Marxova dílna

Kam sahá hranice kulturního okraje?

Ilustrace: Vladimir 518

Když v Německu začínaly své vysílání komerční televize RTL a SAT1, akční právník Alexander Kluge našel v mediálním zákonu povinnost pravidelně vyhrazeného času pro nezávislé kulturní magazíny. Tento meziprostor vydobyl a začal ho využívat pro dokumentární pořady, komponované kulturní a historické programy či kritické diskuse – vytváření paralelní televize, kterou doteď realizuje v týdenních intervalech. Kluge, jeden z klíčových režisérů německého nového filmu, ze své pozice ceněné intelektuální autority systematicky proměňuje mediální a filmovou krajinu. Jeho snahou je zviditelňovat různé okraje a včleňovat je do hlavních proudů sdělení. Naposledy své promýšlení promítl do opulentního devítihodinového eseje o možnostech zfilmování Kapitálu Karla Marxe, o nějž se jako první chtěl pokusit Sergej Ejzenštejn. Poznámkami ke svému filmu, kterými v příznačných fragmentech přibližuje vyhraněně konceptuální kapitoly, Kluge rozbíhavě pojmenovává historický podtext a kulturní souvislosti Marxova díla. Radikálně kritická analýza významů a výrazu tohoto textu mu slouží jako východisko pro abstraktní politizující úvahy.

Vyznačit okraj není mechanická otázka. Některý okraj vzniká jednoznačným popsáním hranice a vymezením (jako Kluge), některý prosakuje zespoda bez ohledu na jasné definování. Někdy je okraj bojovný a někdy pomalu vystupující: Helena Papírníková – Horáčková je kronikářkou skupiny lidí někdy označované za český underground. Na jeho postavy se dívá bez nároku na zařazování do širších rámců, s lehkostí, humorem a vzácným drobnohledem zevnitř.

Vítejte na dalších dokumentárních stranách online Dok.revue. Následující číslo Dok.revue připravujeme na první pondělí v září.