Mezi dokumentem a fikcí

Dokument vs. fikce na 21. MFDF Ji.hlava

Skokan (Petr Václav, 2017)

V poslední době nabrala nejen mediální debata o rozostřené hranici mezi dokumentem a fikcí na obrátkách, a to zejména v letních měsících, kdy do kin vstoupil snímek Svět podle Daliborka Víta Klusáka. Proč si ale neustále dokola klást otázku, co je hrané a co není, když na ni hledáme odpověď už od prvního uvedení tzv. vůbec prvního dokumentárního filmu Nanuk, člověk primitivní Roberta Flahertyho v roce 1922?

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava na svém 21. ročníku dává jasné gesto k tomu, abychom přestali uvažovat v přesně definovaných a neměnných škatulkách dokument vs. fikce. Roky mohli diváci sledovat výjimečné snímky rozprostírající se svojí formou na žánrové hranici mezi dokumentem a fikcí zejména v sekci Doc-fi. Ta dokazovala, že taková hranice možná ani neexistuje. Od letoška tak Ji.hlava tuto festivalovou sekci ruší, ale ne definitivně.

„Uplynulých 12 měsíců jsme intenzivně promýšleli, kam festival směrovat v dalších letech. Jak jej rozvíjet směrem k divákům i k filmařům. Jedním z těchto přibližovacích manévrů je otevření soutěžních sekcí, věnovaných autorskému dokumentárnímu filmu, směrem k hybridním snímkům a hraným filmům s dokumentárním akcentem,“ vysvětluje ředitel MFDF Ji.hlava Marek Hovorka. Začíná tak festivalové dobrodružství, kdy záleží pouze na divácích, kde končí hrané a začíná nehrané.

Do hlavních soutěží se tak dostaly filmy jako „dokument s rysy pohádky“ Skokan režiséra Petra Václava, který vznikl jen s rámcovým scénářem a pracuje, jak je u Václava zvykem, s neherci. Další je krátký film Bo Hai mladého režiséra Dužana Duonga, jenž za jednu z nejvýraznějších výhod dokufikce považuje: „bráno s nadhledem si to zkrátka můžete udělat hezký, můžete reálné situace zhustit do jednoho dne. Klíčem k režii dokufikce je ubírat nepřirozené věci a dostávat do ní život.“ V sekci První světla zaměřené na debuty najdete mysteriózní fikci Meteory Gürcana Kelteka, Mezi moři nabídne imaginativní střihovou dokufikci o uvědomění si vlastní konečnosti Svůdná, sladká, nesmírná aneb Písně a tance smrti ukrajinské dvojice Chodakivská, Stekolenko.

Jmenované filmy jsou však jen první zastávkou festivalové túry mezi fikcí a dokumentem. Pozorným sledováním jistě objevíte mnohem více hraničních filmů, stačí se jen pozorně dívat.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková
6.17Když radost, tak z letošní Ji.hlavyDokumentární projekt nabídl dokufikci, vizuální esej i skrytou kameruZuzana Drtilová
4.17Když se příslib nepromění v realitu, nastává nekončící šichtaPoznámky z poslední projekce Živého kina Praha 2017Veronika Hanáková
3.17Inspirativní čteníTipy na inspirativní čtení o dokumentární a mediální krajině:Andrea Slováková
2.17Jednou nohou v absolutnu: Hon na ParkinsonaJak vznikal letošní český vítěz mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Hon na ParkinsonaJitka Lanšperková
1.17Daniel Blake jako oběť systému, ale jen naokoKomentář k recenzím filmu Já, Daniel BlakeVeronika Hanáková

starší články

5.17DOK.REVUE
16. 10. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková