Marxova dílna

Kam sahá hranice kulturního okraje?

Ilustrace: Vladimir 518

Když v Německu začínaly své vysílání komerční televize RTL a SAT1, akční právník Alexander Kluge našel v mediálním zákonu povinnost pravidelně vyhrazeného času pro nezávislé kulturní magazíny. Tento meziprostor vydobyl a začal ho využívat pro dokumentární pořady, komponované kulturní a historické programy či kritické diskuse – vytváření paralelní televize, kterou doteď realizuje v týdenních intervalech. Kluge, jeden z klíčových režisérů německého nového filmu, ze své pozice ceněné intelektuální autority systematicky proměňuje mediální a filmovou krajinu. Jeho snahou je zviditelňovat různé okraje a včleňovat je do hlavních proudů sdělení. Naposledy své promýšlení promítl do opulentního devítihodinového eseje o možnostech zfilmování Kapitálu Karla Marxe, o nějž se jako první chtěl pokusit Sergej Ejzenštejn. Poznámkami ke svému filmu, kterými v příznačných fragmentech přibližuje vyhraněně konceptuální kapitoly, Kluge rozbíhavě pojmenovává historický podtext a kulturní souvislosti Marxova díla. Radikálně kritická analýza významů a výrazu tohoto textu mu slouží jako východisko pro abstraktní politizující úvahy.

Vyznačit okraj není mechanická otázka. Některý okraj vzniká jednoznačným popsáním hranice a vymezením (jako Kluge), některý prosakuje zespoda bez ohledu na jasné definování. Někdy je okraj bojovný a někdy pomalu vystupující: Helena Papírníková – Horáčková je kronikářkou skupiny lidí někdy označované za český underground. Na jeho postavy se dívá bez nároku na zařazování do širších rámců, s lehkostí, humorem a vzácným drobnohledem zevnitř.

Vítejte na dalších dokumentárních stranách online Dok.revue. Následující číslo Dok.revue připravujeme na první pondělí v září.




2.9DOK.REVUE
13. 04. 2009


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková