se letos Japonců zmocnilo v nevídané intenzitě. Ocitáme se uprostřed jednoho z mrakodrapů v těsné chodbě z obou stran lemované  „kapslemi” – kajutami spočinutí v reji metropole. Miliardář se uvelebí v aseptické noře a začíná snít.

„Češi epopeji nějak nemohou přijít na jméno, ale my Japonci ji milujeme… takhle velké olejové malby nemáme, to je prostě fantastické a neuvěřitelné. Myslím… že by tady mohla zůstat…”

Pramínek potu z čela prýští v potůček, stékající po plastové stěně rakve. Muži po ní pomalu klesá hlava.

„Muchu sbírám celou věčnost, teď konečně přijel za mnou a já už můžu v klidu umřít… věčná práce a teď už věčný klid… když jdu spát, sním o Muchových plakátech čtyř ročních období – jaro, léto, podzim, zima… A znovu, věčně…”


Foto: Kristýna Strejcovská

Vyměňujeme objektiv a snímáme v detailu jeho rytmické oddechování. Mluví ze spaní.

„To tmavě modré nebe celé poseté hvězdami…”

Panorámujeme po vesmíru prvního obrazu epopeje: Slované v pravlasti. Pod pláštíkem noci prošpikované opalizujícími galaxiemi se pod keřem krčí mytičtí praslovanští Adam s Evou. V popředí obrazu hypnotizují kameru. Za nimi se valí drancující nomádi. Nad tím vším se tyčí monumentální pohanský žrec.

Kurátorka japonské výstavy epopeje Vlasta Čiháková Noshiro sedí na pryčně kobky mučírny gestapa v pražské Pečkárně. Tady byl před svou smrtí vyslýchán Alfons Mucha. Správce památníku poslouchá rádio. Český rozhlas vysílá rozhovor s profesorem M. C. Putnou:

„Slovanská epopej je strašlivá nepodařenina. Všechny tyto vzrušené vášně okolo epopeje jsou bizarní a nesrozumitelné. To dílo je totiž opravdu omylem. Má to vyložit jakési společné dějiny slovanských národů. Je to směšný nacionalistický konstrukt. Opožděný, umělecky plochý, nepovedený…“

Kurátorka z kobky zuřivě gestikuluje holí, ale na rádio nedosáhne. Když si jí konečně všimne konsternovaný válečný veterán, spěšně vysílání vypne.

„Nic takového jako Slovanstvo se společnými dějinami neexis…”


Premiéra filmu je plánována na podzim 2017.