Mezi dokumentem a fikcí

Dokument vs. fikce na 21. MFDF Ji.hlava

Skokan (Petr Václav, 2017)

V poslední době nabrala nejen mediální debata o rozostřené hranici mezi dokumentem a fikcí na obrátkách, a to zejména v letních měsících, kdy do kin vstoupil snímek Svět podle Daliborka Víta Klusáka. Proč si ale neustále dokola klást otázku, co je hrané a co není, když na ni hledáme odpověď už od prvního uvedení tzv. vůbec prvního dokumentárního filmu Nanuk, člověk primitivní Roberta Flahertyho v roce 1922?

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava na svém 21. ročníku dává jasné gesto k tomu, abychom přestali uvažovat v přesně definovaných a neměnných škatulkách dokument vs. fikce. Roky mohli diváci sledovat výjimečné snímky rozprostírající se svojí formou na žánrové hranici mezi dokumentem a fikcí zejména v sekci Doc-fi. Ta dokazovala, že taková hranice možná ani neexistuje. Od letoška tak Ji.hlava tuto festivalovou sekci ruší, ale ne definitivně.

„Uplynulých 12 měsíců jsme intenzivně promýšleli, kam festival směrovat v dalších letech. Jak jej rozvíjet směrem k divákům i k filmařům. Jedním z těchto přibližovacích manévrů je otevření soutěžních sekcí, věnovaných autorskému dokumentárnímu filmu, směrem k hybridním snímkům a hraným filmům s dokumentárním akcentem,“ vysvětluje ředitel MFDF Ji.hlava Marek Hovorka. Začíná tak festivalové dobrodružství, kdy záleží pouze na divácích, kde končí hrané a začíná nehrané.

Do hlavních soutěží se tak dostaly filmy jako „dokument s rysy pohádky“ Skokan režiséra Petra Václava, který vznikl jen s rámcovým scénářem a pracuje, jak je u Václava zvykem, s neherci. Další je krátký film Bo Hai mladého režiséra Dužana Duonga, jenž za jednu z nejvýraznějších výhod dokufikce považuje: „bráno s nadhledem si to zkrátka můžete udělat hezký, můžete reálné situace zhustit do jednoho dne. Klíčem k režii dokufikce je ubírat nepřirozené věci a dostávat do ní život.“ V sekci První světla zaměřené na debuty najdete mysteriózní fikci Meteory Gürcana Kelteka, Mezi moři nabídne imaginativní střihovou dokufikci o uvědomění si vlastní konečnosti Svůdná, sladká, nesmírná aneb Písně a tance smrti ukrajinské dvojice Chodakivská, Stekolenko.

Jmenované filmy jsou však jen první zastávkou festivalové túry mezi fikcí a dokumentem. Pozorným sledováním jistě objevíte mnohem více hraničních filmů, stačí se jen pozorně dívat.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková
6.17Když radost, tak z letošní Ji.hlavyDokumentární projekt nabídl dokufikci, vizuální esej i skrytou kameruZuzana Drtilová
4.17Když se příslib nepromění v realitu, nastává nekončící šichtaPoznámky z poslední projekce Živého kina Praha 2017Veronika Hanáková
3.17Inspirativní čteníTipy na inspirativní čtení o dokumentární a mediální krajině:Andrea Slováková
2.17Jednou nohou v absolutnu: Hon na ParkinsonaJak vznikal letošní český vítěz mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Hon na ParkinsonaJitka Lanšperková
1.17Daniel Blake jako oběť systému, ale jen naokoKomentář k recenzím filmu Já, Daniel BlakeVeronika Hanáková
6.16Podoba mediální reflexe dokumentárního filmuPoznámky z panelové diskuze o podobách reflexe dokumentárního filmu v českých médiích a jejich vlivu na domácí dokumentární tvorbu, jež završila 10. ročník semináře Média a dokument.Jitka Lanšperková

starší články

5.17DOK.REVUE
16. 10. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková