Nemocné Filipíny

Rozhovor s filipínským režisérem Lyricem Dela Cruzem o jeho filmu Zprávy z neznámých nemocí, jenž má svoji evropskou premiéru na 22. MFDF Ji.hlava v soutěži Opus Bonum.

Filipínský režisér Lyric Dela Cruz ve svém snímku Zprávy z neznámých nemocí zachycuje svou nemocnou babičku, jejíž osud prožívá celá rodina. Přináší tak velmi intimní zpověď nejen o své babičce, ale i filipínské společnosti, kdy poukazuje na fakt, že pro věřící Filipíňany je žena spíše posedlá duchem než Alzheimerem. 

Jak se měnilo vaše vnímání babiččiny nemoci v průběhu vašeho dospívání? 
Je to velmi zvláštní, protože považuji film za nedokončený. Chtěl bych ji pořád natáčet, abych našel správné odpovědi, protože kvůli Alzheimeru postupně začíná zase věci zapomínat. Vyrostl jsem na velmi mystickém místě Mindanao v Jižních Filipínách, kde lidé věří v duchy a nadpřirozené jevy. Moje babička byla silně věřící, takže jsem si jako dospívající myslel, že je posedlá zlým duchem a má schopnost vidět ho v zrcadlech, která byla po celém jejím bytě.
Když jsem ale začal rozumět nemoci a světu kolem sebe, uvědomil jsem si, že její choroba není produktem nadpřirozených sil, ale je to důležitá událost nejenom pro naši rodinu, ale i pro celý národ. Ve filmu jsou úseky, kdy vzpomíná na různé věci, které sice nejsou ve správném chronologickém pořádku, ale odrážejí útržky osobního i celospolečenského utrpení naší temné historie.

Zmínili se vaši rodiče o tom, jaká byla babička před nemocí? 
Můj otec o tom nikdy nemluvil. Ne že by se styděl, ale prostě se o tom nechce bavit. Všechny příběhy o ní jsem slyšel od svých tet a dalších, kteří ji znali. Moje babička byla velmi přísná a inteligentní žena. Je to železná lady, precizní perfekcionistka, která chrání svoji rodinu a její reputaci. To, že v období, kdy to s naší rodinou šlo z kopce, odmítala pravdu a předstírala, že je všechno v pořádku, vyústilo až v její nervové zhroucení. 

Můžete říct, jak filipínská společnost pohlíží na psychicky nemocné lidi? Pohrdá jimi?
Je to hrozné, vůbec se těmto potížím nevěnujeme. Teprve nedávno naše vláda schválila zákon umožňující poskytnout nějakou péči a asistenci psychicky nemocným lidem. Podle mého názoru je to ale také kulturní věc. Lidé, kteří žijí v okrajových částech země, nejsou informováni o duševním zdraví, takže pokud se někdo začne chovat „jinak“, myslí si, že je posedlý nadpřirozenými jevy.
Samozřejmě nemůžeme vinit mysticismus. Lidé nevyhledávají odbornou pomoc, protože někdy bohužel nemají ani možnost najít dostupnou péči.
V naší zemi také odmítáme fakt, že většina takto nemocných lidí je výsledkem extrémního zneužívání, chudoby i korupce, protože pocházejí z velmi chudých oblastí, které jsou zranitelnější.

Zmiňujete chudobu, korupci, silnou spirituální víru. Co dalšího trápí vaši zemi?
Ze všeho nejvíc je to odmítnutí a přijetí naší historie. Pachatelé branného zákona na Filipínách ze 70. let v době diktatury Ferdinanda Marcose velmi tlačí na dnešní miléniály, aby tento fakt odmítli a vymazali z dějin naší historie, jako kdyby se to nikdy nestalo. Toto odmítnutí pravdy a naší historie je velmi nebezpečné tím, že když na ni lidé zapomenou,  mohou se Marcosové znovu dostat k moci a naše vláda pro to nic nedělá. Ve skutečnosti náš prezident Rodrigo Duterte podporuje Marcosyho agendu, aby se opět dostal k moci. To je psychická nemoc naší země, která musí být akcentována, protože jsme v nebezpečí.





výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

F5.0Musíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila Boháčková
F5.0Ženy sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika Bleščáková
F4.0VR díla vztažená ke skutečnostiKurátorka ji.hlavské VR zóny, Andrea Slováková, pro dok.revue prozrazuje, jaká je koncepce VR sekce na MFDF Ji.hlava a kde hledá inspiraci pro sestavování festivalového programu. Kamila Boháčková
F4.0Na klimatickou úzkost musíme s rozumemRozhovor s Jonathanem LedgardemPavel Bednařík
F3.0Man Ray: Filmy odpoutané od pravidelDavid Čeněk, kurátor letošní sekce filmů Mana Raye, v rozhovoru pro dok.revue prozrazuje okolnosti objevu umělcových téměř neznámých filmů a uvažuje, v čem tkví výjimečnost Man Raye jako filmaře. Sekce Průhledná bytost: Man Ray poběží dnes ve 21 hodin v DKO II.Kamila Boháčková
F3.0V Česku je sterilizace trans lidí stále povinnáNový film Kateřiny Turečkové Proč se cítím jako kluk?, který letos soutěží v sekci Česká radost, pojednává o životě mladých trans lidí u nás a jejich povinné sterilizaci. V rozhovoru pro dok.revue popisuje Turečková, jak obtížně se žije translidem na malém českém městě. Snímek promítne MFDF Ji.hlava dnes od 12:30 v kině Dukla.Libor Sup
F1.0Celou dobu jsme byli připraveni výsledek zahoditJaroslav Kučera Deník, snímek o předním československém kameramanovi, včera zahájil letošní 23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Unikátní projekt rozdělil běžný dokumentaristický záměr na dvě oddělené nádoby – pandánem snímku se stal dokument Jaroslav Kučera Zblízka, jenž se letos na jaře objevil v českých kinech. Deník vznikl zjevně z velké zapálenosti a odevzdanosti, jak je patrné snad z každé věty režiséra snímku Jakuba Felcmana. Snímek bude promítnut také dnes ve 21 hodin v Dělnickém domě. Martin Svoboda
F1.0Leckdy je strašidelné se schovávat za objektivituS Adélou Komrzý o filmu Viva video, video vivaMartin Svoboda
F3.0Dostat Trumpa z Bílého domu je pro záchranu klimatu klíčovéRozhovor s Billem McKibbenemJakub Patočka
F3.0Karel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus má dnes v 17:30 v Horáckém divadle premiéru a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila Boháčková

starší články

F4.18DOK.REVUE
28. 10. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl