Na cestě do pulzujícího neznáma

Masterclass Godfreye Reggia z 18. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava


Držitel ji.hlavské Ceny za přínos světové kinematografii z roku 2014 Godfrey Reggio na 18. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava se ve své masterclass snažil podnítit přítomné k zamyšlení nad nejnepochopenějším a nejzávažnějším tématem posledních pěti tisíciletí – nad soužitím s technologií. Technologie není naším pomocníkem, my technologií žijeme. Stala se tak samozřejmou věcí, jako je vzduch, který dýcháme. Již si její přítomnost ani neuvědomujeme. Ač vidomí, nevidíme její očividnou všudypřítomnost. Na své cestě do pulzujícího neznáma ukázal, jak lidská řeč ovlivňuje náš pohled na svět, jak řeč ztratila schopnost jej výstižně popsat a jak se skrze optiku nekonvenčního snímku můžeme pokusit nahlédnout do tohoto nepostižitelného tématu. Středobodem je příběh beze slov. Nevnímáme ho poslechem. Spíše pohledem. Formou této skladby je v syntaxi zornice filmová báseň.

Autor letošní festivalové znělky a rodák z New Orleans za dobu více než třicetiletého působení na poli dokumentárního filmu nenatočil velké množství snímků – čtyři celovečerní tituly mu však stihly bohatě zajistit celosvětovou proslulost. Jedná se především o tzv. qatsi trilogii, složenou ze snímků Koyaanisqatsi, Naqoyqatsi a Powaqqatsi. Za nevyslovitelnými názvy, pocházejícími z jazyka indiánského kmene Hopi, se však ukrývá svébytný, průzračný dokumentaristický styl, který pro svou realizační náročnost nemá mnoho napodobitelů. Reggiovy audiovizuální eseje se zaobírají dopadem moderního světa na životní prostředí a jejich síla spočívá především ve spojení úchvatných obrazů s kongeniální hudbou minimalistického skladatele Philipa Glasse. Koyaanisqatsi znamená v jazyce Hopi „život v nerovnováze“. Střet urbanismu se třetím světem či tradicemi přírodních národů vyvstává v Reggiových filmech beze slov, pouze z napětí jednotlivých obrazů, zvuků a hudby.




4.15DOK.REVUE
19. 10. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková