Nový nefikční film

Dara Waldron o své nové knize New Nonfiction Film

Kniha Nový nefikční film (New Nonfiction Film) měla svůj počátek v řadě rozhovorů s umělci a filmovými tvůrci, které spojoval zájem o teorii dokumentární tvorby, jež zajímá i mne. Dokumentárnímu filmu se dříve nedostávalo takové teoretické pozornosti jako ostatním oblastem filmové tvorby a samotná dokumentaristika tím v důsledku trpěla. Přesto se v nedávných letech umělci a filmoví tvůrci pustili do experimentování s různými dokumentárními tvary, přičemž čerpali z teorie a poetiky dokumentárního filmu s cílem dosáhnout zejména účinku, řekněme, estetické povahy. Tyto filmy je nejvhodnější vnímat jako umělecká díla, jako poetické výkony v rámci filmového umění. 

Můj zájem o takový typ filmové tvorby začal dozrávat v roce 2011, když jsem hovořila s britským filmařem Gideonem Koppelem o jeho cenami ověnčeném snímku Zuřivý spánek (Sleep Furiously). Film vyprávějící o malé velšské zemědělské vesničce na západním pobřeží byl řazen mezi dokumenty (a v knize Nový nefikční film je dokumentu věnována značná pozornost). Během série otázek, na něž Gideon odpovídal, se jej mimo jiné jedna studentka zeptala také na scénu odehrávající se ve vesnické škole, o níž autor prohlásil, že ji zinscenoval podle paměti. Studentku, která otázku položila, Gideonova odpověď zjevně vyvedla z míry, neboť zareagovala tvrzením, že pak scéna nebyla skutečná v tom smyslu, v jakém ji za skutečnou pokládala, a že se tudíž stala obětí klamu. Její reakce mne přiměla uvažovat o vztahu mezi filmem, skutečností a pravdou a spolu s tím také o povaze postupů využívaných při natáčení lidí coby podmínce dosažení pravdivé výpovědi. V ten okamžik jsem si uvědomila, že mne zajímají filmová díla tvůrců, kteří ohýbají dokumentární formy za účelem dosažení estetického účinku.

Později, to bylo v roce 2013, když jsem si povídala na jednom filmovém festivalu s americkým filmařem Benem Russellem, popsal mi svůj film jako nefikční (nikoli dokumentární). To mne přimělo uvažovat o vzájemných překryvech těchto dvou pojmů. Čím déle jsem o jejich vztahu rozjímala, o vztahu dvou kategoriíí, které se mi jevily plynule přecházet jedna v druhou, jako kdyby se jednalo o jednu a tutéž věc, tím více jsem přemýšlela o původním Russellovu vyjádření. Tyto úvahy zasely zrnko, z nějž vyrostla moje kniha. Odrazila jsem se od těchto prvotních podnětů a dospěla až k soustavným úvahám o nefikčnosti coby kategorii filmové tvorby, které by se mohly stát základem teoretické reflexe experimentální tvorby v rámci filmového umění. A tak je moje kniha o nefikčnosti, anebo spíše o nové nefikčnosti, která sice vypadá jako dokument, ale dokumentem není. Ve své knize vlastně navrhuji novou nefikční tvorbu považovat za nový druh filmového umění.  

Kniha vyšla na začátku srpna 2018 v nakladatelství Bloomsbury. 





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

2.19Jak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea Slováková
1.19Způsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová Hrůzová
2.18O vytváření PřetvářeníPřetváření skutečnosti: Kultura dokumentu Spojených států po roce 1945Sara Blair, Joseph Entin, Franny Nudelman
1.18Digitální média a dokumentární tvorba: Protichůdné přístupyAustralský profesor z melbournské univerzity Adrian Miles představuje zcela novou antologii zaměřenou na podobu dokumentární tvorby v éře digitálních a online médií.Adrian Miles
6.17Ke klauzurní knize FAMU 2017Skrytý půvab studentských invencíJitka Lanšperková, Kateřina Šardická
dok.revueJak vznikl film? Výlet do světa filmové archeologie pro malé i velkéRozhovor s autory knihy Terezou Czesany Dvořákovou a Františkem TýmalemRichard Klíčník
5.17Sběrná knihaPavel Kosatík zpovídá dokumentaristku Helenu TřeštíkovouPavel Kosatík
4.17Neviditeľné dejiny slovenských dokumentaristovRedaktor nakladatelství SFÚ Martin Kaňuch o knize vzpomínek slovenského režiséra, dramaturga, scenáristy a filmového publicisty Rudolfa Urce.Martin Kaňuch
2.17Jak jsem se stala animasofkouFilmová publicistka a kritička Kamila Boháčková vypráví o redakci českého překladu knihy estonského animátora a teoretika animace Ülo Pikkova Animasofie: Teoretické kapitoly o animovaném filmu.Kamila Boháčková
1.17Kniha o ztracené generaci českého filmuVzájemný rozhovor Terezy Czesany Dvořákové a Marie Barešové o jejich nové knize Generace normalizace. Ztracená naděje českého filmu?Marie Barešová, Tereza Cz Dvořáková

starší články

3.18DOK.REVUE
19. 09. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková