Marxova dílna

Kam sahá hranice kulturního okraje?

Ilustrace: Vladimir 518

Když v Německu začínaly své vysílání komerční televize RTL a SAT1, akční právník Alexander Kluge našel v mediálním zákonu povinnost pravidelně vyhrazeného času pro nezávislé kulturní magazíny. Tento meziprostor vydobyl a začal ho využívat pro dokumentární pořady, komponované kulturní a historické programy či kritické diskuse – vytváření paralelní televize, kterou doteď realizuje v týdenních intervalech. Kluge, jeden z klíčových režisérů německého nového filmu, ze své pozice ceněné intelektuální autority systematicky proměňuje mediální a filmovou krajinu. Jeho snahou je zviditelňovat různé okraje a včleňovat je do hlavních proudů sdělení. Naposledy své promýšlení promítl do opulentního devítihodinového eseje o možnostech zfilmování Kapitálu Karla Marxe, o nějž se jako první chtěl pokusit Sergej Ejzenštejn. Poznámkami ke svému filmu, kterými v příznačných fragmentech přibližuje vyhraněně konceptuální kapitoly, Kluge rozbíhavě pojmenovává historický podtext a kulturní souvislosti Marxova díla. Radikálně kritická analýza významů a výrazu tohoto textu mu slouží jako východisko pro abstraktní politizující úvahy.

Vyznačit okraj není mechanická otázka. Některý okraj vzniká jednoznačným popsáním hranice a vymezením (jako Kluge), některý prosakuje zespoda bez ohledu na jasné definování. Někdy je okraj bojovný a někdy pomalu vystupující: Helena Papírníková – Horáčková je kronikářkou skupiny lidí někdy označované za český underground. Na jeho postavy se dívá bez nároku na zařazování do širších rámců, s lehkostí, humorem a vzácným drobnohledem zevnitř.

Vítejte na dalších dokumentárních stranách online Dok.revue. Následující číslo Dok.revue připravujeme na první pondělí v září.




2.9DOK.REVUE
13. 04. 2009


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl