Pamět

Dok.revue 3.18

Už za měsíc ovládne hlavní město Vysočiny Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, jehož hlavním motivem je paměť. Co všechno jsme schopni si zapamatovat a jak moc se na paměť můžeme spoléhat? Paměť je zrádná, má sklony ke zkreslování. Čím déle si vzpomínku uchováváme, tím více si ji přetváříme jaksi k obrazu svému. Schválně – vaše první vzpomínka na dětství. Jaká je? Byl ten plyšový slon opravdu růžový a jste si jistí, že ten den pršelo nebo svítilo slunce? Máte to přece zaznamenané na videu! Vaše první kroky, první slova někdo zdokumentoval. Cokoli, co zachytí kamera nebo fotoaparát, je konzervováno pro další generace. 

„Dokumentární film je od prvopočátku neodmyslitelně spjatý s pamětí. Řada dokumentaristů zkoumá historické události, zaznamenává výpovědi svědků, vytváří mapu osobní paměti,“ říká ředitel MFDF Ji.hlava Marek Hovorka. 

Ale co když někdo zachycenou paměť ovlivní, úmyslně z ní vymaže vzpomínky na něco negativního? Na prastrýce, který po návratu z vojenské mise spáchá sebevraždu. O tom si v situační recenzi nového filmu Anny Kryvenko Můj neznámý vojín povídají filmový kritik Miloš Krekovič, historik Daniel Povolný a „okupantka“ Raja Karmazínová. Zrekonstruovat paměť českého videoartu se pokusila Adéla Komrzý. Při přípravách svého nového filmu s pracovním názvem VIVA VIDEO, VIDEO VIVA vzkřísila výstavu Den videa z roku 1989 a přenesla ji do současnosti.

Paměť nedávnou pak nabourává Robin Kvapil svým filmem Máme na víc, který bude mít premiéru na 22. ročníku MFDF Ji.hlava.